SBÍRKA PŘEDPISŮ
ČESKÉ REPUBLIKY



Profil předpisu:
Titul předpisu: 
Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 
Citace: 502/2000 Sb. Částka: 146/2000 Sb. 
Na straně (od-do): 7962-7986 Rozeslána dne: 30. prosince 2000 
Druh předpisu: Nařízení vlády Autoři předpisu: Vláda ČR 
Datum přijetí: 27. listopadu 2000 Datum účinnosti od: 1. ledna 2001 
Platnost předpisu: ANO Datum účinnosti do: 

Hesla rejstříku: 
Vydáno na základě: 
258/2000 Sb. § 108 odst. 3 
Předpis mění: 
Předpis ruší: 


Text předpisu:


502


NAŘÍZENÍ VLÁDY


ze dne 27. listopadu 2000


o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací


Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného 
zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, k provedení § 30, 32 a § 34 
odst. 1 a podle § 134c odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění 
zákona č. 155/2000 Sb.:



§ 1


Základní ustanovení

(1) Tímto nařízením se stanoví nepřekročitelné hygienické imisní limity hluku a 
vibrací na pracovištích, ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského 
vybavení a ve venkovním prostoru a způsob jejich měření a hodnocení. Emisní 
hodnoty hluku stanoví zvláštní právní předpisy.1) Pojmy, jakož i definice a 
označení veličin jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(2) Toto nařízení se nevztahuje na hluk z běžného užívání bytu, na hlasové 
projevy lidí a zvířat, hudební projevy a hluk z činnosti osob na veřejných 
prostranstvích, pokud se nejedná o hluk z veřejné produkce hudby nebo o hluk 
působený výrobní nebo jinou podnikatelskou činností osob. Dále se nevztahuje na 
ojediněle se vyskytující hlukové události a na hluk a vibrace uvnitř dopravních 
prostředků, s výjimkou pracoviště jejich obsluhy.



§ 2


Základní pojmy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí


a) 
hlukem každý zvuk, který může být škodlivý pro zdraví nebo může být jinak 
nebezpečný,


b) 
vibracemi veškeré vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, jsou-li 
škodlivé pro zdraví nebo jinak nebezpečné,


c) 
nejvyšší přípustnou hodnotou zdravotně zdůvodněná hodnota stanovená pro místa 
pobytu osob z hlediska ochrany jejich zdraví před nepříznivým účinkem hluku 
nebo vibrací,


d) 
stavbami pro bydlení stavby, které slouží byt' i jen zčásti k bydlení.


e) 
stavbami občanského vybavení stavby určené pro využívání veřejností pro 
zdravotní, sociální nebo veterinární péči, přechodné ubytování, školní nebo 
předškolní výchovu, vědu a výzkum, kulturu, sport, služby, obchod, veřejné 
stravování, veřejnou správu a pro církevní účely,


f) 
venkovním prostorem prostor do vzdálenosti 2 metry od stavby pro bydlení nebo 
stavby občanského vybavení a prostor, který je užíván k rekreaci, sportu, 
léčení, zájmové a jiné činnosti, s výjimkou komunikací a prostor vymezených 
jako venkovní pracoviště.



§ 3


Ustálený a proměnný hluk

(1) Hodnoty ustáleného a proměnného hluku na pracovištích se vyjadřují 
ekvivalentními hladinami akustického tlaku A LAeq,T. Pro účely hodnocení se 
stanovuje normovaná hladina expozice hluku pro běžnou dobu trvání pracovního dne 
8 h LEX,8h, případně hladina expozice hluku normovaná na jmenovitý osmihodinový 
den pro týdenní expozici LEX,w. Hluková zátěž se vyjadřuje expozicí hluku A EAT.

(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro 
osmihodinovou pracovní dobu LAeq.8h, kterou je nejvyšší přípustná normovaná 
hladina expozice hluku pro běžnou dobu trvání pracovního dne 8 h LEX,8h, 
případně nejvyšší přípustná hladina expozice hluku normovaná na jmenovitý 
osmihodinový pracovní den pro týdenní expozici LEX,w se stanoví součtem základní 
hladiny akustického tlaku A 85 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané 
činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustná směnová 
expozice hluku A EA,8h na pracovišti pro druh činnosti ve skupině VI podle 
přílohy č. 2 k tomuto nařízení je 3 640 Pa2s.

(3) Hodnocení podle průměrné týdenní expozice hluku normované na jmenovitý 
osmihodinový pracovní den se může použít pouze na pracovištích, na kterých není 
pracovní doba v průběhu pracovního týdne rovnoměrně rozložena nebo na kterých se 
hluk na pracovišti v průběhu týdne značně mění.



§ 4


Hluk s výraznými tónovými složkami

(1) Hluk s výraznými tónovými složkami na pracovištích se vyjadřuje a hodnotí 
jako hluk ustálený a proměnný.

(2) Nejvyšší přípustné hladiny akustického tlaku se však snižují o 5 dB, pokud 
má hluk tónový charakter, který je prokazatelný kmitočtovou analýzou v 
třetinooktávových pásmech. Pokud lze tónový charakter hluku prokázat 
úzkopásmovou analýzou v kmitočtových pásmech 6 procent nebo subjektivně, snižují 
se nejvyšší přípustné hodnoty o 2 dB.



§ 5


Impulsní hluk

(1) Hodnoty impulsního hluku na pracovištích se vyjadřují špičkovými hodnotami 
akustického tlaku C, špičkovými hladinami akustického tlaku C a ekvivalentními 
hladinami akustického tlaku při časové charakteristice I LAIeq,T.

(2) Nejvyšší přípustná špičková hodnota akustického tlaku C je 200 Pa, nejvyšší 
přípustná špičková hladina akustického tlaku C je 140 dB.

(3) Není-li hluk na pracovišti tvořen výlučně impulsním hlukem, ale spočívá v 
kombinaci impulsního a ustáleného nebo proměnného hluku s prokazatelnýmpodílem 
složky impulsního hluku na velikosti ekvivalentní hladiny akustického tlaku A 
LAeq,T (tj. LAIeq,T - LAeq,T > 2,0 dB), vyjadřuje se hluk ekvivalentní hladinou 
akustického tlaku A při časové charakteristice I LAIeq,T. Hluková zátěž takovým 
impulsním hlukem se vyjadřuje expozicí hluku A s časovou charakteristikou I 
EAI,T.

(4) Není-li podíl složky impulsního hluku prokazatelný (tj. LAIeq,T - LAeq,T 2,0 
dB), hodnotí se daný hluk na pracovišti jako hluk proměnný. Stejně tak se 
hodnotí hluková zátěž.

(5) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A při časové 
charakteristice I normovaná pro osmihodinovou pracovní dobu se stanoví součtem 
základní hladiny akustického tlaku A 85 dB a korekcí přihlížejících k druhu 
vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustná 
směnová expozice hluku A EAI,8h na pracovišti pro činnost ve skupině VI podle 
přílohy č. 2 k tomuto nařízení je 3640 Pa2s.



§ 6


Vysokofrekvenční hluk

(1) Vysokofrekvenční hluk na pracovištích se vyjadřuje hladinami akustického 
tlaku Lt v třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 8 až 16 kHz.

(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku vysokofrekvenčního 
hluku v třetinooktávových pásmech 8, 10, 12,5 a 16 kHz pro osmihodinovou 
pracovní dobu se u tohoto hluku stanoví součtem základní hladiny akustického 
tlaku v třetinooktávovém pásmu Lteq,8h = 70 dB a korekcí přihlížejících k druhu 
vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.

(3) Na pracovištích s hlukem o dominantním kmitočtu v pásmu 16 až 20 kHz se 
vysokofrekvenční hluk hodnotí na základě ekvivalentních hladin akustického tlaku 
Lueq,T v kmitočtových pásmech o šíři 6 % (jedna dvanáctina oktávy). Nejvyšší 
přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro osmihodinovou pracovní dobu 
se pro tuto kmitočtovou oblast stanoví součtem základních hodnot akustického 
tlaku uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení a korekcí přihlížejících k 
druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.



§ 7


Ultrazvuk

(1) Ultrazvuk se na pracovištích vyjadřuje hladinami akustického tlaku Lt v 
třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 20 až 40 kHz.

(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku ultrazvuku pro 
osmihodinovou pracovní dobu v třetinooktávových pásmech 20, 25, 31,5 a 40 kHz se 
stanoví součtem základní hladiny akustickéhotlaku ultrazvuku v třetinooktávových 
pásmech Lteq,8h = 105 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané činnosti 
podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.



§ 8


Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk

(1) Hodnoty infrazvuku na pracovištích se vyjadřují hladinami akustického tlaku 
G infrazvuku LG nebo, je-li třeba určit kmitočtové složení infrazvuku, hladinami 
akustického tlaku Lt v třetinooktávových pásmech 1 až 16 Hz. Hodnoty 
nízkofrekvenčního hluku se vyjadřují hladinami akustického tlaku Lt v 
třetinooktávových pásmech o středním kmitočtu 20 až 40 Hz.

(2) Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku G infrazvuku a 
nízkofrekvenčního hluku pro osmihodinovou pracovní dobu se stanoví součtem 
základní hladiny LGeq,8h = 116 dB a korekcí přihlížejících k druhu vykonávané 
činnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

(3) Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku infrazvuku pro 
osmihodinovou pracovní dobu v třetinooktávových pásmech 1 až 16 Hz se stanoví 
součtem základní hladiny Lteq,8h = 110 dB a korekcí přihlížejících k druhu 
vykonávané činnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

(4) Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku nízkofrekvenčního 
hluku pro osmihodinovou pracovní dobu v třetinooktávových pásmech 20 až 40 Hz se 
stanoví součtem základní hladiny Lteq,8h = 105 dB a korekcí přihlížejících k 
druhu vykonávané činnosti podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

(5) Při krátkodobé expozici nesmí maximální hladiny akustického tlaku infrazvuku 
v třetinooktávových pásmech 1 až 16 Hz na pracovištích překročit hodnotu Lt = 
137 dB. V třetinooktávových pásmech 20 až 40 Hz nesmí být překročena hodnota Lt 
= 132 dB.



§ 9


Nejvyšší přípustné hodnoty hluku na pracovištích
pro jinou než osmihodinovou denní pracovní dobu

Nejvyšší přípustné hladiny hluku pro jinou denní pracovní dobu T se stanoví tak, 
že se ke stanoveným nejvyšším přípustným hladinám pro osmihodinovou pracovní 
dobu v hluku LAeq,8h připočte korekce KT, která se stanoví podle vztahu


KT = 10 log (480/T), /dB/,

kde



je pracovní doba v hluku v minutách za směnu.



§ 10


Osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku

(1) Tam, kde vzniká nebezpečí, že bude překročena denní osobní expozice hluku 85 
dB(A), musí být poskytnuty pracujícím osobní ochranné pracovní prostředky proti 
hluku.

(2) V případě, kdy denní osobní expozice hluku překračuje 90 dB(A) nebo kde 
špičková hodnota akustického tlaku C je větší než 200 Pa, musí pracující 
používat osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku, účinné v oblasti 
hladin hluku, které se při práci vyskytují.



§ 11


Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách pro bydlení
a ve stavbách občanského vybavení

(1) Hodnoty hluku uvnitř staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení se 
vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a maximální hladinou 
akustického tlaku A LpAmax. V denní době se stanoví pro osm nejhlučnějších 
hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných 
komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou 
denní a noční dobu.2)

(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A uvnitř staveb 
pro bydlení a občanskéhovybavení se stanoví pro hluky pronikající zvenčí součtem 
základní hladiny akustického tlaku LAeq,T = 40 dB a korekcí přihlížejících k 
využití prostorů a denní době podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení. Obsahuje-li 
hluk výrazné tónové složky nebo má-li výrazný informační charakter, jako 
například řeč nebo hudba, přičítá se další korekce -5 dB.

(3) Nejvyšší přípustná maximální hladina akustického tlaku A uvnitř staveb pro 
bydlení a staveb občanského vybavení se stanoví pro hluky šířící se ze zdrojů 
uvnitř budovy součtem základní maximální hladiny hluku LpAmax = 40 dB a korekcí 
přihlížejících k využití prostoru a denní době podle přílohy č. 5 k tomuto 
nařízení. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má výrazně informativní 
charakter, jako například řeč nebo hudba, přičítá se další korekce -5 dB. Za 
hluk ze zdrojů uvnitř budovy se pokládá i hluk ze stacionárních zdrojů, 
umístěných mimo posuzovaný objekt, pronikající do těchto objektů jiným způsobem 
než vzduchem, to znamená konstrukcemi nebo podložím. Při provádění povolených 
stavebních úprav uvnitř budovy je přípustná korekce +15 dB k základnímaximální 
hladině akustického tlaku v době od 7 do 21 hod.

(4) Doba dozvuku ve školních učebnách (včetně tělocvičen) a ve společných 
místnostech pro předškolní děti nesmí přesáhnout 0,6 s, v halách a chodbách 
školských a zdravotnických staveb 1,0 s.

(5) Nejvyšší přípustná hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku A pro zvuk 
elektronicky zesilované hudby se stanoví pro hudební produkce při společenské 
zábavě na hodnotu LAeq,T = 95 dB a pro koncertní produkce elektronicky 
zesilované hudby hodnotou LAeq,T = 100 dB pro prostor uvnitř hlediště, pro dobu 
T = 4 hodiny maximálně. Dodržení limitů podle odstavce 5 ve vnitřním prostoru 
zábavních podniků neznamená automaticky dodržení hygienických limitů v okolních 
chráněných prostorech a ve venkovním prostoru.



§ 12


Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru

(1) Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou 
akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm nejhlučnějších 
hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných 
komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou 
denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou 
dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou 
Ln.

(2) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním 
prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní 
hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a 
místo podle přílohy č. 6 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se připočte 
další korekce -7 dB.

(3) Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním 
prostoru z leteckého provozu se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 
65 dB a příslušné korekce pro denní a noční dobu a místo podle přílohy č. 7 k 
tomuto nařízení.

(4) Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn a Ln se číselně 
rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku LAeq,T pro 
denní a noční dobu.

(5) Pro provádění povolených staveb je přípustná korekce +10 dB k základní 
nejvyšší přípustné ekvivalentní hladině akustického tlaku A, a to v době od 7 do 
21 hodin stanovené podle odstavce 2. Hluk ze stavební činnosti se vypočte 
způsobem uvedeným v příloze č. 6 k tomuto nařízení.

(6) Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající situaci zástavby po 
vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné 
dodržet ustanovení odstavců 1 až 3, je možné potřebnou ochranu před hlukem 
zajistit izolací objektu tak, aby bylo vyhověno podmínkám podle § 11. Přitom 
musí být zachována možnost potřebného větrání.



§ 13


Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací

(1) Vibrace působící na člověka na pracovištích, ve stavbách sloužících k pobytu 
osob a celkové vertikální vibrace o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se vyjadřují


a) 
váženou hladinou zrychlení vibrací Law v dB nebo váženou efektivní hodnotou 
zrychlení vibrací aew v m.s-2,


b) 
hladinami zrychlení vibrací v třetinooktávových kmitočtových pásmech Lat v dB 
nebo efektivními hodnotami zrychlení vibrací v třetinooktávových kmitočtových 
pásmech aet v m.s-2,


c) 
souhrnnou váženou hladinou zrychlení vibrací Lvw v dB nebo souhrnnou váženou 
hodnotou zrychlení avw v m.s-2 v případě segmentálních vibrací přenášených na 
ruce.


(2) V případě celkových vibrací, vibrací ve stavbách, vibrací přenášených 
zvláštním způsobem a vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se 
nejvyšší přípustné hodnoty vztahují pouze na jeden směr translačních vibrací 
podle souřadné soustavy člověka. U vibrací přenášených na ruce se nejvyšší 
přípustné hodnoty vibrací vztahují k souhrnné hodnotě translačních vibrací 
stanovené z vážených hodnot zrychlení ve třech ortogonálních směrech podle 
souřadné soustavy ruky.

(3) Pásmo kmitočtů, ve kterém je třeba hodnotit vibrace z hlediska jejich 
možného nepříznivého působení na člověka (dále jen "sledované pásmo kmitočtů") a 
pro které jsou stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty vibrací, je v závislosti na 
způsobu nebo podmínkách přenosu uvedeno v příloze č. 8 k tomuto nařízení.

(4) Stanovené nejvyšší přípustné hodnoty se vztahují na ustálené i proměnné 
vibrace a otřesy (rázy), pokud hlavní část jejich energie je obsažena ve 
sledovaném kmitočtovém pásmu.

(5) Hladiny zrychlení vibrací a efektivní hodnoty zrychlení vibrací jsou 
vzájemně zastupitelné veličiny vibrací.

(6) Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací se vztahují na vibrace přenášené z 
okolního prostředí na člověka. V závislosti na způsobu přenosu a okolních 
podmínkách jsou stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty celkových vertikálních a 
horizontálních vibrací, nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených na ruce, 
nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených zvláštním způsobem, nejvyšší 
přípustné hodnoty vibrací ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanského 
vybavení a nejvyšší přípustné hodnoty celkových vertikálních vibrací o kmitočtu 
nižším než 0,5 Hz.



§ 14


Nejvyšší přípustné hodnoty celkových vertikálních
a horizontálních vibrací

(1) Nejvyšší přípustné hladiny zrychlení celkových vertikálních vibrací v 
třetinooktávových pásmech Latp platné pro osmihodinovou pracovní dobu jsou dány 
součtem základních hodnot Latp uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení a 
korekce na druh práce a povahu vibrací podle § 15. Nejvyšší efektivní hodnoty 
zrychlení aetp platné pro osmihodinovou pracovní dobu jsou dány součinem 
základních hodnot aetp uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení a korekčních 
činitelů na druh práce a povahu vibrací podle § 15.

(2) Nejvyšší přípustná vážená hladina zrychlení celkových vertikálních vibrací 
Lawp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je dána součtem základní hladiny 
Lawp = 110 dB a korekce na druh práce a povahu vibrací podle § 15. Nejvyšší 
přípustná vážená efektivní hodnota zrychlení aetp platná pro osmihodinovou 
pracovní dobu je dána součinem základní hodnoty aetp = 0,315 m.s-2 a korekčních 
činitelů podle § 15.

(3) Nejvyšší přípustné hladiny celkových horizontálních vibrací v 
třetinooktávových pásmech Latp platné pro osmihodinovou pracovní dobu jsou dány 
součtem základních hodnot Latp uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení a 
korekce na druh práce a povahu vibrací podle § 15. Nejvyšší efektivní hodnotu 
zrychlení aetp platné pro osmihodinovou pracovní dobu jsou dány součinem 
základních hodnot aetp uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení a korekčních 
činitelů podle § 15.

(4) Nejvyšší přípustná vážená hladina zrychlení celkových horizontálních vibrací 
Lawp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je dána součtem základní hladiny 
Lawp = 107 dB a korekce na druh práce a povahu vibrací podle § 15. Nejvyšší 
přípustná vážená efektivní hodnota zrychlení aetp platná pro osmihodinovou 
pracovní dobu je dána součinem základní hodnoty aetp = 0,22 m.s-2 a korekčních 
činitelů podle § 15.



§ 15


Korekce na druh práce a povahu vibrací

(1) Pro pracovní místa na mobilních pracovních strojích platí korekce na druh 
práce a povahu vibrací Km a korekční činitel km, jímž se násobí základní 
efektivní hodnoty zrychlení vibrací. Pro dopravně technologické stroje 
(například jeřáby nebo důlní kombajny) se uvedené základní hladiny zrychlení 
celkových vibrací na pracovních místech snižují přičtením korekce Km = -6 dB a 
základní efektivní hodnoty zrychlení vibrací na polovinu (km = 0,5).

(2) U vibrací přenášených na pracovní místa u stacionárních strojů nebo na 
pracovní místa bez vlastního zdroje vibrací se stanovené základní hladiny 
zrychlení celkových vibrací snižují přičtením korekce Km = -16 dB, to znamená, 
že základní efektivní hodnoty zrychlení vibrací se snižují na 16 procent (km = 
0,16).

(3) Pro pracovní místa se zvýšenými nároky na soustředění, popřípadě spojenými s 
velkou zodpovědností se stanovené základní hodnoty zrychlení celkových vibrací 
snižují přičtením korekce Km = -20 dB, to znamená, že základní efektivní hodnoty 
zrychlení vibrací se snižují na 10 % (km = 0,1).



§ 16


Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených na ruce

(1) Nejvyšší přípustné souhrnné hladiny zrychlení vibrací přenášených na ruce 
pro třetinooktávová pásma Latp, případně nejvyšší souhrnné efektivní hodnoty 
zrychlení aetp platné pro osmihodinovou pracovní dobu jsou uvedeny v příloze č. 
9 k tomuto nařízení.

(2) Nejvyšší přípustná souhrnná vážená hladina zrychlení vibrací přenášených na 
ruce Lavwp platná pro osmihodinovou pracovní dobu je 123 dB. Nejvyšší přípustná 
souhrnná vážená hodnota zrychlení vibrací přenášených na ruce avwp platná pro 
osmihodinovou pracovní dobu je 1,4 m.s-2.



§ 17


Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací přenášených
zvláštním způsobem

Nejvyšší přípustná hladina zrychlení vibrací přenášených zvláštním způsobem Latp 
pro všechna třetinooktávová pásma sledované frekvenční oblasti a pro 
osmihodinovou pracovní dobu je 100 dB.



§ 18


Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací na pracovištích
pro jinou než osmihodinovou denní pracovní dobu

(1) Nejvyšší přípustné hodnoty zrychlení vibrací pro jinou denní pracovní dobu T 
se stanoví tak, že se k stanoveným nejvyšším přípustným hodnotám pro 
osmihodinovou pracovní dobu La,8hp připočte korekce KT, která se stanoví podle 
vztahu


KT = 10 log (480/T), /dB/,

kde



je pracovní doba ve vibracích v minutách za směnu. 


(2) Při hodnocení je třeba výsledky měření, to znamená hodnoty průměrných hladin 
zrychlení vibrací, vyhodnotit rovněž pro dobu T.

(3) Korekce KT na jinou než osmihodinovou dobu expozice se nepoužívá pro 
hodnocení místních vibrací přenášených zvláštním způsobem.

(4) Korekce KT pro dobu expozice celkovým vibracím kratší než 10 minut za směnu 
je stejná jako korekce pro dobu expozice T = 10 minut.

(5) Korekce KT pro dobu expozice vibracím přenášeným na ruce kratší než 20 minut 
za směnu je stejná jako korekce pro dobu expozice T = 20 minut.



§ 19


Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací ve stavbách pro bydlení
a ve stavbách občanského vybavení

(1) Nejvyšší přípustné hodnoty vibrací ve stavbách pro bydlení a ve stavbách 
občanského vybavení se vztahují na horizontální a vertikální vibrace v místě 
pobytu osob.

(2) Nejvyšší přípustné hladiny zrychlení vibrací v budovách v třetinooktávových 
pásmech Latp jsou dány součtem základních hodnot zrychlení vibrací uvedených v 
příloze č. 10 k tomuto nařízení a korekcí na využití místnosti, denní dobu a 
povahu vibrací podle přílohy č. 11 k tomuto nařízení. Nejvyšší přípustné 
efektivní hodnoty zrychlení vibrací v třetinooktávových pásmech aetp jsou dány 
součinem základních efektivních hodnot zrychlení vibrací uvedených v příloze č. 
10 k tomuto nařízení a korekcí podle přílohy č. 11 k tomuto nařízení.

(3) Nejvyšší přípustná vážená hladina zrychlení vibrací Lawp stavebních 
konstrukcí pro stavby pro bydlení a stavby občanského vybavení je v závislosti 
na typu prostoru, denní době a povaze vibrací uvedena v tabulkách č. 1 a 2 
přílohy č. 12 k tomuto nařízení.

(4) Největší přípustné vážené efektivní hodnoty zrychlení vibrací aewp ve 
stavbách pro bydlení a stavbách občanského vybavení jsou v závislosti na typu 
prostoru, denní době a povaze vibrací uvedeny v tabulkách č. 1 a 2 přílohy č. 12 
k tomuto nařízení.



§ 20


Nejvyšší přípustné hodnoty vertikálních vibrací
o kmitočtu nižším než 0,5 Hz

(1) Největší přípustné hodnoty vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se vztahují 
k místům pobytu osob, zejména k pracovním místům na samojízdných strojích. 
Udávané největší přípustné hodnoty je nutno dodržet z hlediska omezení vzniku 
kinetóz. Tyto hodnoty se netýkají hodnocení dopravních prostředků z hlediska 
komfortu.

(2) Nejvyšší přípustné hladiny zrychlení vibrací Latp a nejvyšší přípustné 
efektivní hodnoty aetp pro vibrace o kmitočtu nižším než 0,5 Hz se stanoví podle 
přílohy č. 13 k tomuto nařízení.

(3) Nejvyšší přípustné vážené hladiny a hodnoty zrychlení vibrací o kmitočtu 
nižším než 0,5 Hz jsou uvedeny v příloze č. 14 k tomuto nařízení.



§ 21


Způsob měření a hodnocení hluku a vibrací

Při měření a hodnocení hluku a vibrací se postupuje podle normových metod, 
kterými se rozumí metody obsažené v české technické normě, jejichž dodržením se 
výsledek co do záchytnosti, přesnosti a reprodukovatelnosti výsledků považuje za 
prokázaný. Při použití jiné než normové metody musí být doloženo, že co do 
záchytnosti, přesnosti a reprodukovatelnosti se výsledky rovnají normové metodě.



§ 22


Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.



Předseda vlády:


Ing. Zeman v. r.



Ministr zdravotnictví:


prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.


____________________________________________________________

1) 
Například nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické 
požadavky na strojní zařízení, ve znění nařízení vlády č. 15/1999 Sb., zákon 
č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 
Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších 
předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb, zákon č. 38/1995 Sb., o technických 
podmínkách provozu silničních vozidel po pozemních komunikacích.

2) 
§ 34 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně 
některých souvisejících zákonů.



Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Vysvětlení pojmů, definice a označení veličin



Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Korekce pro stanovení hodnot hluku v pracovním prostředí



Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku
vysokofrekvenčního hluku v úzkých kmitočtových pásmech
o šíři 6 procent



Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Korekce na druh vykonávané činnosti při expozici infrazvuku
a nízkofrekvenčního hluku



Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Korekce pro stanovení hodnot hluku v stavbách pro bydlení
a ve stavbách občanského vybavení



Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Korekce pro stanovení hodnot hluku ve venkovním prostoru



Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Korekce pro stanovení hodnot hluku z leteckého provozu



Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Kmitočtová pásma, ve kterých je třeba hodnotit vibrace
s ohledem na jejich působení na člověka



Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Směnové základní hladiny zrychlení vibrací Latp v dB a směnové
základní efektivní hodnoty zrychlení vibrací aetp v m.s-2
v třetinooktávových pásmech pro osmihodinovou pracovní dobu



Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Základní hladiny zrychlení (efektivní hodnoty zrychlení)
vibrací ve stavbách



Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Korekce na využití místnosti, denní dobu a povahu vibrací



Příloha č. 12 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Nejvyšší přípustné vážené hodnoty zrychlení vibrací a otřesů
ve stavbách



Příloha č. 13 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Nejvyšší přípustné hladiny zrychlení vertikálních vibrací Latp
a nejvyšší přípustné efektivní hodnoty vibrací aetp o kmitočtu
nižším než 0,5 Hz v třetinooktávových pásmech



Příloha č. 14 k nařízení vlády č. 502/2000 Sb.


Nejvyšší přípustné vážené hladiny a hodnoty zrychlení
vertikálních vibrací o kmitočtu nižším než 0,5 Hz



(Přílohy nejsou v digitální podobě)