Nordic Council on Medicines uvedl srovnání trendů
výdajů za léčiva mezi lety 1995 a 1996 v severských zemích (NLN News on Statistics,
2/97). Tyto země používají stejnou metodiku sledování spotřeby léčiv jako Česká
republika. Ze srovnání změn spotřeby v ECU v ČR a severských zemích, uvedených v
grafu č.1 vyplývá, že nárůst nákladů mezi lety 1995 a 1996 v ČR převyšuje
průměr severských států a s výjimkou Švédska nárůsty ve všech severských
zemích. Největší nárůst ve Švédsku je vysvětlován připravovanými změnami v
úhradách léčiv. Naproti tomu nejnižší nárůst výdajů byl v Dánsku, což se
vysvětluje dohodou o cenách mezi ministerstvem zdravotnictví a průmyslem.
Zajímavé je srovnání výdajů na léčiva v ECU, přepočtených na 1 obyvatele,
uvedené v grafu č. 2. Výdaje v ČR jsou podstatně nižší než v dalších uvedených
zemích, je však třeba vzít v úvahu výši HDP, která je v ČR rovněž podstatně
nižší.
V tabulce č. 1 jsou uvedeny výdaje v ECU v roce 1996 v jednotlivých hlavních ATC
skupinách a změna proti roku 1995. V tabulce č. 2 jsou u každé země 3 ATC skupiny
(na 2. úroveň členění) s největším nárůstem výdajů ve sledovaném období. U
ČR uvádíme prvních 10 ATC skupin. Je zajímavé, že v severských zemích se často
nejvyšší nárůst opakuje ve skupinách N06 a R03, případně N02 a dále C09 a C10.
Dynamika změn v ČR je odlišná, pouze skupina C10 se nachází v první desítce a to
až na 9. místě. V tabulce je uvedena i spotřeba v DDD na 1000 obyvatel a 1 den a její
změna v daném období.Z uvedených údajů vyplývá, že růst výdajů v letech 1995 a
1996 sice v ČR převyšuje průměr severských zemí, ale rozdíl se při odlišnostech
jednotlivých států nezdá být příliš významný. Rozdíl mezi nejnižším
nárůstem v Dánsku (4,5%) a nejvyšším ve Švédsku (15,9%) je velký a je zřejmé,
že vlivy na růst výdajů jsou v jednotlivých zemích značně rozdílné.
Z uvedeného srovnání je také patrné, že struktura změn (s ohledem na skupiny
léčiv) probíhajících v ČR je od severských zemí odlišná.Kolektiv
autorů, SÚKL Praha |