Pod patronací American International Health Alliance
(AIHA) byly založeny nové vzdělávací programy zdravotnického mamagementu. Tyto nové
vzdělávací programy jsou výsledkem dvouletého partenerství českých vysokých škol
a University of Nevada, financovaného americkou vládní agenturou pro mezinárodní
rozvoj (USAID) a založeného AIHA.
Založení nových kapacit pro vzdělávání budoucích generací manažerů
zdravotnického systému v České republice je významným krokem k vytvoření nezbytné
infrastruktury pro jeho reformu. Stejně tak jako jsou dobře připraveni lékaři a
zdravotní setry pečovat o pacienty, jsou zdravotničtí manažeři potřební k
udržování celkového systému zdravotní péče v České republice.
Domníváme se, že tato bezesporu užitečná činnost si zasluhuje naší pozornosti a
širší publicity. Při přípravě manažerů pro zdravotnictví je v zásadě možno
zvolit dva přístupy. Velmi zjednodušeně řečeno je možno ze zdravotníka doplněním
ekonomicko-právního vzdělání nebo z ekonoma doplněním jakéhosi zdravotnického
minima vychovat a pro praxi připravit manažera, který bude mít všechny předpoklady
zvládnout úspěšne roli řídícího pracovníka ve zdravotnickém zařízení.
Otázkou je, který přístup je lepší, nebo zda jsou oba dva stejně vhodná řešení
téhož problému. K těmto dvou cestám k novému typu pracovníka v našem
zdravotnictví jsou i dva další příspěvky od realizátorů projektu.Vít
A. Černý |
„Česká“ část projektu
partnerství
Pavel Dvořák |
|
|
Na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci byla
v letošním roce v rámci oboru Management podnikatelské sféry a veřejných služeb
zahájena výuka speciálního studijního programu Management zdravotnických služeb.
Článek stručně shrnuje filozofii jeho přípravy a realizace. Uvedený
studijní program, schválený vědeckou radou fakulty na podzim 1996, byl připraven v
rámci mezinárodního projektu financovaného americkou vládní agenturou US AID a
koordinován prostřednictvím organizace AIHA.
Základním cílem připravovaného programu bylo vyvinout a aplikovat studijní program,
který by připravil posluchače, kteří budou schopni vykonávat vrcholové manažerské
pozice v širokém spektru institucí a organizací působících ve zdravotnictví.
Po půlročním práci, během níž byl vytvořen základní návrh programu byly
zvažovány dva možné scénáře dalšího postupu:
- program nejprve precizovat a postupně zařadit do rámce denního studia specializace
Management veřejných služeb
- reagovat na potřebu praxe a program zahájit ihned dálkovou formou pro uchazeče,
kteří již v současné době ve zdravotnictví pracují. Na základě jejich reakce
potom program postupně zdokonalovat
Po zvážení všech argumentů byl zvolen druhý, i když obtížnější postup. A
tak již v únoru 1997 byla na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci zahájena
výuka v prvním běhu bakalářského distančního studia Managementu zdravotnických
služeb pro celkem 45 přijatých uchazečů, převážně z jihočeského regionu.
Náročnost zvoleného řešení vyplývá především ze dvou faktorů:
a) z problémů které přináší distanční forma studia.
Není žádným tajemstvím, že dálkové (distanční) studium prochází v současné
době určitou krizí a na řadě škol bylo zrušeno. Z hlediska vysokých škol je
základním důvodem u klasického dálkového studia problém udržet kvalitu studia v
omezeném rozsahu přímé výuky. Navíc výuka probíhá převážně o víkendech, je
náročnější pedagogicky i z hlediska zajištění studijními materiály.
U ryze distanční formy jsou vysoké nároky na informatické materiály.
Dosavadní situace značné převahy poptávky po denním studiu nad nabídkou v horizontu
několika nejbližších let skončí. V nových podmínkách budou nejen jednotlivé
vysoké školy, ale i jednotlivé fakulty nuceny o posluchače bojovat - reagovat na
strukturu poptávky a přizpůsobovat jí nabízené učební programy.
Není sporu o tom, že v oblasti přípravy managerů pro tak specifickou oblast jako je
zdravotnictví, mezera na trhu existuje a Fakulta managementu se pokusila na ni rychle
reagovat. Zájem o studium ukazuje, že výchozí předpoklady byly správné.
b) z nutnosti, vzhledem ke snaze o rychlé zavedení programu, program zařadit jako
specializaci akreditovaného obecného manažerského oboru. K akreditaci nového programu
jako samostatného oboru nebylo dostatek času. Toto řešení přináší rovněž řadu
obtíží.
Posluchači musí např. zvládnout relativné náročné předměty obecného základu
jako jsou matematika a statistika a řadu dalších náročných teoretických
předmětů. To je nutnou podmínkou získání titulu bakalář, kterým je absolvování
studia ukončeno. Základní filozofií daného programu není poskytnout doplňkové
manažerské dovednosti lékařům popř. zdravotním sestrám. V této jistě rovněž
potřebné oblasti působí úspěšně celá řada jiných institucí.
Fakulta managementu se pokouší vychovat profesionála, který se bude managementu
věnovat jako své hlavní pracovní činnosti. Přestože řada lékařů je bezesporu
výbornými managery, jsme přesvědčeni o tom, že lékař by měl především léčit.
Z dvojí možné cesty jak skloubit znalosti medicínské a manažerské jsme tedy volili
postup poskytnout profesionálním managerům potřebné znalosti o prostředí, ve
kterém budou působit. Nejde o pokus nahradit lékaře v tom, kde je nezastupitelný, ale
o pokus pomoci mu tam, kde tuto pomoc potřebuje. Oblast managementu zdravotnických
zařízení takovou oblastí nesporně je.
Modely vzájemné spolupráce lékaře a specializovaného managera v zahraničí jsou
různé. Skupina soukromých lékařů najímá managera k řízení, nebo naopak
podnikatel (manager) zaměstnává lékaře. Zkušenosti z ciziny ukazují, že pokud jsou
lékař a manager partneři, jejich spolupráce přináší velmi dobré výsledky.
Při přípravě studijního programu jsme využili zkušeností renomované americké
univerzity v Nevadě. Přínosem této spolupráce nespočívá v přebírání
amerických řešení, která v řadě případů není možné v našich podmínkách
uplatnit, ale především v metodě sestavování studijního programu.
Při hodnocení dosavadních výsledků přípravy a realizace programu Management ve
zdravotnictví je nutno zůstat na zemi. Jde nesporně o experiment o jehož úspěch se
teprve bojuje. Za pomoc v této snaze bychom chtěli poděkovat americkým institucím US
AID, AIHA a Univerzitě Nevada v Reno a Las Vegas. Americká strana mimo všestrannou
pomoc metodickou poskytla i technické vybavení a literaturu za více než 2 miliony Kč.
Z českých partnerů patří náš dík především nemocnici v Jindřichově Hradci.
Dále Škole veřejného zdravotnictví v Praze, Vojenské lékařské akademii JEP a
Fakultě řízení a informační technologie VŠP v Hradci Králové a Fakultě
zdravotně sociální JU v Č. Budějovicích.
Doc. Ing. Pavel Dvořák, CSc.,je proděkanem FM JU v Jindřichově
Hradci |
„Moravská“ část projektu
partnerství
Jana Mačáková |
|
|
Partnerský projekt, který byl uzavřen mezi
Virginia Commonwealth University v Richmondu a Univerzitou Palackého v Olomouci,
konkrétně její Lékařskou fakultou, byl připraven na poněkud odlišném základu
než projekt českých fakult. Studijní program, jehož curriculum bylo v rámci
projektu připraveno, předpokládá, že základní odborné znalosti z biomedicinských
a ošetřovatelských oborů získají uchazeči o studium na lékařské fakultě v
bakalářském oboru ošetřovatelství, případně v bakalářském oboru léčebná
rehabilitace a fyzioterapie, nebo že tento magisterský obor budou studovat absolventi
všeobecného směru nebo stomatologie, tedy lékaři. Je možné, aby se o studium
ucházeli i absolventi jiných oborů, nutným předpokladem je vždy základní znalost
medicinských oborů, minimálně na úrovni bakaláře.
Při přípravě projektu a pak i vlastního studijního oboru jsme vycházeli z toho, že
naše fakulta má dlouhou tradici ve vzdělávání lékařů, takže dokážeme
poskytnout zdravotnické vzdělání na dostatečně kvalitní úrovni. V posledních
letech u nás probíhá také výuka dvou bakalářských oborů - ošetřovatelství a
léčebná rehabilitace a fyzioterapie. Již nyní máme zařazeny kursy zdravotnického
managementu pro studenty medicíny a ošetřovatelství.
Chtěli bychom se současně pokusit alespoň částečně řešit dva problémy, které
považujeme za závažné.
Domníváme se, že naše republika nemá zatím vytvořen systém vzdělávání
střednězdravotnických pracovníků, který by odpovídal stavu ve vyspělejších
zemích Evropy a USA. Právě proto se chceme zaměřit zejména na to, abychom
zkvalitnili výuku bakalářského oboru ošetřovatelství a nejlepším absolventkám a
absolventům chceme umožnit, aby pokračovali studiem na magisterské úrovni v oborech
managementu. Studijní program je koncipován tak, že absolvent bude schopen zvládat
makro- i mikroekonomickou problematiku zdravotní péče, včetně podnikání a
marketingu, bude umět aplikovat potřebné právní znalosti, nutné pro řízení
zdravotní péče. Nejde nám o to vychovávat absolventy rovnou pro nejvyšší
řídící funkce, protože jsme si vědomi toho, že po ukončení studia musejí získat
potřebnou praxi, ale měli by být schopni kvalitně zvládat řídící role na
nejrůznějších úrovních. Projekt má především podpořit vzdělávání
odborníků v ošetřovatelském managementu. Zkušenosti, které jsme získali, nám
umožňují výrazně zkvalitnit výuku ve stávajícím bakalářském oboru.
V České republice na místech řídících pracovníků pracují velmi často lékaři,
kteří sice velmi dobře ovládají problematiku zdravotnickou, ale chybí jim
vzdělání v managementu. Tam, kde jsou na postech ředitelů nemocnic absolventi se
vzděláním čistě ekonomickým, případně s jinou odborností, zase dost obtížně
komunikují se zdravotnickými pracovníky a velmi dlouho jim trvá, než do celé šíře
problematiky proniknou. Ani v jednom případě nestačí absolvování kursů. To jistě
pomůže v základní orientaci, ale řídící pracovníci pro zdravotnictví na všech
úrovních potřebují skutečné vzdělaní zaměřené speciálně. Podle našich
zkušeností je výhodné, aby vzdělání v biomedicinských a ošetřovatelských
oborech a také praxe ve zdravotnictví předcházela vzdělání v oblasti managementu.
Za pomoci amerických partnerů a na základě jejich zkušeností jsou nyní dokončeny
společné práce na přípravě curricula k jeho schvalovacímu řízení. První krok
jsme již učinili, studijní program schválila Vědecká rada LF UP. Také vyučující
jsou již díky podpoře našich partnerů připraveni. Při workshopech, kterých se
účastnili nejen naši učitelé, ale také studenti a odborníci z praxe, jsme získali
nové znalosti a dovednosti, které bylo možné dále rozšiřovat při vzájemných
návštěvách. Celý projekt se mohl uskutečnit jen díky podpoře USAID a AIHA a jsme
vděční, že jsme tuto podporu dostali. Projekt přinesl všestrannou pomoc, jak
materiální, tak ve formě získaných zkušeností a dovedností, ale významné je, že
se vytvořilo opravdové partnerství, mezi vysokými školami v Olomouci a v Richmondu,
mezi fakultami na Moravě a v Čechách. Doufám, že toto partnerství bude dál
pokračovat i po oficiálním ukončení projektu.
Doc. MUDr. PhDr. Jana Mačáková, CSc., je děkankou lékařské
fakulty PU v Olomouci |
|