 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Schlanger vystoupil v Bruselu
|
na Konferenci o sociálním dialogu v evropském nemocničním sektoru, která se konala 4. - 5. února 2002. Ve svém projevu na konferenci Jiří Schlanger, předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP) kritizoval omezení pohybu pracovních sil v Evropě a zdůraznil podporu vzdělání středního zdravotnického personálu, taky aby mohl pracovat v celé Evropě ...
Konferenci pořádala EPSU (Evropská federace veřejných služeb) za velké organizační pomoci své dánské afilace DKK (Dánská konfederace zaměstnanců místní správy), spolu s evropskými sdruženími zaměstnavatelů CEEP (evropští zaměstnavatelé veřejných služeb) a CEMR (sdružení evropských obcí a regionů), finančně se podílela Evropská komise.
Konference se zúčastnili sociální partneři - zástupci různých zaměstnavatelských organizací a odborových svazů - ze všech 15 zemí EU a také z několika kandidátských zemí.
Z ČR se konference zúčastnili MUDr. Čeněk Adamec ze Sdružení měst a obcí a RNDr. Jiří Schlanger, předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, a PhDr. Jana Veselá, odborná asistentka svazu pro zahraniční záležitosti. Bohužel, chyběli čeští zaměstnavatelé, přestože obdrželi pozvání od organizátorů (včetně finanční podpory účasti z prostředků Evropské komise) i prostřednictvím českého odborového svazu.
Přestože česká delegace patřila k početně nejmenším národním delegacím, mezi účastníky se neztratila - naopak její reprezentanti byli nejaktivnější, protože vystupovali jak na plenárním zasedání, tak i v pracovních skupinách, kde byla jejich vystoupení vyžádána. Aktivně se zúčastnili rovněž obecné i specifické rozpravy.
Všechna vystoupení českých reprezentantů měla značný kladný ohlas a vzbudila zájem o dění u nás i v dalších zemích střední a východní Evropy, zejména v těch, které patří do desítky připravené k přijetí do EU v roce 2004. Také písemné materiály odborového svazu, které okamžitě rozebrány. Týkaly se problematiky volného pohybu pracovních sil, omezení v té dostali účastníci konference k dispozici, byly věci stanovených Evropskou komisí a negativního stanoviska českých odborů k těmto omezením.
Obecně byla konference zaměřena na sociální dialog v nemocničním sektoru na evropské úrovni. Navazovala na první podobně zaměřené setkání, které se konalo v květnu 2000. Hlavním konkrétním tématem letošní konference, diskutovaným také v pracovních skupinách, byl volný pohyb pracovních sil ve zdravotnictví (především lékařů a zdravotních sester) a problémy s tím spojené.
Z jednotlivých vystoupení vyplynulo, že v nemocničním sektoru Evropské unie není žádná vůle k omezování volného pohybu pracovních sil. Naopak, všechny země patnáctky mají problémy s nedostatkem kvalifikovaného zdravotnického personálu, přičítají je podobným důvodům, a nacházejí obdobné cesty k jejich řešení. Jedním z efektivních prostředků je i dialog mezi sociálními partnery. Musí ovšem jít o skutečný dialog - ne o pouhé tvrdošíjné prosazování vlastních představ, ale také o naslouchání druhé straně a co možná nejobjektivnější zvažování argumentů obou stran - o informace, konzultace, hledání všestranně přijatelných řešení.
Jak to formuloval p. Barberousse, ředitel nemocnice ve Sv. Mořici a předseda francouzského OS řídících pracovníků nemocnic, sociální dialog není třídní boj, ale snaha o spolupráci mezi zaměstnanci a zaměstnavateli při řešení problémů tak, aby nepřerostly v otevřený konflikt (což se bohužel právě ve Francii v poslední době z různých důvodů příliš nedaří).
Pokud jde o sociální dialog na evropské úrovni, je třeba dořešit reprezentativnost partnerů, kteří by byli skutečně uznávanými mluvčími těch, jež zastupují. Za odbory se takovýmto kandidátem na uznávaného zástupce zatím nejspíše jeví EPSU, za stranu zaměstnavatelů byla Evropskou komisí za reprezentativní evropskou organizaci uznána v roce 1997 CEMR (Rada evropských obcí a regionů), existují ovšem i další mezinárodní organizace, jako CEEP (evropská konfederace zaměstnavatelů ve veřejných službách) či UNICE (Svaz evropských konfederací průmyslu a zaměstnavatelů). Pochopitelně účastníkem dialogu je i Evropská komise jako exekutivní orgán Evropské unie.
V další části konference vystupovali referující s informacemi o zdravotnických systémech a s popisem a hodnocením jednotlivých modelů vedení sociálního dialogu v nemocničním sektoru v jednotlivých státech nebo regionech.
Pokud jde o volný pohyb pracovních sil, zdá se, že v sektoru zdravotnictví to nebude příliš velký problém ani pro příslušníky kandidátských zemí EU. Všichni, kdo na toto téma vystoupili (včetně zástupců Evropské komise), se vyjádřili pro co největší uvolnění pohybu pracovníků a odstranění politických a administrativních překážek, které mu brání. Je ovšem třeba zajistit vzájemné uznávání odborné kvalifikace mezi státy na základě určitých standardů, které zaručí, že přítomnost zahraničních odborníků bude znamenat zlepšení a nikoli zhoršení péče poskytované klientům. Účastníci z Malty vyslovili obavu o přílišný odliv špičkových odborníků z menších zemí, které je nemohou v dostatečném počtu nahradit jinými. V sekcích se diskutovalo také o problematice náboru a udržení zdravotnického personálu, o jazykových a kulturních bariérách. Zazněla řada názorů, obav i doporučení svědčících o snaze hledat společně přijatelná řešení.
Zcela přirozeně z diskuse vyplynul závěr o nesporné užitečnosti společných mezinárodních setkání zaměstnavatelů a zaměstnanců a o nutnosti pokračovat v jednáních vedoucích k legalizaci oficiálního evropského sociálního dialogu, jak je to formulováno i v závěrečném prohlášení konference (viz níže).
Oba příspěvky zástupců OS zdravotnictví a sociální péče ČR jsou k dispozici (v angličtině) v ústředí OS v Praze, překlad významnějšího z nich viz níže. Veškeré informace o konferenci lze najít na webových stránkách na adrese: www.eurocarenet.org.
Prohlášení konference
Projev Jiřího Schlangera
-  -
|
| |
|
|
