Vít A. Černý

Uvedený studijní program, schválený vědeckou radou fakulty na podzim 1996, byl připraven v rámci mezinárodního projektu financovaného americkou vládní agenturou US AID a koordinován prostřednictvím organizace AIHA.
Základním cílem připravovaného programu bylo vyvinout a aplikovat studijní program, který by připravil posluchače, kteří budou schopni vykonávat vrcholové manažerské pozice v širokém spektru institucí a organizací působících ve zdravotnictví.
Po půlročním práci, během níž byl vytvořen základní návrh programu byly zvažovány dva možné scénáře dalšího postupu:

1. program nejprve precizovat a postupně zařadit do rámce denního studia specializace Management veřejných služeb
2. reagovat na potřebu praxe a program zahájit ihned dálkovou formou pro uchazeče, kteří již v současné době ve zdravotnictví pracují. Na základě jejich reakce potom program postupně zdokonalovat

Po zvážení všech argumentů byl zvolen druhý, i když obtížnější postup. A tak již v únoru 1997 byla na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci zahájena výuka v prvním běhu bakalářského distančního studia Managementu zdravotnických služeb pro celkem 45 přijatých uchazečů, převážně z jihočeského regionu.
Náročnost zvoleného řešení vyplývá především ze dvou faktorů:
a) z problémů které přináší distanční forma studia.
Není žádným tajemstvím, že dálkové (distanční) studium prochází v současné době určitou krizí a na řadě škol bylo zrušeno. Z hlediska vysokých škol je základním důvodem u klasického dálkového studia problém udržet kvalitu studia v omezeném rozsahu přímé výuky. Navíc výuka probíhá převážně o víkendech, je náročnější pedagogicky i z hlediska zajištění studijními materiály.
U ryze distanční formy jsou vysoké nároky na informatické materiály.
Dosavadní situace značné převahy poptávky po denním studiu nad nabídkou v horizontu několika nejbližších let skončí. V nových podmínkách budou nejen jednotlivé vysoké školy, ale i jednotlivé fakulty nuceny o posluchače bojovat - reagovat na strukturu poptávky a přizpůsobovat jí nabízené učební programy.
Není sporu o tom, že v oblasti přípravy managerů pro tak specifickou oblast jako je zdravotnictví, mezera na trhu existuje a Fakulta managementu se pokusila na ni rychle reagovat. Zájem o studium ukazuje, že výchozí předpoklady byly správné.
b) z nutnosti, vzhledem ke snaze o rychlé zavedení programu, program zařadit jako specializaci akreditovaného obecného manažerského oboru. K akreditaci nového programu jako samostatného oboru nebylo dostatek času. Toto řešení přináší rovněž řadu obtíží.
Posluchači musí např. zvládnout relativné náročné předměty obecného základu jako jsou matematika a statistika a řadu dalších náročných teoretických předmětů. To je nutnou podmínkou získání titulu bakalář, kterým je absolvování studia ukončeno. Základní filozofií daného programu není poskytnout doplňkové manažerské dovednosti lékařům popř. zdravotním sestrám. V této jistě rovněž potřebné oblasti působí úspěšně celá řada jiných institucí.
Fakulta managementu se pokouší vychovat profesionála, který se bude managementu věnovat jako své hlavní pracovní činnosti. Přestože řada lékařů je bezesporu výbornými managery, jsme přesvědčeni o tom, že lékař by měl především léčit.
Z dvojí možné cesty jak skloubit znalosti medicínské a manažerské jsme tedy volili postup poskytnout profesionálním managerům potřebné znalosti o prostředí, ve kterém budou působit. Nejde o pokus nahradit lékaře v tom, kde je nezastupitelný, ale o pokus pomoci mu tam, kde tuto pomoc potřebuje. Oblast managementu zdravotnických zařízení takovou oblastí nesporně je.
Modely vzájemné spolupráce lékaře a specializovaného managera v zahraničí jsou různé. Skupina soukromých lékařů najímá managera k řízení, nebo naopak podnikatel (manager) zaměstnává lékaře. Zkušenosti z ciziny ukazují, že pokud jsou lékař a manager partneři, jejich spolupráce přináší velmi dobré výsledky.

Při přípravě studijního programu jsme využili zkušeností renomované americké univerzity v Nevadě. Přínosem této spolupráce nespočívá v přebírání amerických řešení, která v řadě případů není možné v našich podmínkách uplatnit, ale především v metodě sestavování studijního programu.
Při hodnocení dosavadních výsledků přípravy a realizace programu Management ve zdravotnictví je nutno zůstat na zemi. Jde nesporně o experiment o jehož úspěch se teprve bojuje. Za pomoc v této snaze bychom chtěli poděkovat americkým institucím US AID, AIHA a Univerzitě Nevada v Reno a Las Vegas. Americká strana mimo všestrannou pomoc metodickou poskytla i technické vybavení a literaturu za více než 2 miliony Kč.
Z českých partnerů patří náš dík především nemocnici v Jindřichově Hradci. Dále Škole veřejného zdravotnictví v Praze, Vojenské lékařské akademii JEP a Fakultě řízení a informační technologie VŠP v Hradci Králové a Fakultě zdravotně sociální JU v Č. Budějovicích.

Doc. Ing. Pavel Dvořák, CSc.,je proděkanem FM JU v Jindřichově Hradci

Studijní program, jehož curriculum bylo v rámci projektu připraveno, předpokládá, že základní odborné znalosti z biomedicinských a ošetřovatelských oborů získají uchazeči o studium na lékařské fakultě v bakalářském oboru ošetřovatelství, případně v bakalářském oboru léčebná rehabilitace a fyzioterapie, nebo že tento magisterský obor budou studovat absolventi všeobecného směru nebo stomatologie, tedy lékaři. Je možné, aby se o studium ucházeli i absolventi jiných oborů, nutným předpokladem je vždy základní znalost medicinských oborů, minimálně na úrovni bakaláře.
Při přípravě projektu a pak i vlastního studijního oboru jsme vycházeli z toho, že naše fakulta má dlouhou tradici ve vzdělávání lékařů, takže dokážeme poskytnout zdravotnické vzdělání na dostatečně kvalitní úrovni. V posledních letech u nás probíhá také výuka dvou bakalářských oborů - ošetřovatelství a léčebná rehabilitace a fyzioterapie. Již nyní máme zařazeny kursy zdravotnického managementu pro studenty medicíny a ošetřovatelství.
Chtěli bychom se současně pokusit alespoň částečně řešit dva problémy, které považujeme za závažné.
Domníváme se, že naše republika nemá zatím vytvořen systém vzdělávání střednězdravotnických pracovníků, který by odpovídal stavu ve vyspělejších zemích Evropy a USA. Právě proto se chceme zaměřit zejména na to, abychom zkvalitnili výuku bakalářského oboru ošetřovatelství a nejlepším absolventkám a absolventům chceme umožnit, aby pokračovali studiem na magisterské úrovni v oborech managementu. Studijní program je koncipován tak, že absolvent bude schopen zvládat makro- i mikroekonomickou problematiku zdravotní péče, včetně podnikání a marketingu, bude umět aplikovat potřebné právní znalosti, nutné pro řízení zdravotní péče. Nejde nám o to vychovávat absolventy rovnou pro nejvyšší řídící funkce, protože jsme si vědomi toho, že po ukončení studia musejí získat potřebnou praxi, ale měli by být schopni kvalitně zvládat řídící role na nejrůznějších úrovních. Projekt má především podpořit vzdělávání odborníků v ošetřovatelském managementu. Zkušenosti, které jsme získali, nám umožňují výrazně zkvalitnit výuku ve stávajícím bakalářském oboru.
V České republice na místech řídících pracovníků pracují velmi často lékaři, kteří sice velmi dobře ovládají problematiku zdravotnickou, ale chybí jim vzdělání v managementu. Tam, kde jsou na postech ředitelů nemocnic absolventi se vzděláním čistě ekonomickým, případně s jinou odborností, zase dost obtížně komunikují se zdravotnickými pracovníky a velmi dlouho jim trvá, než do celé šíře problematiky proniknou. Ani v jednom případě nestačí absolvování kursů. To jistě pomůže v základní orientaci, ale řídící pracovníci pro zdravotnictví na všech úrovních potřebují skutečné vzdělaní zaměřené speciálně. Podle našich zkušeností je výhodné, aby vzdělání v biomedicinských a ošetřovatelských oborech a také praxe ve zdravotnictví předcházela vzdělání v oblasti managementu. Za pomoci amerických partnerů a na základě jejich zkušeností jsou nyní dokončeny společné práce na přípravě curricula k jeho schvalovacímu řízení. První krok jsme již učinili, studijní program schválila Vědecká rada LF UP. Také vyučující jsou již díky podpoře našich partnerů připraveni. Při workshopech, kterých se účastnili nejen naši učitelé, ale také studenti a odborníci z praxe, jsme získali nové znalosti a dovednosti, které bylo možné dále rozšiřovat při vzájemných návštěvách. Celý projekt se mohl uskutečnit jen díky podpoře USAID a AIHA a jsme vděční, že jsme tuto podporu dostali. Projekt přinesl všestrannou pomoc, jak materiální, tak ve formě získaných zkušeností a dovedností, ale významné je, že se vytvořilo opravdové partnerství, mezi vysokými školami v Olomouci a v Richmondu, mezi fakultami na Moravě a v Čechách. Doufám, že toto partnerství bude dál pokračovat i po oficiálním ukončení projektu.

Doc. MUDr. PhDr. Jana Mačáková, CSc., je děkankou lékařské fakulty PU v Olomouci