SBÍRKA PŘEDPISŮ
ČESKÉ REPUBLIKY
Profil předpisu:
Titul předpisu:
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se upravují podmínky předcházení
vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz
zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
Citace: 440/2000 Sb. Částka: 121/2000 Sb.
Na straně (od-do): 5793-5809 Rozeslána dne: 15. prosince 2000
Druh předpisu: Vyhláška Autoři předpisu: Ministerstvo zdravotnictví
Datum přijetí: 6. prosince 2000 Datum účinnosti od: 1. ledna 2001
Platnost předpisu: ANO Datum účinnosti do:
Hesla rejstříku:
Vydáno na základě:
258/2000 Sb. § 108 odst. 1
Předpis mění:
Předpis ruší:
91/1984 Sb.; 204/1988 Sb.; 225/1996 Sb.; 325/1992 Sb.; 207/1992 Sb.
Text předpisu:
440
VYHLÁŠKA
Ministerstva zdravotnictví
ze dne 6. prosince 2000,
kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění
a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o
ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen
"zákon"):
ČÁST PRVNÍ
PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU A ŠÍŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
§ 1
Způsob a rozsah hlášení infekčních onemocnění
s výjimkou nemocničních nákaz
(K § 62 odst. 1 zákona)
(1) Hlášení
a)
nově zjištěných onemocnění nebo recidiv tuberkulózy či jiných mykobakterióz, o
úmrtí na tuberkulózu osob neevidovaných ve skupině aktivní tuberkulózy nebo
jiné mykobakteriózy (dále jen "tuberkulóza nebo jiná mykobakterióza
podléhající hlášení") a o zjištění tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy u osob
neevidovaných ve skupině aktivní tuberkulózy, které zemřely z jiné příčiny, se
podává na tiskopisu označeném "Povinné hlášení tuberkulózy a ostatních
mykobakterióz";
b)
u osob dispenzarizovaných ve skupině aktivní tuberkulózy podává se jednou
ročně na tiskopisu označeném "Kontrolní hlášení tuberkulózy a ostatních
mykobakterióz"; tento tiskopis se použije i při zjištění úmrtí osoby
dispenzarizované ve skupině aktivní tuberkulózy a dále při zjištění, že osoba
dispenzarizovaná v uvedené skupině aktivní tuberkulózu nebo mykobakteriózu
nemá, a po přeřazení takové osoby do skupiny inaktivní tuberkulózy;
c)
u osob zařazených do skupiny aktivní tuberkulózy a jiných mykobakterióz
podléhajících hlášení se o změně příjmení, rodného čísla a dispenzarizujícího
zařízení podává hlášení na tiskopisu označeném "Hlášení o změně údajů u osob v
Registru tuberkulózy";
d)
pozitivního výsledku mykobakteriologického vyšetření se podává na tiskopisu
označeném "Hlášení pozitivního výsledku mykobakteriologického vyšetření";
e)
o pohlavní nemoci a o podezření z úmrtí na ni podává se na tiskopisu označeném
"Hlášení pohlavní nemoci";
f)
o výskytu ostatních infekčních onemocnění, s výjimkou infekčních onemocnění
uvedených v příloze č. 1, o podezření z takového onemocnění a úmrtí na ně, o
vylučování původců infekčních onemocnění, kmenů původce záškrtu a virových
zánětů jater se podává na tiskopisu označeném "Hlášení infekční nemoci".
(2) Dispenzarizujícím zařízením se rozumí zdravotnické zařízení, které sleduje
zdravotní stav fyzických osob za účelem předcházení nebo odstraňování příčin
zhoršení zdravotního stavu nebo funkcí jednotlivých orgánů a systémů.
(3) V případě nebezpečí dalšího šíření infekčního onemocnění uvedeného v
odstavci 1 se hlášení podává neprodleně telefonicky či faxem a následně se
potvrzuje tiskopisem. Stejným způsobem se hlášení podává v případě podezření z
nákazy či onemocnění žlutou zimnicí, cholerou, morem, skvrnivkou, hemoragickými
horečkami Ebola, Marburg a Lassa a dalšími stejně závažnými infekčními
onemocněními.
(4) Infekční onemocnění uvedená v příloze č. 1 se hlásí až při jejich hromadném
výskytu. Hlášení se podává neprodleně, a to zpravidla telefonicky nebo faxem.
§ 2
Způsob hlášení nemocničních nákaz
[K § 16 odst. 2 písm. b) zákona]
Hlášení hromadného výskytu nemocniční nákazy a nemocniční nákazy, která vedla k
těžkému poškození zdraví nebo k úmrtí, se podává neprodleně, a to zpravidla
telefonicky nebo faxem, a následně se potvrzuje na tiskopisu označeném "Hlášení
infekční nemoci".
§ 3
Seznam infekčních onemocnění,při nichž se nařizuje izolace
na lůžkových odděleních nemocnic, a nemocí,
jejichž léčení je povinné
(K § 45 odst. 3 a § 70 odst. 1 zákona)
Seznam infekčních onemocnění, při jejichž výskytu musí být vždy nařízena izolace
na infekčním oddělení, případně oddělení tuberkulózy nebo venerologickém
oddělení nemocnice a jejichž léčení jsou fyzické osoby povinny se podrobit, je
uveden v příloze č.2.
§ 4
Lékařské prohlídky u fyzických osob vykonávajících
činnosti epidemiologicky závažné
[K § 20 písm. a) zákona]
Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné je povinna se
podrobit lékařským prohlídkám a vyšetřením,
a)
je-li postižena průjmovým, hnisavým nebo horečnatým onemocněním nebo jiným
infekčním onemocněním anebo je-li podezřelá z nákazy; kdy se fyzická osoba
považuje za podezřelou z nákazy, stanoví zákon,1)
b)
vyskytne-li se průjmové onemocnění na pracovišti, v domácnosti2) nebo v místě
pobytu fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné.
§ 5
Náležitosti návrhu k provádění výkonů,
při nichž je porušována integrita kůže
(K § 22 odst. 2 zákona)
Osoba, která při poskytování služeb provádí výkony, při nichž je porušována
integrita kůže, musí v návrhu na stanovení podmínek pro tyto výkony uvést
náležitosti uvedené v příloze č. 3.
§ 6
Zásady pro odběr a vyšetření biologického materiálu
a náležitosti žádanky
[K § 62 odst. 3 písm. a) a b) zákona]
(1) Při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření se postupuje podle těchto
hygienických požadavků:
a)
základní odběry biologického materiálu ve zdravotnickém zařízení lze provádět
pouze v příjmové místnosti nebo v prostoru k tomu určeném,
b)
biologický materiál se odebírá s ohledem na patogenezi a patologii infekčního
onemocnění,
c)
ke stanovení diagnózy se materiál odebírá zpravidla v akutním stadiu
infekčního onemocnění; v případě sérologických vyšetření se odebere ještě
druhý vzorek za dva až tři týdny po odběru prvního vzorku, jinak podle
potřeby,
d)
biologický materiál se odebírá zásadně před zahájením léčby chemoterapeutiky
nebo antibiotiky,
e)
k odběru se používají pouze sterilní nástroje, sterilní pomůcky a rukavice, a
to vždy jen pro jednu ošetřovanou fyzickou osobu; rukavice musí být gumové
nebo z PVC,
f)
biologický materiál je nutno ukládat do standardizovaných nádob a do
dekontaminovatelných přepravek,
g)
neprodleně po odběru se biologický materiál transportuje tak, aby nedošlo k
jeho znehodnocení fyzikálními vlivy a k ohrožení fyzických osob,
h)
hlášení o pozitivním laboratorním nálezu se podává neprodleně lékaři
zdravotnického zařízení, který biologický materiál k vyšetření odeslal.
(2) Žádanka o vyšetření biologického materiálu musí obsahovat jméno, příjmení,
rodné číslo a místo pobytu vyšetřované fyzické osoby, identifikační číslo
zdravotnického zařízení a adresu lékaře žádajícího o vyšetření biologického
materiálu, včetně jeho jmenovky, a podle zjištěných údajů název zdravotní
pojišťovny pacienta, druh materiálu, datum a hodinu odběru, datum začátku
infekčního onemocnění, druh antibiotické terapie a její začátek, diagnózu a
požadovaný druh vyšetření.
§ 7
Požadavky na umístění a přístrojové
a materiálové vybavení laboratoře provádějící laboratorní
vyšetření na virus lidského imunodeficitu
[K § 72 odst. 1 písm. a) zákona]
(1) Laboratorní vyšetřování protilátek proti viru lidského imunodeficitu v
krevním séru, popřípadě v jiném biologickém materiálu (plasma, sliny, moč,
mozkomíšní mok) na stanovení diagnózy infekce vyvolané virem lidského
imunodeficitu se provádí s dodržením podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci.
(2) Transfuzní oddělení provádějí u dárců krve všechny povinné sérologické testy
v jednom testovacím zařízení ve společné vyšetřovací laboratoři.
(3) Pro detekci antigenů a protilátek proti viru lidského imunodeficitu je třeba
vybavit laboratoř schválenými potřebnými laboratorními přístroji a pomůckami a
používat standardních laboratorních metodik.
ČÁST DRUHÁ
HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA PROVOZ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ
NEBO ÚSTAVŮ SOCIÁLNÍ PÉČE
§ 8
Příjem a ošetřování fyzických osob ve zdravotnických
zařízeních nebo ústavech sociální péče
(K § 17 odst. 1 zákona)
(1) Příjem, vyšetření a zajištění životních funkcí kanylací a katetrizací lze
provádět pouze v příjmové místnosti nebo v prostoru k tomu určeném.
(2) V anamnéze musí přijímací lékař lůžkového zdravotnického zařízení nebo
ústavu sociální péče zaznamenat důležitá data pro možný vznik nemocniční nákazy
a případně provést příslušná vyšetření i s ohledem na aktuální zdravotní stav
fyzické osoby. Pokud je s ohledem na stav fyzické osoby přijetí nezbytné, při
podezření na počínající infekční onemocnění je třeba provést izolační a
bariérová opatření nebo přijímací lékař zajistí přeložení na příslušné oddělení.
Obdobná povinnost platí i pro ordinace praktických lékařů, odborných lékařů a
poradny v ambulantních zařízeních. U dětí se zjišťuje, která infekční onemocnění
prodělaly a zda jsou řádně očkovány.
(3) Fyzické osoby se umisťují v zařízení léčebně preventivní péče podle
epidemiologických hledisek, zdravotního stavu a způsobu nebo rozsahu zdravotní
péče.
(4) Oděv a obuv fyzických osob se ukládají v centrální šatně, popřípadě ve
skříních v pokojích nebo do skříní v prostorách k tomu určených. Na pracovištích
intenzivní péče nelze ve skříních v pokojích ukládat oděv a obuv pacientů.
(5) Při příjmu a ošetřování pacientů ve zdravotnických zařízeních musí být
dodrženy tyto hygienické požadavky:
a)
zdravotničtí pracovníci musí nosit čisté ochranné prostředky vyčleněné pouze
pro vlastní oddělení; při práci na jiném pracovišti jsou povinni používat jen
ochranné prostředky tohoto pracoviště,
b)
k vyšetřování a léčení mohou zdravotničtí pracovníci přistupovat až po omytí
rukou; dezinfekci rukou musí provést vždy po zdravotnických výkonech u osob s
infekčním onemocněním, po manipulaci s biologickým materiálem a použitým
prádlem. K utírání rukou se musí používat jednorázový materiál,
c)
při ošetřování fyzických osob musí zdravotničtí pracovníci využívat bariérové
ošetřovací techniky, která je používána na všech pracovištích neodkladné a
intenzivní péče; pacientům musí být individualizovány všechny pomůcky pro
osobní hygienu a dále teploměry, mísy a další pomůcky, které musí být po celou
dobu pobytu pro každého pacienta totožné,
d)
k parenterálním zákrokům musí zdravotničtí pracovníci používat pouze sterilní
nástroje a pomůcky; u endoskopů a jiných optických přístrojů musí zajistit
alespoň vyšší stupeň dezinfekce; pro digestivní endoskopy zajistit
dvoustupňovou dezinfekci,
e)
během operačních výkonů se musí zdravotničtí pracovníci chránit ochranným
oděvem a obuví určenými jen pro toto pracoviště, čepicí, ochrannou maskou,
která kryje nos i ústa, a sterilními rukavicemi; sterilní ochrannou masku a
rukavice musí používat u všech výkonů, při kterých je porušována nebo již
porušena integrita kůže, provedena komunikace s tělesnými dutinami, případně
nefyziologický vstup do organismu; ochranné pomůcky musí být individualizovány
pro každou osobu a je nutno je odkládat ihned po výkonu,
f)
použité nástroje a pomůcky, zvláště kontaminované krví, nesmí zdravotničtí
pracovníci čistit bez předchozí dekontaminace dezinfekčními přípravky s
virucidním účinkem; jednoúčelové stříkačky a jehly se musí likvidovat vcelku
bez ručního oddělování nebo ve speciální pomůcce nebo přístroji,
g)
je nutno předcházet nemocničním nákazám zbytečným prodlužováním hospitalizace;
u osob je nutno zajistit dostatečnou podporu oxidace tkání, cirkulace a výživy
tkání,
h)
zvýšená pozornost musí být věnována fyzickým osobám s rizikovými faktory, jako
jsou například imunodeficience, invazivní výkony, operace, řízené dýchání,
hemoperfuze, hemodialýza, diabetes mellitus, zhoubný novotvar, věk nad 60 let,
kardiovaskulární onemocnění a obezita; léčení je třeba zajišťovat
imunostimulací, imunomodulací a profylaktickým nebo peroperačním podáváním
antibiotik,
i)
musí být zajištěn dohled nad dodržováním zásad hygieny u umístěných fyzických
osob; před výkony, operacemi a po nich musí být zajištěna řádná hygienická
očista; pobyt a pohyb osob ve zdravotnických zařízeních a v ústavech sociální
péče musí být zabezpečen i z protiepidemického hlediska, a to odděleným
umístěním fyzických osob podle rizika vzniku, popřípadě přenosu nákazy,
j)
návštěvy u pacientů musí být řízeny s ohledem na provoz, charakter oddělení a
stav pacienta v době, kterou určí lékař; na pracovištích intenzivní péče,
chirurgických a gynekologicko-porodnických pracovištích je zakázáno umisťovat
květiny,
k)
při manipulaci se stravou a při její přípravě se postupuje podle zvláštního
právního předpisu.
(6) Při příjmu a ošetřování osob v ústavech sociální péče se postupuje obdobně s
výjimkou postupů uvedených v odstavci 5 písm. a), c), e), g) a j).
§ 9
Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce a dezinfekce
(K § 17 odst. 1 a 5 zákona)
(1) Ke sterilizaci, vyššímu stupni dezinfekce a k dezinfekci se používají
postupy a způsoby, včetně jejich kontroly, uvedené v příloze č. 4.
(2) Opakovaně používané zdravotnické prostředky se čistí, dezinfikují a
sterilizují podle doporučení výrobce. Jednorázové pomůcky se nesmí opakovaně
používat.
§ 10
Manipulace s prádlem
(K § 18 odst. 1 zákona)
(1) Výměna lůžkovin se provádí podle potřeby, nejméně jednou týdně, vždy po
kontaminaci a po operačním výkonu či převazu a po propuštění nebo přeložení
pacienta.
(2) V ambulantním provozu zdravotnických zařízení se na pokrytí vyšetřovacích
stolů, lehátek a lůžek používá jednorázový materiál, který je měněn po každém
použití.
(3) Způsob ukládání prádla z provozu zdravotnických zařízení nebo ústavů
sociální péče, jeho převážení, praní a zacházení s ním, jakož i vybavení
prádelny stanoví příloha č. 5.
§ 11
Úklid prostor zařízení léčebně preventivní péče
a ústavů sociální péče
(K § 17 odst. 1 zákona)
(1) Úklid všech prostor zařízení léčebně preventivní péče a ústavů sociální péče
se provádí denně na vlhko. Na operačních a zákrokových sálech a prostorách, kde
jsou prováděny invazivní výkony, vždy před začátkem operačního programu a vždy
po každém pacientovi. Na pracovištích intenzivní péče, v místnostech, kde je
prováděn odběr biologického materiálu, v laboratořích a dětských odděleních
všech typů se provádí třikrát denně.
(2) Na standardních odděleních lze při úklidu používat běžné detergenty. V
provozech intenzivní péče, na operačních a zákrokových sálech, na chirurgických
a infekčních pracovištích, v laboratořích a tam, kde je prováděn odběr
biologického materiálu a invazivní výkony, na záchodech a v koupelnách a na
dalších pracovištích stanovených provozním řádem3) se používají běžné detergenty
s dezinfekčními přípravky.
(3) Každé pracoviště má vyčleněny podle účelu použití vlastní úklidové pomůcky
nebo úklidové stroje, výjimkou jsou pouze standardní ambulantní a lůžková
oddělení stejného typu a charakteru skladby fyzických osob.
(4) Při kontaminaci prostor a ploch biologickým materiálem se provede okamžitá
dezinfekce prostor, dekontaminace potřísněného místa překrytím mulem nebo
papírovou vatou namočenou v účinném dezinfekčním roztoku. Po expozici se očistí
obvyklým způsobem. Použité postele a matrace jsou dezinfikovány bud' v pokoji
omytím dezinfekčním prostředkem nebo dekontaminovány v centrální úpravě lůžek.
(5) Veškerý odpad se odstraňuje denně. Nebezpečný odpad4) se ukládá do
oddělených krytých nádob, nejlépe spalitelných, případně uzavíratelných
plastových vaků. Drobný odpad, včetně jednorázových jehel, se ukládá do
pevnostěnných i spalitelných obalů bez další manipulace.
(6) Biologický odpad, například odejmuté části orgánů, amputované části
končetin, žlázy s vnitřní sekrecí a některé sekrety a exkrety, například
žaludeční a střevní šťávy, obsah biliodigestivních a enterokutánních píštělí a
jiných substancí, se ukládá jako nebezpečný odpad.
ČÁST TŘETÍ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 12
Zrušují se:
1.
vyhláška č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem,
2.
vyhláška č. 204/1988 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 91/1984 Sb.,
3.
vyhláška č. 225/1996 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 91/1984 Sb. a
vyhláška č. 204/1998 Sb.,
4.
vyhláška č. 325/1992 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky pro zacházení
s prádlem a pro praní prádla ze zdravotnických zařízení,
5.
vyhláška č. 207/1992 Sb., o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických
zařízení.
§ 13
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Ministr:
prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 440/2000 Sb.
Seznam infekčních nemocí, které se hlásí orgánu ochrany
veřejného zdraví až při hromadném výskytu
1. Akutní respirační onemocnění (například dg. J00, J03, J04-J06, J10-J18,
J20-J22)x)
2. Konjunktivitida (například dg. H10, B30)x)
3. Mastitida (například dg. O91)x)
4. Kožní zánětlivá infekční a mykotická onemocnění (například dg. L00-L08, B00,
B07, B08, B09, B35-B37)x)
5. Stomatitida (například dg. K05, K12)*)
6. Zavšivení (například dg. B85)x)
_____________________________
x)
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů
ve znění X. Decenální revize
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 440/2000 Sb.
Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace
v lůžkových zařízeních léčebně preventivní péče
a jejichž léčení je povinné
1.
Virové záněty jater
2.
Antrax
3.
Bacilární úplavice
4.
Botulismus
5.
Brucelóza
6.
Dávivý kašel
7.
Dengue
8.
Hemoragické horečky
9.
Cholera
10.
Leptospiróza
11.
Listerióza
12.
Malárie
13.
Maleus
14.
Malomocenství
15.
Meningitidy a encefalitidy
16.
Mor
17.
Paratyfy
18.
Plynatá sněť
19.
Syfilis
20.
Psitakóza + Ornitóza
21.
Přenosná dětská obrna
22.
Q horečka
23.
Ricketsiózy
24.
Spalničky
25.
Tetanus
26.
Tularemie
27.
Trachom
28.
Tuberkulóza
29.
Tyf břišní
30.
Úplavice amébová
31.
Vzteklina
32.
Záškrt
33.
Žlutá zimnice
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 440/2000 Sb.
Náležitosti návrhu na stanovení podmínek provádění výkonů,
při nichž je porušována integrita kůže
I.
Označení subjektu oprávněného provozovat živnost:
Bydliště fyzické osoby nebo sídlo právnické osoby:
Jméno osoby/zaměstnance provádějícího výkony, při nichž je porušována
integrita kůže:
vzdělání této osoby/zaměstnance:
vysokoškolské-
datum ukončení studia, studijní obor či akreditovaný studijní program,
střední-
datum ukončení studia, obor
rekvalifikace v oboru (jakém)
Délka praxe v oboru:
II.
Provozovna - vybavení, uspořádání:
1.
Velikost provozovny, osvětlení, větrání:
2.
Zákroková místnost, její dispoziční řešení, vybavení:
3.
Zařízení pro osobní hygienu zaměstnanců a spotřebitelů služby:
4.
Vybavení sterilizační technikou, prostředky k dezinfekci:
5.
Pracovní oděv:
Jednorázové osobní ochranné prostředky a pomůcky:
6.
Aplikační pomůcky a ozdoby (jednoúčelové, originální balení) z materiálů
vyhovujících požadavkům technických předpisů nebo ISO norem:
7.
Prádlo - manipulace (uložení, zásoby, dezinfekce):
8.
Odpad - ukládání, způsob likvidace:
9.
Provozní řád:
10.
Lékárnička pro první pomoc:
Příloha č. 4 k vyhlášce 440/2000 Sb.
Způsoby sterilizace a její kontroly, způsoby vyššího stupně
dezinfekce, způsoby dezinfekce a její kontroly
A. STERILIZACE
Přístroje, pomůcky a předměty určené ke sterilizaci a k předsterilizační
přípravě se používají v souladu se schváleným návodem. Nedílnou součástí
sterilizace jsou předsterilizační příprava předmětů, kontrola sterilizačního
procesu a sterilizovaného materiálu, monitorování a záznam nastavených parametrů
ukazovacími a registračními přístroji zabudovanými ve sterilizátoru a kontrola
účinnosti sterilizace nebiologickými a biologickými indikátory. Každý
sterilizační cyklus se dokumentuje.
Za kvalitu sterilizačních médií požadovaných výrobcem sterilizačního přístroje
odpovídá provozovatel. Sterilizaci provádějí SZP. Na centrální sterilizaci
zodpovídá za provoz pracovník, který absolvoval pomaturitní specializační
studium v oboru.
Uvedení sterilizačních přístrojů do provozu, jejich opravy a periodický servis
provádějí pouze pověření servisní pracovníci.
I. Předsterilizační příprava
Všechny použité nástroje a pomůcky se považují za kontaminované. Jsou-li určeny
k opakovanému použití, dekontaminují se ihned po použití v myčkách nebo ručně.
V myčkách probíhá očista v kyselém, alkalickém nebo enzymatickém prostředku.
Dezinfekce je provedena termicky při teplotě vyšší než 90 oC po dobu 10 minut
nebo termochemicky s použitím předepsaného dezinfekčního prostředku při teplotě
60 oC po dobu 20 minut.
Ruční mytí nástrojů a pomůcek probíhá až po jejich dezinfekci v prostředku s
virucidní účinností.
Přípravky a postupy pro předsterilizační přípravu se volí tak, aby nepoškozovaly
ošetřovaný materiál. Oplach vodou odstraní případná rezidua použitých látek.
Čištění ultrazvukem frekvence 35 kHz se používá k doplnění očisty po předchozím
ručním nebo strojovém mytí a dezinfekci.
Po předsterilizační přípravě se nástroje nebo pomůcky před zabalením důkladně
osuší, pak prohlédnou a poškozené vyřadí. Řádné vysušení je důležitým
předpokladem požadovaného účinku každého sterilizačního způsobu.
Poslední fází předsterilizační přípravy je vložení předmětů určených ke
sterilizaci do vhodných obalů, které je chrání před mikrobiální kontaminací po
sterilizaci. Materiál se do sterilizační komory ukládá tak, aby se umožnilo co
nejsnazší pronikání sterilizačního média. Při chemické sterilizaci se komora
zaplňuje pouze do 3/4 objemu a materiál se ukládá tak, aby se nedotýkal stěn.
II. Způsoby sterilizace
II.1. Fyzikální sterilizace
II.1.1. Sterilizace vlhkým teplem v parních přístrojích je vhodná pro předměty z
kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy, plastů a dalších materiálů
odolných k těmto parametrům sterilizace:
Teplota Tlak Přetlak Sterilizační
expozice
oC kPa bar kPa bar min
121 205 2,05 105 1,05 20
134 304 3,04 204 2,04 10
V přístrojích, kde se provádí vakuový a Bowie-Dick test a které dosahují ve fázi
odvzdušňování podtlaku alespoň -87 kPa, se nebalené kovové nástroje k okamžitému
použití sterilizují při teplotě 134 oC po dobu 4 minut. Tento způsob se
nepoužívá v centrálních sterilizacích.
V přístrojích, kde se automaticky provádí vakuový a Bowie-Dick test a které
dosahují ve fázi odvzdušňování podtlaku alespoň -87 kPa, lze při teplotě 134 oC
snížit expozici na 7 minut pro materiál v obalu.
Pro inaktivaci prionů se používá teplota 134 oC po dobu 60 minut.
Sterilizace vlhkým teplem se řídí ČSN EN 554 "Sterilizace zdravotnických
prostředků validace a pravidelná kontrola sterilizace vlhkým teplem". Uvedená
norma určuje požadavky na kvalifikaci personálu, technické vybavení přístroje,
kvalitu sterilizačního média, sterilizovaný materiál, sterilizační proces,
zkušební přístroje, údržbu, validaci a revalidaci. Parní sterilizátory musí být
vybaveny antibakteriálním filtrem. Výjimku lze připustit u malých stolních
sterilizátorů kategorie N. Filtr se pravidelně obměňuje.
Kategorie parních sterilizačních přístrojů:
A) - do 1 sterilizační jednotky (1 sterilizační jednotka = 54 l):
1.
Přístroje označené N slouží pouze ke sterilizaci nebalených nástrojů bez
dutin. Nepoužívají se pro porézní materiál. Tyto přístroje mají alespoň
teploměr nebo tlakoměr.
2.
Přístroje označené B jsou vybaveny vývěvou odsávající vzduch před sterilizační
expozicí. Lze v nich sterilizovat nebalený i balený materiál, který snáší
provozní teploty. Tyto přístroje mají teploměr a tlakoměr a umožňují provedení
vakuového a Bowie-Dick testu.
3.
Přístroje označené S se používají pouze pro sterilizaci produktů uváděných
výrobcem sterilizátoru.
B) Přístroje větší než 1 sterilizační jednotka:
Přístroje s komorou větší než 1 sterilizační jednotka, s vývinem páry mimo
komoru, vytápěným pláštěm a vývěvou, umožňující přerušované odsávání vzduchu
před sterilizační expozicí.
Sterilizační cyklus v těchto přístrojích probíhá automaticky podle zvoleného
programu. Přístroje mají vestavěný teploměr a tlakoměr s čidly nezávislými na
čidlech regulačních a možnost hodnoty registrovat, příp. vytisknout a mají
program k provedení vakuového a Bowie-Dick testu.
V přístrojích této kategorie se sterilizuje balený i nebalený materiál.
II.1.2. Sterilizace proudícím horkým vzduchem - je určena pro předměty z kovu,
skla, porcelánu, keramiky a kameniny. Horkovzdušná sterilizace se provádí v
přístrojích s nucenou cirkulací vzduchu při parametrech:
160 oC po dobu 60 minut
170 oC po dobu 30 minut
180 oC po dobu 20 minut.
Horkovzdušný sterilizátor se po skončení sterilizačního cyklu otevírá až po
zchladnutí alespoň na 80 oC. Přístroj má vestavěný teploměr spřažený s časovým
ovladačem, který odměřuje sterilizační expozici až po dosažení nastavené
teploty.
Odchylka skutečné teploty ve sterilizačním prostoru od nastavené se v průběhu
sterilizační expozice pohybuje v rozmezí -1 oC +5 oC.
II.1.3. Sterilizace plazmou - využívá plazmy vznikající ve vysokofrekvenčním
elektromagnetickém poli, které ve vysokém vakuu působí na páry peroxidu vodíku
nebo jiné chemické látky. Sterilizační parametry a podmínky sterilizace, jakož i
druhy materiálu, který se tímto způsobem sterilizuje, jsou dány typem přístroje.
Plazma se nepoužívá ke sterilizaci porézního materiálu, materiálu obsahujícího
buničinu ani materiálu, který snáší vysoké teploty.
II.1.4. Sterilizace radiační - účinek vyvolává gama záření v dávce 25 kGy.
Používá se při průmyslové výrobě sterilního jednorázového materiálu, případně ke
sterilizaci exspirovaného zdravotnického materiálu. Postupuje se podle ČSN EN
552.
II.1.5. - Pokud se prokáže účinnost jiných způsobů sterilizace,6) používají se
za podmínek stanovených orgánem státního zdravotního dozoru.
II.2. Chemická sterilizace - je určena pro materiál, který nelze sterilizovat
fyzikálními způsoby. Sterilizačním médiem jsou plyny předepsaného složení a
koncentrace.
Sterilizace probíhá v přístrojích za stanoveného přetlaku nebo podtlaku při
teplotě do 80 oC. Pracuje-li přístroj v podtlaku, zavzdušnění komory na konci
sterilizačního cyklu probíhá přes antibakteriální filtr. Přístroje jsou vybaveny
programem kontrolujícím jeho těsnost před každým sterilizačním cyklem. Po
sterilizaci se materiál odvětrává ve zvláštních skříních (aerátorech) nebo
alespoň ve vyčleněném uzavřeném dobře odvětrávaném prostoru. Doba odvětrávání
záleží na době a kvalitě fáze proplachovací po skončení sterilizační expozice,
na druhu sterilizačního média sterilizovaného materiálu, na teplotě a na
technickém vybavení odvětrávacího prostoru. Při nové výstavbě se chemická
sterilizace stavebně odděluje od sterilizace fyzikální, ve stávajících objektech
by měla být oddělena alespoň čistá strana.
Z hlediska použitého sterilizačního média se rozeznává
a)
Sterilizace formaldehydem - je založena na působení plynné směsi formaldehydu
s vodní párou při teplotě 60 až 80 oC v podtlaku při parametrech stanovených
výrobcem.
b)
Sterilizace ethylenoxidem - je založena na působení ethylenoxidu v podtlaku
nebo přetlaku při teplotě 37 až 55 oC při parametrech stanovených výrobcem.
Postupuje se podle ČSN EN 550.
c)
Pokud se prokáže účinnost a použitelnost jiných způsobů sterilizace, používají
se za podmínek stanovených orgánem státního zdravotního dozoru.
III. Obaly
Obaly slouží k ochraně vysterilizovaných předmětů před sekundární kontaminací až
do jejich použití (ČSN EN 868). Jednorázové obaly papírové, polyamidové a
kombinované papír - fólie a jiné vždy opatřené procesovým testem se zatavují
svárem širokým alespoň 8 mm nebo 2 x 3 mm, není-li vzdálenost svárů od sebe
větší než 5 mm. Materiál do přířezů se balí standardním způsobem a přelepuje se
páskou s procesovým testem. Obal s vysterilizovaným materiálem se označuje datem
sterilizace, datem exspirace vysterilizovaného materiálu volně uloženého a kódem
pracovníka odpovídajícího také za neporušenost obalu a kontrolu procesového
testu. Pevné, opakovaně používané sterilizační obaly jsou kazety, dózy a
kontejnery.
Skladování a transport vysterilizovaného materiálu
Obaly s vysterilizovaným materiálem se skladují v odděleních centrální
sterilizace a ve sterilizačních centrech v aseptickém prostoru nejlépe v
uzavřených skříních. Na klinikách a odděleních se skladuje buď volně s krátkou
exspirační dobou nebo chráněn před prachem v uzavřené skříni, zásuvce nebo v
dalším obalu s exspirací delší. Pro dlouhodobou exspiraci se použije dvojitý
obal, který se po sterilizaci vkládá do uzavíratelného skladovacího obalu. Pro
skladování vysterilizovaného materiálu se doporučuje teplota 15 až 25 oC a 40 až
60 % relativní vlhkost vzduchu.
Obaly s vysterilizovaným materiálem se převáží v uzavřených přepravkách nebo
skříních, aby byly chráněny před poškozením a znečištěním.
IV. Exspirace sterilního materiálu
Obaly pro jednotlivé způsoby sterilizace a
jim odpovídající exspirace
Druh
obalu Způsob sterilizace Exspirace pro materiál
PS1) HS2) PLS3) FS4) ES5) Volně
uložený Chráněný
Kazeta - + - - - 24 hod 48 hod
Dóza - + - - - 24 hod 48 hod
Kontejner + +* +** - - 6 dnů 12 týdnů
Papír + - - + + 6 dnů 12 týdnů
Papír -
fólie + - - + + 6 dnů 12 týdnů
Polyamid - + - - - 6 dnů 12 týdnů
Polypro-
pylen - - + - - 6 dnů 12 týdnů
Tyvek - - + + + 6 dnů 12 týdnů
Netkaná
textilie + - - *** *** 6 dnů 12 týdnů
Dvojitý
obal
12 týdnů 6 měsíců
Dvojitý
obal a
skladovací
obal
1 rok 1 rok
*
kontejner s filtrem z termostabilního materiálu
**
speciální kontejner podle doporučení výrobce sterilizátorů
***
dle doporučení výrobce
Vysvětlivky:
1) = sterilizace vlhkým teplem
2) = sterilizace proudícím horkým vzduchem
3) = sterilizace plazmou
4) = sterilizace formaldehydem
5) = sterilizace ethylenoxidem
V. Kontrola sterilizace
Kontrola sterilizace zahrnuje monitorování sterilizačního cyklu, kontrolu
účinnosti sterilizačních přístrojů a kontrolu sterility vysterilizovaného
materiálu.
O kontrole sterilizace se vede dokumentace na odděleních centrální sterilizace,
ve sterilizačních centrech a na všech pracovištích, která sterilizují materiál
pro jiná pracoviště. Na ostatních zdravotnických pracovištích je třeba prokázat
jakoukoliv formou dokumentaci procesu sterilizace a záznamy o tom, že prostředek
byl vystaven sterilizačnímu procesu (ČSN EN 556).
Dokumentace spočívá v záznamu o datu každé sterilizace, o druhu sterilizovaného
materiálu a o jménu a podpisu osoby, která sterilizaci provedla.
Kontrolu sterilizace provádějí pověřené osoby.
V.1. Dokumentace sterilizace
Úspěšnost sterilizace se dokládá:
A)
v ambulantní složce buď:
a)
zápisem do sterilizačního deníku nebo výstupem z tiskárny,
b)
vyhodnoceným chemickým testem sterilizace označeným jejím datem;
B)
v lůžkové složce:
a)
záznamem o provedení vakuového testu a jeho výsledku, je-li v programu
přístroje,
b)
Bowie-Dick testem a jeho uložením do dokumentace,
c)
zápisem do sterilizačního deníku nebo záznamem registračního přístroje nebo
výstupem z tiskárny,
d)
vyhodnoceným chemickým testem sterilizace označeným jejím datem.
V.2. Monitorování sterilizačního cyklu
Obsluha sterilizátoru na jeho ukazovacích přístrojích sleduje, zda sterilizační
cyklus probíhá dle zvoleného programu. Je-li sterilizátor vybaven zapisovačem
nebo tiskárnou, kontroluje zaznamenávané hodnoty a vyhodnocuje je po skončení
sterilizačního cyklu.
V.3. Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů
Za kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů odpovídá provozovatel.
Kontrola se provádí:
a)
Biologickými systémy (ČSN EN 866).
Používá se biologických indikátorů s B. stearothermophilus pro parní a
formaldehydové sterilizátory a s B. subtilis pro horkovzdušné a
ethylen-oxidové sterilizátory. Mohou se použít též tzv. zkušební systémy
procesu
1.
u nových přístrojů a přístrojů po opravě před jejich uvedením do provozu,
2.
ihned při jakékoliv pochybnosti o sterilizační účinnosti přístroje,
3.
jedenkrát za půl roku u sterilizátorů, které zapisují nebo vytisknou údaje o
průběhu teploty a tlaku každého sterilizačního cyklu a u nichž se denně
provádí vakuový test a Bowie-Dick test (ČSN EN 867),
4.
jedenkrát za měsíc - u sterilizátorů, které nesplňují podmínky sub 3. a jsou
umístěny na odděleních centrální sterilizace či sterilizačních centrech s
každodenním provozem,
5.
u všech ostatních sterilizátorů nejpozději po 200 sterilizačních cyklech,
nejméně však jedenkrát za rok.
Biologické indikátory jsou nosiče naočkované zkušebním mikroorganizmem v
primárním obalu. Mohou se vyrábět i s kultivační půdou. Zkušebními systémy
procesu jsou biologické indikátory vložené do zařízení, které ztěžuje přístup
sterilizačního média. Požadavky na biologické systémy pro zkoušení
sterilizátorů a sterilizačních postupů jsou stanoveny v ČSN EN 866.
Zkušební systémy procesu a biologické indikátory se používají podle návodu
výrobce.
Průkaz sterilizační účinnosti pomocí zkušebních systémů procesu nebo
biologických indikátorů se vždy provádí při současném sledování fyzikálních a
chemických parametrů sterilizace. Pokud je kterýkoliv parametr mimo stanovenou
mez, sterilizační cyklus se vždy hodnotí jako nevyhovující bez ohledu na
výsledky zkušebních systémů procesu nebo biologických indikátorů.
Postup při zkoušení účinnosti parních, horkovzdušných a plynových
sterilizátorů a přetlakových vařičů biologickými indikátory se řídí příslušnou
standardní metodikou (Příloha AHEM č. 2/1994). U plazmových sterilizátorů se
postupuje stejně jako u plynových.
b)
Nebiologickými systémy (ČSN EN 867)
Tyto testy reagují změnou barvy na podmínky ve sterilizační komoře a odečítají
se ihned po skončení sterilizačního cyklu. Používají se:
1.
Bowie-Dick test - je testem správného odvzdušnění a pronikavosti páry.
2.
Chemické testy procesové - barevnou změnou reagují již jen na přítomnost
sterilizačního média. Slouží k rozlišení materiálu připraveného ke
sterilizaci a již vysterilizovaného. Tímto testem se označuje každý
jednotkový obal.
3.
Chemické testy sterilizace - jsou určeny k průkazu splnění všech parametrů
sterilizačního cyklu. U parních sterilizátorů do 5 STJ se na každou vsázku
používá minimálně jeden takovýto test, od 6 do 10STJ dva testy a nad 10 STJ
tři testy, které se ukládají do míst, kam sterilizační médium nejhůře
proniká. U plynových a plazmových sterilizátorů se na každých 10 balení
používá jeden chemický test sterilizace. U horkovzdušných sterilizátorů do
objemu komory 120 litrů se používá jeden test, nad 120 litrů dva testy.
c)
Fyzikálními systémy
1.
Vakuový test je testem těsnosti přístroje a je zabudován v programu.
2.
Aparatury ukazovací nebo zapisovací k měření teploty mají čidla s odporovými
teploměry, termistory či termočlánky a (nebo) čidla tlaku a slouží k
průběžnému měření těchto veličin během sterilizačního cyklu, popř. ke
kontrole vestavěných měřicích přístrojů.
VI. Validace
Pojmem validace se rozumí sestavení jednotlivých fází sterilizačního cyklu, jeho
dokumentace a potvrzení, že při správné obsluze je zaručena reprodukovatelnost
sterilizačního cyklu.
Pro validaci sterilizačního procesu ve zdravotnických zařízeních platí postup
podle ČSN EN 554.
VII. Kontrola sterility
Kontrola sterility materiálu se provádí schválenými mikrobiologickými metodami
za aseptických podmínek.
B. VYŠŠÍ STUPEŇ DEZINFEKCE
1.
Vyšší stupeň dezinfekce je určen především pro zdravotnické prostředky, které
nemohou být dostupnými metodami sterilizovány. Před vyšším stupněm dezinfekce
se předměty očistí (strojně nebo ručně) a osuší. Pokud jsou kontaminovány
biologickým materiálem, zařadí se před etapu čištění dezinfekce přípravkem s
virucidním účinkem. Do roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekce se ponoří
suché předměty tak, aby byly naplněny všechny duté části. Po vyšším stupni
dezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou k odstranění reziduí
dezinfekčních prostředků.
2.
Dezinfekční roztoky se musí ukládat do uzavřených nádob. Frekvence výměny
dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití jednotlivých přípravků.
3.
Pomůcky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití
nebo se krátkodobě skladují kryté sterilní rouškou v uzavřených kazetách nebo
skříních.
C. DEZINFEKCE
Při volbě postupu dezinfekce se vychází ze znalostí cest a mechanizmů přenosu
infekce a z možnosti ovlivnění účinnosti dezinfekce faktory vnějšího prostředí a
odolnosti mikroorganizmů.
C.I. Způsoby dezinfekce:
C.I.1. Fyzikální dezinfekce:
a)
Var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut
b)
Var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut
c)
Dezinfekce v přístrojích při teplotě vyšší než 90 oC
d)
Ultrafialové záření o vlnové délce 253,7 nm - 264 nm
e)
Filtrace, žíhání, spalování.
C.I.2. Chemická dezinfekce:
Při použití chemických přípravků se postupuje podle návodu výrobce.
Při provádění chemické dezinfekce se dodržují tyto zásady:
a)
dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného (odváženého)
dezinfekčního prostředku ve vodě. Připravují se pro každou směnu čerstvé,
podle stupně zatížení biologickým materiálem i častěji,
b)
zlepšení účinnosti některých dezinfekčních roztoků lze dosáhnout zvýšením
teploty (např. u fenolových přípravků a kvartérních amoniových sloučenin na 50
až 60 oC, u jodových přípravků na 35 oC). Aldehydové a chlorové přípravky a
peroxisloučeniny se ředí studenou vodou,
c)
při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich názvy jsou
slovní známky a přípravky se považují za 100 %,
d)
dezinfekce se provádí omýváním, otíráním, ponořením, postřikem, formou pěny
nebo aerosolem. Důležité je dodržet koncentraci a dobu působení dezinfekčního
přípravku předepsané v návodu,
e)
předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují
přípravkem s virucidním účinkem. Při použití dezinfekčních přípravků s mycími
a čisticími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a dezinfekce,
f)
předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po dezinfekci
důkladně opláchnout pitnou vodou,
g)
k dezinfekci se volí takové dezinfekční přípravky a postupy, které nepoškozují
dezinfikovaný materiál, nejsou toxické ani dráždivé,
h)
k zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči přípravku
dlouhodobě používanému se střídají dezinfekční přípravky s různými aktivními
látkami,
i)
při práci s dezinfekčními prostředky se dodržují zásady ochrany zdraví a
bezpečnosti při práci a používají se osobní ochranné pomůcky. Pracovníci jsou
poučeni o zásadách první pomoci,
j)
dvoustupňová dezinfekce je určena pro flexibilní digestivní endoskopy nebo
jejich části, které nelze sterilizovat. První stupeň je dezinfekce přístroje
ihned po použití přípravkem s virucidním účinkem, pak následuje mechanická
očista a druhý stupeň dezinfekce na bázi 2 % glutaraldehydu nebo jiným
přípravkem se stejnou účinností.
C.I.3. Fyzikálně-chemická dezinfekce
a)
paroformaldehydová komora - slouží k dezinfekci textilu, výrobků z umělých
hmot, vlny, kůže a kožešin při teplotě 45 až 75 oC,
b)
prací, mycí a čisticí stroje - dezinfekce probíhá při teplotě do 60 oC s
přísadou chemických dezinfekčních přípravků.
C.I.4. Kontrola dezinfekce
Používají se metody:
a)
chemické - kvalitativní a kvantitativní ke stanovení aktivních látek a jejich
obsahu v dezinfekčních roztocích,
b)
mikrobiologické - ke zjištění účinnosti dezinfekčních roztoků nebo mikrobiální
kontaminace vydezinfikovaných povrchů (stěry, otisky, oplachy aj.).
D. MECHANICKÁ OČISTA
1.
Mechanická očista je soubor postupů, které odstraňují nečistoty a snižují
počet mikroorganismů.
2.
Čisticí prostředky, případně čisticí prostředky s dezinfekčním účinkem se
aplikují buď ručně nebo pomocí mycích a čisticích strojů, tlakových pistolí,
ultrazvukových přístrojů apod. Všechny pomůcky a přístroje se udržují v
čistotě. Úklidové pomůcky se po použití dezinfikují a usuší.
3.
Čisticí stroje a jiná zařízení se používají podle návodu výrobce.
4.
Pokožka se čistí teplou vodou, mýdlem a osušením a ošetří se ochranným krémem.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 440/2000 Sb.
Zacházení s prádlem a praní prádla
ze zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
A. Charakter prádla
Prádlo má obdobný charakter jako zdravotnický materiál určený pro opakované
použití. Výsledkem pracího postupu a procesu musí být prádlo prosté chemické a
bakteriální kontaminace. Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační
ránou, se nesmí kvalifikovat jako prádlo.
B. Zdravotnické prádlo
Z hlediska zdravotního rizika se rozděluje prádlo na:
a)
infekční - tj. prádlo kontaminované biologickým materiálem a prádlo používané
na infekčních odděleních, odděleních TBC a ve veškerých laboratorních
provozech,
b)
operační - tj. prádlo z operačních sálů, gynekologicko-porodních sálů,
novorozeneckých oddělení, JIP a CHIP,
c)
ostatní - tj. všechno prádlo neuvedené v bodech a) a b).
Prádlo kontaminované zářiči (radionuklidy) a cytostatiky podléhá zvláštnímu
režimu.
C. Zacházení s použitým prádlem
1.
Mezi zařízením a prádelnou se smluvně dohodne systém třídění a značení obalů
podle obsahu (např. barevně, číselně) a dokumentuje se postup definující
množství, termíny a způsob předávání prádla.
2.
Prádlo se třídí v místě použití. Před uložením do obalů na odděleních se
prádlo neroztřepává. Odkládá se do pytlů podle stupně znečištění, druhu prádla
a zbarvení. V budovách zdravotnických zařízení se nepoužívají shozy pro
prádlo. Prádlo neobsahuje žádné cizí předměty (nástroje, jednorázové předměty,
psací potřeby apod.).
3.
Použité prádlo se ukládá do obalů, které zabraňují kontaminaci okolí
nečistotami z tohoto prádla. Používají se obaly vhodné k praní nebo omyvatelné
a dezinfikovatelné nebo na jedno použití.
4.
Použité prádlo v obalech se skladuje ve vyčleněném prostoru. V místnostech pro
skladování použitého prádla jsou podlaha a stěny do výše 150 cm omyvatelné a
dezinfikovatelné.
5.
Personál manipulující s použitým prádlem používá ochranný oděv, rukavice a
ústní masku a dodržuje zásady hygieny včetně osobní. Po skončení práce provede
hygienickou dezinfekci rukou.
6.
Použité prádlo se odváží do prádelny v kontejnerech nebo ve vozech s uzavřeným
ložním prostorem. Vnitřní povrch kontejneru, resp. ložný prostor vozu je
snadno omyvatelný, denně se čistí a dezinfikuje.
D. Vybavení prádelny
1.
Prádelna, ve které se pere prádlo, je umístěna, vybavena a provozována tak,
aby zabezpečila požadovanou kvalitu vypraného prádla. Čistá a nečistá strana
prádelny se prostorově odděluje.
2.
Umístění, prostorové uspořádání a technologické vybavení prádelny posuzuje
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
3.
Odpadní voda získaná vylisováním prádla a jeho odstředěním smí být použita
výlučně k předpírce.
E. Podmínky praní prádla
1.
Při manipulaci s prádlem v prádelně se dopravní a manipulační cesty čistého a
použitého prádla nekříží.
2.
Prádlo opouští zdravotnické zařízení jen v ochranných obalech.
3.
Prádlo se pere procesem termodezinfekce nebo chemotermodezinfekce, prádlo
znečištěné cytostatiky se pere procesem termodezinfekce. Termodezinfekční
proces praní probíhá nejméně 10 minut při teplotě vody nejméně 90 oC.
4.
Chemotermodezinfekční proces praní probíhá při teplotě lázně nižší než 90 oC s
přidáním dezinfekčních prostředků schválených pro tento proces. Koncentrace,
teplota a doba působení se řídí návodem k použití dezinfekčního prostředku.
5.
Dezinfekční proces se ukončuje před fází máchání a lázeň před ukončením
dezinfekce se nepoužívá v protiproudu.
6.
Prádlo v mokrém stavu se dále bezprostředně zpracovává postupy na principu
fyzikální dezinfekce (sušení, mandlování, tvarování).
7.
Čisté prádlo neobsahuje rezidua pracích a dezinfekčních prostředků, která by
mohla ohrozit zdraví osob používajících prádlo.
8.
Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační ránou, pokud se
používají opakovaně, splňují požadavky kladené na jednorázové roušky.7) Perou
se odděleně ve zvláštním technologickém režimu.
F. Manipulace s prádlem
1.
Čisté prádlo se při přepravě chrání před znečištěním a druhotnou kontaminací
vhodným obalem nebo umístěním do vhodných přepravních kovových skříňových
vozíků nebo klecových kontejnerů krytých textilem. Přepravníky a zásobníky se
čistí a dezinfikují denně. Prádlo se převáží tak, aby nedošlo k poškození
obalu.
2.
Čisté prádlo se skladuje v čistých a pravidelně dezinfikovaných skříních nebo
regálech v uzavřených skladech čistého prádla.
____________________________________________________________
1)
§ 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o
změně některých souvisejících zákonů.
2)
§ 115 občanského zákoníku.
3)
§ 15 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.
4)
Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Například sterilizace v přetlakových vařičích nebo v přístrojích bez nucené
cirkulace vzduchu do objemu 5 l.
7)
Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých
souvisejících zákonů