K akreditacím nemocnic
Věra Černá
marketing pro zdraví
Většina managerů našich lůžkových zařízení již ví, že existuje projekt MZ ČR “akreditace nemocnic.” Ví také, že je to projekt, který je prezentován jako dobrovolný a že jedním z důvodů, pro které byl nastartován, je docílit plošného zvyšování úrovně kvality ve všech nemocnicích v ČR.

Co ale již není tak zcela jasné, je to, k čemu dalšímu ještě akreditace budou sloužit. Zatím si nedovedeme dost dobře představit, jak budou umět a také moci využívat akreditační klasifikace pacienti, pro které je vpodstatě akreditace spuštěna. Dalším otazníkem je, jak budou této klasifikace využívat plátci zdravotní péče, tj. zdravotní pojišťovny a další instituce. Bude akreditace nástrojem pro navázání nebo rozvázání smluvních vztahů nebo dokonce k rušení určitých zařízení? Další otázkou je, do jaké míry se dá akreditační šetření “ošidit” a jak zdatní budou hodnotitelé neboli tzv. inspektoři, jaká budou mít kriteria a schopnosti posoudit jak předkládaný materiál, tak v hodnocené nemocnici její provoz a zázemí tak, jak je uvedeno v následujících sděleních.
Osobně vidím problém v tom, jak vedení nemocnice bude rozpracovávat a plnit standardy, když nemá vypracovanou strategii řízení své organizace, jejímž výsledkem by byly jasné cíle, rozsah činnosti, které se bude nemocnice věnovat, region pro který bude pracovat, s jakým personálním a přístrojovým vybavením to bude dělat. Nemocnice s vypracovanou vlastní strategií by věděly, co mají dělat, jak to mají dělat, nebo zda nemají dělat vůbec nic a nemusely by čekat totiž na to, kdo a jakou činnost, za jakých podmínek jim od dalekého zeleného stolu předepíše, dovolí, zakáže nebo dokonce nemocnici zruší.
Ale zpět k akreditacím. V rámci akreditačního procesu byli vyškoleni dva inspektoři - učitelé. Je to Mgr. Kalvachová z MZ ČR a MUDr. Stanislav Konštacký CSc., z VLA v Hradci Králové.
Paní magistře jsme položili několik otázek a pana doktora Konštackého jsme požádali o písemný příspěvek, který následuje.

MPZ: Kdy a odkud vzešel popud právě k projektu akreditací?
Kal: Protože kvalita zdravotní péče je problémem ve všech vyspělých zemích, bylo nutno tento problém řešit i v České republice. Proto v r. 1995 vznikla pracovní skupina složená z pracovníků MZ ČR, ze zástupců ČLK, asociace nemocnic, pojišťoven, praktických lékařů, sester a ÚZISu. Tato skupina si stanovila za úkol vypracovat podkladové materiály pro akreditace nemocnic.
MPZ: Co to tedy akreditace je?
Kal: Akreditace je jednou z hlavních součástí programu sledování a zvyšování zdravotní péče poskytované nemocnicemi. Je to vlastně komplexní pohled na nemocnici jako celek. Program akreditací začlenila i Rada Evropy do svého programu zvyšování kvality.
MPZ: Z čeho se akreditace skládá a jak to vypadá s její realizací u nás?
Kal: V současné době je vypracována metodika akreditací a 53 akreditačních standardů. Tyto standardy popisují požadovanou úroveň činnosti nemocnice v určitých specifických oblastech. Byly poslány k připomínkám ředitelům a hlavním sestrám do nemocnic, a připomínky podle možností do standardů zapracovány. Dále byla vypracována metodika šetření, která obsahuje standardní zjišťovací otázky k jednotlivým standardům, které inspektoři budou používat přímo při hodnocení v nemocnici a akreditační dotazník, který dostane a vyplní zdravotnické zařízení v předstihu před vlastním hodnotícím šetření v nemocnici.
MPZ: Co obsahuje akreditační dotazník?
Kal: Akreditační dotazník obsahuje: popisné informace o nemocnici, personálním vybavení, spektrum péče v nemocnici, provozním a bezpečnostním zajištění nemocnice.Součástí akreditačního procesu je vlastní hodnotící šetření.
MPZ: To je myslím dost podrobně popsáno v článku dr. Konštackého. Mě by spíše zajímalo, jak bude souviset akreditační řízení s avizovanou restrukturalizací, případně rušením nemocnic?
Kal: V žádném případě se akreditace nemohou s rušením nemocnic spojovat, protože úlohou akreditace je vytvoření systému kontinuálního zvyšování kvality zdravotní péče.
MPZ: V reakcích některých managerů je ale cítit obava, že akreditace budou sloužit nejméně jako bič do rukou pojišťoven, zda navázat či nenavázat nebo případně zrušit smlouvy s jednotlivými zařízeními.
Kal: Slovo bič bych asi nepoužila, ale v některých státech je to jedna z podmínek, nikoliv podmínka jediná, pro uzavírání smluv se zdravotní pojišťovnou.
MPZ: Zatím je vypracováno 53 standardů. Kolik jich bude v cílovém stavu, když v USA je jich přes 700?
Kal: Může jich být samozřejmě víc, ale také méně, podle potřeby. Standardy se ale musí každoročně flexibilně měnit a přizpůsobovat aktuálním podmínkám.
MPZ: Standardy já vidím jenom jako jednotlivé body. To znamená, že si je každá nemocnice musí pro sebe rozpracovat podle svých potřeb a znalostí?
Kal: Akreditační standardy jsou definované požadavky na určitou kvalitu práce nemocnice ve specifických oblastech.
MPZ: Znamená to, že chcete nemocnice vychovávat ?
Kal: Chceme tímto vést nemocnice k samostatnosti a k zamyšlení nad možným způsobem zvyšování kvality zdravotní péče.
MPZ: Standardy a metodika šetření jsou tedy vypracovány. Co dále?
Kal: Do současné doby bylo provedeno 5 pseudoakreditací a ještě dvě jsou naplánovány. Na základě výsledků těchto pseudoakreditací se přizpůsobí současné standardy. V červnu se sejde akreditační komise a poradí se o dalším postupu.
MPZ: Toto rozhodnutí my už ale v tomto čísle nebudeme moci uveřejnit. Snad příště.
Paní magistro, děkuji Vám za rozhovor.

zpět na předchozí stránku


redakce MPZ

Č&Č

webmaster BFS