SBÍRKA PŘEDPISŮ
ČESKÉ REPUBLIKY


--------------------------------------------------------------------------------

Profil předpisu:
Titul předpisu:
Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro
Citace: 286/2001 Sb. Částka: 108/2001 Sb.
Na straně (od-do): 6564-6613 Rozeslána dne: 7. srpna 2001
Druh předpisu: Nařízení vlády Autoři předpisu: Vláda ČR
Datum přijetí: 2. července 2001 Datum účinnosti od: 7. srpna 2001
Platnost předpisu: ANO Datum účinnosti do:

Hesla rejstříku:
Vydáno na základě:
22/1997 Sb. § 22
Předpis mění:
Předpis ruší:

--------------------------------------------------------------------------------
Text předpisu:


286


NAŘÍZENÍ VLÁDY


ze dne 2. července 2001,


kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické
zdravotnické prostředky in vitro


Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 11, 12 a 13 zákona a k provedení zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen "zákon o zdravotnických prostředcích"):



Úvodní ustanovení


§ 1

Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství1) a s příslušnou mezinárodní smlouvou2) stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro3) (dále jen "zdravotnické prostředky in vitro").



§ 2

(1) Zdravotnickými prostředky in vitro jsou zdravotnické prostředky uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) zákona o zdravotnických prostředcích. Zdravotnické prostředky in vitro jsou stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 zákona, u kterých se posuzuje shoda jejich vlastností podle tohoto nařízení.

(2) Toto nařízení se vztahuje i na


a)
zdravotnické prostředky in vitro vyrobené a určené k použití pro účely rozborů v klinických laboratořích, aniž jsou předmětem obchodování,


b)
mechanická laboratorní zařízení zvláště navržená pro diagnostická vyšetření in vitro,


c)
zdravotnické prostředky in vitro vyrobené z tkání, buněk nebo látek lidského původu,


d)
příslušenství zdravotnických prostředků in vitro, se kterými se zachází jako se samostatnými zdravotnickými prostředky in vitro.


(3) Toto nařízení se nevztahuje na


a)
nástroje, přístroje, zařízení nebo jiné předměty včetně programového vybavení určené k použití pro výzkumné účely bez jakéhokoliv lékařského cíle,


b)
mezinárodně osvědčené referenční materiály a materiály používané pro programy externího posuzování jakosti zdravotnických prostředků in vitro,


c)
činidla, která jsou vyrobena v laboratořích zdravotnického zařízení pro účely použití v prostředí těchto laboratoří a nejsou předmětem obchodování,


d)
zdravotnické prostředky4) pro invazivní odběr vzorků z lidského těla,


e)
zdravotnické prostředky in vitro, které byly vyrobeny ve zdravotnickém zařízení a používají se pouze v tomto zdravotnickém zařízení, aniž byly předány jinému uživateli,5)


f)
zdravotnické prostředky4) vyrobené za použití látek lidského původu.



§ 3


Výklad pojmů

Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí


a)
zdravotnickým prostředkem in vitro pro sebetestování zdravotnický prostředek in vitro, který je určen výrobcem k použití v domácím prostředí,


b)
funkční způsobilostí souhrn vlastností zdravotnického prostředku in vitro stanovený výrobcem pro jím určený účel použití tohoto prostředku,


c)
zdravotnickým prostředkem in vitro pro ověření funkční způsobilosti zdravotnický prostředek in vitro určený výrobcem pro ověření funkční způsobilosti prováděné v klinických laboratořích nebo v jiných odpovídajících prostředích; tato činnost se neprovádí v objektech výrobce,


d)
zplnomocněným zástupcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem ve státech Evropských společenství, která je výrobcem písemně pověřena k jednání za něj s úřady a orgány ve státech Evropských společenství, se zřetelem na požadavky vyplývající pro výrobce z tohoto nařízení,


e)
uvedením na trh okamžik, kdy zdravotnický prostředek in vitro, který není určen pro ověření funkční způsobilosti, přechází poprvé úplatně nebo bezúplatně z fáze výroby nebo dovozu do fáze distribuce jako zboží určené k prodeji, bez ohledu na to, zda je nový nebo plně obnovený,


f)
uvedením do provozu okamžik, kdy zdravotnický prostředek in vitro připravený poprvé pro stanovený účel použití je poskytnut konečnému uživateli,


g)
kalibračními a kontrolními materiály látky, materiály nebo předměty určené jejich výrobcem ke stanovení rozsahu měření nebo k ověření funkční způsobilosti zdravotnického prostředku in vitro v souladu s jeho určeným účelem použití,


h)
příslušenstvím předmět, který není zdravotnickým prostředkem in vitro, ale je určen výrobcem specificky k použití společně se zdravotnickým prostředkem in vitro tak, aby umožnil jeho použití v souladu s účelem, který mu výrobce určil; za příslušenství zdravotnických prostředků in vitro se nepovažují zdravotnické prostředky4) pro invazivní odběr vzorků z lidského těla.



§ 4


Obecné zásady

(1) Zdravotnické prostředky in vitro musí vyhovovat základním požadavkům uvedeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení, které se na ně vztahují, (dále jen "základní požadavky") s přihlédnutím k určenému účelu použití; základní požadavky se považují rovněž za splněné, jestliže zdravotnické prostředky in vitro odpovídají příslušným harmonizovaným normám.6)

(2) Pokud se v tomto nařízení odkazuje na harmonizované normy6) rozumí se tím též mezinárodní technické dokumenty6) (dále jen "technické specifikace").

(3) Orgány dozoru a kontroly u zdravotnických prostředků in vitro, jejich působnost a povinnosti stanoví zákon o zdravotnických prostředcích.7) Povinnosti kontrolovaných osob a úhradu nákladů spojených s kontrolou stanoví zákon o zdravotnických prostředcích.8)

(4) Při odebírání vzorků z lidského organismu (dále jen "vzorky") a při odběru a použití látek odvozených z lidského těla se postupuje v souladu s mezinárodní smlouvou9) a etickými zásadami.10)

(5) Jestliže zdravotnické prostředky in vitro uvedené v § 5 odst. 1 a § 6 jsou řádně instalované, udržované a používané v souladu s určeným účelem použití a přesto mohou ohrozit zdraví, popřípadě život uživatelů nebo majetek, postupuje se podle zákona, zákona o zdravotnických prostředcích a podle zvláštního právního předpisu.11) Jde zejména o případy


a)
nedodržení základních požadavků uvedených v § 4 odst. 1,


b)
nesprávného použití technických specifikací podle § 7, pokud se prohlašuje, že byly použity, nebo


c)
nedostatku v samotných normách.



§ 5


Uvedení zdravotnických prostředků in vitro na trh,
do provozu a vystavování zdravotnických prostředků in vitro

(1) Na trh12) mohou být zdravotnické prostředky in vitro uvedeny, pokud splňují základní požadavky a další ustanovení tohoto nařízení, která se na ně vztahují, a bylo pro ně vydáno prohlášení o shodě podle zákona.13) Do provozu mohou být zdravotnické prostředky in vitro uvedeny pouze tehdy, jestliže splňují podmínky uvedené v předchozí větě a byly dodány a instalovány odpovídajícím způsobem v souladu s určeným účelem použití.

(2) Zdravotnické prostředky in vitro určené pro ověření jejich funkční způsobilosti mohou být za tímto účelem poskytovány laboratořím nebo jiným osobám, které splňují požadavky stanovené v § 8 odst. 4 a v příloze č. 8 k tomuto nařízení.

(3) Předvádět na výstavách, veletrzích i jinak zdravotnické prostředky in vitro, které neodpovídají požadavkům tohoto nařízení, lze jen za předpokladu, že jsou viditelně označeny tak, aby bylo patrné, že nemohou být uváděny na trh a do provozu, dokud nebudou uvedeny do souladu s požadavky tohoto nařízení; pro předvádění zdravotnických prostředků in vitro nesmí být použity vzorky převzaté od jeho účastníků.

(4) Informace poskytované uživateli podle přílohy č. 1 části B bodu 8 k tomuto nařízení musí být v českém jazyce.

(5) Zdravotnické prostředky in vitro po uvedení na trh musí být sledovány z hlediska jejich bezpečnosti a kvality v souladu s § 12.

(6) Ustanovení odstavců 1 a 5 se vztahují rovněž na zdravotnické prostředky in vitro poskytnuté pro ověření jejich funkční způsobilosti.



§ 6


Volný pohyb zdravotnických prostředků in vitro

Na trh a do provozu mohou být uvedeny zdravotnické prostředky in vitro, jestliže


a)
byla u nich posouzena shoda v souladu s § 8,


b)
splňují předpoklady uvedené v § 5 odst. 1, a


c)
k nim bylo připojeno označení CE.14)



§ 7


Technické specifikace

(1) Technické specifikace stanoví


a)
kritéria pro


1.
ověření a přehodnocení funkční způsobilosti zdravotnických prostředků in vitro,


2.
uvolňování výrobních šarží,


b)
referenční


1.
metodiky, a


2.
materiály,


a to u zdravotnických prostředků in vitro uvedených v příloze č. 2 Seznamu A k tomuto nařízení, a kde je to nutné, u zdravotnických prostředků in vitro uvedených v příloze č. 2 Seznamu B k tomuto nařízení.

(2) Technické specifikace lze při návrhu a výrobě zdravotnických prostředků in vitro nahradit jiným řešením, kterým se dosáhne stejné, popřípadě vyšší úrovně bezpečnosti a kvality zdravotnických prostředků in vitro.



§ 8


Postupy posuzování shody

(1) Před uvedením zdravotnických prostředků in vitro na trh, s výjimkou prostředků uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení a prostředků pro ověřování funkční způsobilosti, postupuje výrobce při připojování označení v souladu s § 9 a podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení a vyhotoví ve smyslu zákona písemné


a)
prohlášení o shodě pro zdravotnické prostředky in vitro mající původ


1.
v České republice a ve státech Evropských společenství, a to do zveřejnění sektorové přílohy "Zdravotnické prostředky" k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv,


2.
ve státech, se kterými nebyla sjednána příslušná mezinárodní smlouva,2)


b)
ES prohlášení o shodě pro zdravotnické prostředky in vitro mající původ ve státech, mezi nimiž je sjednána příslušná mezinárodní smlouva,2)


s výjimkou zdravotnických prostředků in vitro uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení a zdravotnických prostředků in vitro určených pro ověření funkční způsobilosti, výrobce u zdravotnických prostředků in vitro pro sebetestování před vyhotovením prohlášení o shodě plní další požadavky stanovené v bodě 6 přílohy č. 3 k tomuto nařízení nebo podle postupů uvedených v odstavci 2 nebo 3.

(2) U zdravotnických prostředků in vitro uvedených v příloze č. 2 Seznamu A k tomuto nařízení, s výjimkou zdravotnických prostředků in vitro určených pro ověření funkční způsobilosti, výrobce postupuje za účelem připojení označení v souladu s § 9 podle


a)
přílohy č. 4, nebo


b)
přílohy č. 5


společně s postupem podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení.

(3) U zdravotnických prostředků in vitro uvedených v příloze č. 2 Seznamu B k tomuto nařízení, s výjimkou zdravotnických prostředků in vitro pro ověření funkční způsobilosti, výrobce postupuje za účelem připojení označení v souladu s § 9 podle


a)
přílohy č. 4, nebo


b)
přílohy č. 5


společně s postupem podle přílohy č. 6 nebo podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení.

(4) Při poskytování zdravotnických prostředků in vitro pro ověření funkční způsobilosti výrobce postupuje podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení a před poskytnutím těchto prostředků vypracuje písemné prohlášení stanovené touto přílohou. Toto ustanovení se nevztahuje na etické zásady10) při provádění studií ověřujících funkční způsobilost zdravotnických prostředků in vitro za použití tkání nebo látek lidského původu.

(5) Při posuzování shody zdravotnického prostředku in vitro výrobce, popřípadě autorizovaná osoba zohledňuje výsledky hodnocení a ověřovacích postupů, pokud byly ve vhodných případech provedeny v souladu s tímto nařízením v jednotlivých mezistupních výrobního procesu.

(6) Výrobce uchovává po dobu pěti let po vyrobení posledního zdravotnického prostředku in vitro prohlášení o shodě, technickou dokumentaci uvedenou v přílohách č. 3 až 8 k tomuto nařízení, zprávy a certifikáty vyhotovené autorizovanými osobami a zpřístupňuje je příslušným orgánům státní správy pro kontrolní účely.

(7) Jestliže výrobce nemá sídlo v České republice, poskytuje na žádost dokumentaci uvedenou v odstavci 7 jeho zplnomocněný zástupce.

(8) Zahrnuje-li postup posuzování shody účast autorizované osoby, výrobce, popřípadě jeho zplnomocněný zástupce požádá o tuto účast podle svého výběru autorizovanou osobu s odpovídajícím rozsahem autorizace. Autorizovaná osoba může požadovat nezbytně nutné informace nebo údaje pro schválení a dodržování zvoleného postupu posuzování shody.

(9) Certifikáty autorizované osoby vydané v souladu s přílohami č. 3, 4 a 5 k tomuto nařízení jsou platné po dobu nejdéle pěti let a mohou být prodlouženy o dalších pět let, a to na základě žádosti výrobce podané v době uvedené ve smlouvě mezi výrobcem a autorizovanou osobou, která certifikát vydala.

(10) Záznamy a korespondence týkající se postupů podle odstavců 1 až 4 se pořizují v českém jazyce, popřípadě v jiném jazyce, na kterém se dohodne autorizovaná osoba s výrobcem, popřípadě se zplnomocněným zástupcem.

(11) Postup v případech, ve kterých se výjimečně u zdravotnického prostředku in vitro nemusí posoudit shoda, stanoví zákon o zdravotnických prostředcích.15)

(12) Ustanovení odstavců 1 až 10 se přiměřeně vztahuje na osoby, které zdravotnické prostředky in vitro vyrábějí, samy je uvádí do provozu tak, že je v rámci své profesní činnosti používají.



§ 9


Označování zdravotnických prostředků in vitro

(1) Zdravotnické prostředky in vitro, které splňují základní požadavky, s výjimkou těch, u kterých ověření základních požadavků nebylo provedeno nebo dokončeno,


a)
musí nést při uvedení na trh označení CE,14) pokud jde o zdravotnické prostředky in vitro uvedené v § 8 odst. 1 písm. b), nebo


b)
mohou být označeny českou značkou shody16) při uvedení na trh, pokud jde o zdravotnické prostředky in vitro uvedené v § 8 odst. 1 písm. a).


(2) Česká značka shody nebo označení CE musí být umístěno viditelně, čitelně a nesmazatelně na zdravotnickém prostředku in vitro, pokud je to proveditelné a vhodné, a dále v návodu k použití. Pokud je to možné, musí být česká značka shody nebo označení CE umístěna i na obalu zdravotnického prostředku in vitro, ve kterém se prodává. K české značce shody nebo označení CE musí být připojeno identifikační číslo autorizované osoby podílející se na postupech stanovených v přílohách č. 3, 4, 6 a 7 k tomuto nařízení.

(3) Na zdravotnickém prostředku in vitro nesmějí být umístěny značky a popisy, které by omylem mohly být považovány za znaky významem nebo graficky se podobající české značce shody nebo označení CE. Jiný znak lze umístit na zdravotnický prostředek in vitro, jeho obal nebo v návodu doprovázejícím tento prostředek za předpokladu, že jím není snížena viditelnost ani čitelnost české značky shody nebo označení CE.

(4) Pokud zdravotnické prostředky in vitro podléhají z jiných hledisek jiným zvláštním právním předpisům, které stanoví připojení označení CE nebo připojení české značky shody, vyjadřují v takovém případě tato označení, že zdravotnické prostředky in vitro jsou v souladu také s požadavky, které se na ně vztahují z těchto zvláštních právních předpisů. Jestliže však výrobci dovoluje toto nařízení nebo více nařízení vlády vydaných podle zákona, aby si v době platnosti přechodných ustanovení vybral opatření, která použije, pak označení CE nebo česká značka shody vyjadřuje, že zdravotnické prostředky in vitro splňují pouze ustanovení těch zvláštních právních předpisů, které výrobce použil. Výčet ustanovení použitých nařízení vlády musí být uveden v dokumentech, upozorněních nebo v návodech, které doprovázejí zdravotnický prostředek in vitro v souladu s tímto nařízením.



§ 10


Nesprávné použití české značky shody nebo označení CE

(1) V případě zjištění, že ke zdravotnickému prostředku in vitro


a)
byla připojena nesprávně česká značka shody, výrobce odstraní tento protiprávní stav podle pokynů České obchodní inspekce;17) autorizovaná osoba může být podle zvláštního právního předpisu18) přizvána k účasti na posuzování dotčeného prostředku,


b)
bylo připojeno nesprávně označení CE,


1.
výrobce,


2.
výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce


postupuje obdobně podle písmene a).


(2) Jestliže nebyl odstraněn protiprávní stav podle odstavce 1, postupuje se podle zvláštních právních předpisů.19)

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 se nepřihlíží k ustanovení § 4 odst. 6; o opatřeních podle uvedených odstavců informuje Úřad Evropskou komisi a příslušné orgány členských států Evropských společenství.



§ 11


Registrace osob a zdravotnických prostředků in vitro

(1) Výrobce nebo osoba odpovědná za uvedení zdravotnického prostředku in vitro na trh oznamují v souladu se zákonem o zdravotnických prostředcích20) Ministerstvu zdravotnictví (dále jen "ministerstvo") údaje podle předtisku na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 10 a 11 k tomuto nařízení.

(2) Výrobce, který uvádí zdravotnické prostředky in vitro na trh a má v České republice zapsáno své sídlo nebo místo podnikání, oznamuje ministerstvu


a)
adresu tohoto místa,


b)
informace vztahující se k


1.
činidlům, k výsledkům reakce činidel, kalibračním a kontrolním materiálům anebo analytům, a


2.
zdravotnickým prostředkům in vitro neuvedeným v bodu 1


se zřetelem na jejich obecnou technologickou charakteristiku, k jejich podstatným změnám včetně přerušení uvádění na trh,


c)
u zdravotnických prostředků in vitro uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení a zdravotnických prostředků in vitro pro sebetestování


1.
údaje umožňující jejich identifikaci,


2.
analytické, a přichází-li v úvahu, i základní diagnostické údaje uvedené v příloze č. 1 části A odst. 3 k tomuto nařízení,


3.
výsledky hodnocení funkční způsobilosti podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení,


4.
certifikáty, a


podstatné změny vztahující se k bodům 1 až 4 včetně přerušení uvádění na trh.


Uvedená registrace nenahrazuje splnění požadavků pro uvedení zdravotnických prostředků in vitro na trh a do provozu.

(3) Pokud předmětem oznámení podle odstavce 2 je rovněž zdravotnický prostředek in vitro, který


a)
pro příslušný analyt, popřípadě v souvislosti s jiným základním technickým údajem, nebo


b)
při postupu jeho použití využívá analytické technologie,


nebyl v posledních 3 letech nepřetržitě na trhu ve státech Evropských společenství (dále jen "nový zdravotnický prostředek in vitro"). Jestliže k novému zdravotnickému prostředku in vitro je připojeno označení CE, výrobce tuto skutečnost uvede v oznámení podle odstavce 2.

(4) Ke zdravotnickým prostředkům in vitro uvedeným v příloze č. 2 k tomuto nařízení a ke zdravotnickým prostředkům in vitro pro sebetestování může ministerstvo za předpokladu, že jsou tyto prostředky uváděny v České republice na trh a do provozu, vyžadovat


a)
informace umožňující jejich identifikaci,


b)
informace o jejich označování,


c)
návody k jejich použití.


(5) Jestliže výrobce, který uvádí zdravotnické prostředky in vitro na trh, nemá v České republice zapsáno své sídlo nebo místo podnikání, oznamuje údaje uvedené v odstavci 2 ministerstvu zplnomocněný zástupce.

(6) Údaje uvedené v odstavcích 2 a 5 včetně údajů týkajících se nových zdravotnických prostředků in vitro se vkládají okamžitě do Souboru údajů z oblasti zdravotnických prostředků shromažďovaných podle hledisek Evropských společenství (dále jen "Soubor údajů") a uchovávají se podle § 13.



§ 12


Postup při předcházení nežádoucím příhodám a při jejich vzniku

(1) Při předcházení nežádoucím příhodám a při jejich vzniku se postupuje v souladu s ustanoveními § 4 odst. 6 a zákona o zdravotnických prostředcích.21)

(2) Pokud jde o nežádoucí příhodu u nového zdravotnického prostředku in vitro, ke kterému bylo připojeno označení CE, výrobce tuto skutečnost uvede v hlášení o nežádoucí příhodě.

(3) Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen "ústav") může požadovat v odůvodněných případech do 2 let po ohlášení nežádoucí příhody informace o zkušenostech s novým zdravotnickým prostředkem in vitro po jeho uvedení na trh.



§ 13


Soubor údajů

(1) Údaje


a)
o výrobcích a distributorech zdravotnických prostředků in vitro, osobách provádějících jejich servis a o zdravotnických prostředcích in vitro podle § 13,


b)
o vydaných, změněných, zrušených, popřípadě zamítnutých certifikátech podle postupů stanovených v přílohách č. 2 až 7 k tomuto nařízení, a


c)
získané v souladu s postupem upravujícím oznamování a evidenci nežádoucích příhod,22)


se uchovávají v souladu s tímto nařízením v Souboru údajů, který je v České republice zřízen a veden v rámci informačního systému zřízeného podle zákona o zdravotnických prostředcích;23) jeho uživateli jsou zejména ministerstvo, ústav v oblasti nežádoucích příhod zdravotnických prostředků in vitro, Státní ústav pro jadernou bezpečnost u zdrojů ionizujícího záření a Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky; údaje se poskytují ministerstvu.

(2) Údaje


a)
o výrobcích zdravotnických prostředků in vitro, popřípadě jejich zplnomocněných zástupcích a o zdravotnických prostředcích in vitro v souladu s § 11 odst. 2 až 6,


b)
o vydaných, změněných a zrušených certifikátech, popřípadě o odmítnutí vydání certifikátu, podle postupů stanovených v přílohách č. 2 až 7 k tomuto nařízení, a


c)
údaje získané v souladu s postupem podle § 12 odst. 2 a 3,


se poskytují v normalizovaném formátu; tyto údaje se uchovávají v Evropské databázi,1) která je přístupná příslušným úřadům členských států Evropských společenství pro plnění jejich úkolů v souladu s právem Evropských společenství.1)



Omezení dostupnosti zdravotnických prostředků in vitro
a úprava seznamů těchto prostředků podle přílohy č. 2


§ 14

V případě zjištění, že ke zdravotnickému prostředku in vitro by měla být pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, popřípadě veřejného zdraví24) dostupnost zdravotnických prostředků in vitro zakázána nebo omezena anebo by měla podléhat zvláštním požadavkům, přijímají příslušné úřady na přechodnou dobu odpovídající opatření podle zvláštního právního předpisu.25)



§ 15


Autorizované osoby

(1) Podmínky autorizace jsou stanoveny v příloze č. 9 k tomuto nařízení; o osobách, které vyhoví požadavkům harmonizovaných norem,6) se předpokládá, že vyhovují příslušným kritériím pro autorizaci.

(2) Autorizovaná osoba a


a)
výrobce, nebo


b)
výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce


na základě dohody stanoví termíny pro dokončení hodnotících a ověřovacích činností uvedených v přílohách č. 3 až 7 k tomuto nařízení.

(3) Autorizovaná osoba informuje další autorizované osoby, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen "Úřad") a ministerstvo o zrušení certifikátů, které vydala; na požádání informuje Úřad a ministerstvo o vydání nebo zamítnutí certifikátů a poskytne další podstatné informace.

(4) V případě, že autorizovaná osoba zjistí, že požadavky tohoto nařízení nebyly výrobcem splněny nebo již nadále nejsou plněny, nebo v případech, kdy certifikát neměl být vydán, zruší vydaný certifikát anebo jej změní, pokud shoda zdravotnického prostředku in vitro s požadavky tohoto nařízení není výrobcem zajištěna zavedením odpovídajících nápravných opatření. V případě zrušení nebo změny certifikátu nebo v případech, kdy zásah příslušného úřadu je nutný, autorizovaná osoba o této skutečnosti informuje jiné autorizované osoby, Úřad a ministerstvo.

(5) Při informování příslušných úřadů jiných států a Evropské komise o certifikátech, které autorizovaná osoba změnila nebo zrušila podle předchozích odstavců, se postupuje podle zákona.

(6) Autorizovaná osoba poskytne na vyžádání Úřadu podstatné informace a dokumenty, včetně rozpočtových dokumentů, k ověření kritérií uvedených v příloze č. 9 k tomuto nařízení.



§ 16


Přechodná ustanovení

(1) Zdravotnické prostředky in vitro, které splňují požadavky podle dosavadních předpisů, mohou být uváděny na trh i po dni nabytí účinnosti tohoto nařízení, nejdéle však do 7. června 2005. Zdravotnické prostředky in vitro uvedené na trh podle předchozí věty lze uvádět do provozu nejdéle do 7. června 2007.

(2) Činnosti, které pro zplnomocněného zástupce vyplývají z příloh k tomuto nařízení, může plnit u zdravotnických prostředků in vitro dovozce, a to až do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.

(3) Ustanovení § 11 odst. 1 a § 13 odst. 1 se, s výjimkou zdravotnických prostředků in vitro dovezených ze států, které nejsou členy Evropské unie, nepoužije ode dne zveřejnění sektorové přílohy "Zdravotnické prostředky" k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ode dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost, bude-li tento den dřívější.



§ 17


Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou


a)
ustanovení § 6, § 8 odst. 1 písm. b), § 9 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 2, 3, 4 a 6, § 12 odst. 2 a § 13 odst. 2, která nabývají účinnosti dnem zveřejnění sektorové přílohy "Zdravotnické prostředky" k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv,


b)
ustanovení § 3 písm. d), § 8 odst. 8, § 10 odst. 1 písm. b) bodu 2, § 11 odst. 5, § 15 odst. 2 písm. b), která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.



Předseda vlády:


Ing. Zeman v. r.



Ministr zdravotnictví:


prof. MUDr. Fišer, CSc. v. r.


____________________________________________________________

1)
Směrnice Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 týkající se diagnostických zdravotnických prostředků in vitro.

2)
Protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků.

3)
§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.

4)
Nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky.

5)
§ 3 písm. e) zákona č. 123/2000 Sb.

6)
§ 4a odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

7)
§ 18 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.§ 42 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 3 a § 43 zákona č. 123/2000 Sb.

8)
§ 44 a 45 zákona č. 123/2000 Sb.

9)
Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny.

10)
Helsinská deklarace přijatá 18. Světovým zdravotnickým shromážděním v roce 1964 v Helsinkách ve Finsku, změněná a doplněná 29. Světovým lékařským shromážděním v Tokiu v roce 1975, 35. Světovým lékařským shromážděním v Benátkách v roce 1983 a 41. Světovým lékařským shromážděním v Hong Kongu v roce 1989, v Somerset Westu v Jihoafrické republice v roce 1996 a v Edinburgu v roce 2000.

11)
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

12)
§ 3 písm. f) zákona č. 123/2000 Sb.

13)
§ 13 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

14)
Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE, jeho provedení a umístění na výrobku.

15)
§ 7 zákona č. 123/2000 Sb.

16)
Nařízení vlády č. 179/1997 Sb., kterým se stanoví grafická podoba české značky shody, její provedení a umístění na výrobku.

17)
§ 3 písm. a) až c) zákona č. 64/1986 Sb., ve znění zákona č. 240/1992 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb.

18)
§ 6 odst. 1 zákona č. 64/1986 Sb., ve znění zákona č. 240/1992 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb.

19)
§ 7a zákona č. 64/1986 Sb., ve znění zákona č. 22/1997 Sb.§ 19 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

20)
§ 31 zákona č. 123/2000 Sb.

21)
§ 3 písm. g) a § 32 odst. 1 a odst. 3 písm. a) zákona č. 123/2000 Sb.

22)
Vyhláška č. 501/2000 Sb., kterou se stanoví formy, způsoby ohlašování nežádoucích příhod zdravotnických prostředků, jejich evidování, šetření a vyhodnocování, dokumentace a její uchovávání a následné sledování s cílem předcházení vzniku nežádoucích příhod, zejména jejich opakování (vyhláška o nežádoucích příhodách zdravotnických prostředků).

23)
§ 41 zákona č. 123/2000 Sb.

24)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

25)
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků).



Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 286/2001 Sb.



Základní požadavky



Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 286/2001 Sb.



Seznam zdravotnických prostředků in vitro uvedených
v § 8 odst. 2 a 3



Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 286/2001 Sb.



Prohlášení o shodě



Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 286/2001 Sb.



Prohlašování o shodě



Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 286/2001 Sb.



Přezkoušení typu



Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 286/2001 Sb.



Ověřování



Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 286/2001 Sb.



Prohlašování o shodě



Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 286/2001 Sb.



Prohlášení a postupy týkající se zdravotnických prostředků
in vitro pro ověření funkční způsobilosti



Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 286/2001 Sb.



Základní kriteria pro autorizované osoby



Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 286/2001 Sb.



Formulář



Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 286/2001 Sb.



Formulář