 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Kvalitní studenti na LF?
|
Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer považuje za velmi zásadní, aby došlo ke změně v kvalitě uchazečů o studium na lékařských fakultách.
Nejlepší studenti dávají totiž přednost studiu na jiných fakultách, hlavně na fakultě právnické. Ministr Fišer je přesvědčen, že tento stav souvisí s finančním oceňováním práce lékařů. Uvedl to na dnešním setkání s novináři.
Stručná zpráva ze setkání minstra zdravotnictví s novináři.
Ministr Fišer také nechce mít medicínu pro bohaté a jinou medicínu pro chudé. S příplatky na zdravotní péči zásadně nesouhlasí. Každý pacient musí být dle jeho vyjádření léčen podle současné medicíny. Ministr také reagoval na publikovaný názor, že chce-li zajistit západoevropské zdravotnictví za české peníze, je jeho představa poněkud naivní. S představiteli ČLS (České lékařské společnosti) domluvil sestavení pracovních týmů, které budou pracovat na koncepci zdravotnictví, kterou budou také realizovat. Jedním z úkolů těchto pracovních skupin bude zajistit úspory ve zdravotnictví . Uspořené peníze pak budou využity na zvýšení platů zdravotníků.
Pracovní skupiny by se měly ustavit do jednoho měsíce na základě demokratického rozhodnutí výborů jednotlivých odborných společností. Struktura skupin se může měnit po konzultacích s jednotlivými společnostmi. Odborné skupiny by měly sledovat co nejlepší řešení. Po čase ovšem bude každé řešení nutno podrobit ekonomickému rozboru. Tvorba koncepce oboru nebude jednorázový proces, ale kontinuální děj. Stejně tak ekonomické úvahy o finančních možnostech.
Za důležitou věc považuje ministr Bohumil Fišer demokratizaci zdravotnictví. Zdravotníci a pacienti by se společně měli zúčastnit rozhodovacího procesu ve zdravotnictví (ekonomického rozhodování), protože i zde jsou možnosti úspor. Takto lze podle ministra dospět k transparentnímu zdravotnictví. Pacienti sami uvidí, že bez dalších peněz z jejich kapes to opravdu nejde. Nové technologie, které je třeba ve zdravotnictví zavést stojí peníze a také personál, který je bude obsluhovat, bude muset být patřičně vyškolen a zaplacen.
Ministr připustil, že pravděpodobně v Praze nemusí být devět pracovišť pro NMR (Nukleární magnetická rezonance). Za další otázku považuje, zda někteří pacienti nejsou léčeni léky, které jsou zbytečně drahé a nelze-li dosáhnou stejného efektu levněji. To se týká i počtů vyšetření a jejich rozsahu.
Ministerstvo zdravotnictví se bude podle slov ministra Fišera snažit, aby pacienti byli začleněni do rozhodovacího procesu. Bude to ovšem chvíli trvat, než se to podaří. Podle názoru ministra Fišera je také třeba změnit názory některých lidí, kteří uvažují tak, že pacient je zde proto, aby pasivně dělal to, co mu řekne lékař. Takhle to bývalo, ale v západní Evropě tomu tak zdaleka není. Pacient je partner a lékař s ním probírá možnosti léčby. Zástupci pacientů také mají co hovořit do toho, jak bude s pacienty v nemocnicích nakládáno. Zdravotnická zařízení, která nejsou schopna zabezpečit zdravotnickou péči na Evropské úrovni, budou uzavřena. Rozhodně však nebudou uzavírána zdravotnická zařízení z důvodů finančních.
Počty přístrojů a jejich nákupy budou regulovány. Proto by měla efektivně pracovat dozorčí a správní rady nemocnic.
Ministr Fišer dále uvedl, že úroveň zdraví obyvatelstva můžeme měřit. Pro názornost použil srovnání vývoje standardizované úmrtnosti ve srovnání s Rakouskem. Podle prezentovaných údajů od roku 1990 u nás standardizovaná úmrtnost klesá. Ministr vyjádřil očekávání, že půjdeme-li tou cestou ve zdravotnictví jako dosud, dosáhneme za několik let stejných parametrů, které jsou běžné v Evropě. Podobně to platí o střední délce života a také o kojenecké úmrtnosti, kde jsme již dosáhli Evropského standardu. Podle Bohumila Fišera není nemožné dosáhnout úrovně EU i v dalších parametrech. Hlavní věcí je ale připravit jistou koncepci vývoje tak, aby v sobě zahrnula vývoj medicínských technologií do budoucna.
Při tvorbě této koncepce chce šéf zdravotnického rezortu spolupracovat se širokou odbornou veřejností a do procesu rozhodování zahrnout přední odborníky.
Podle ministra zdravotnictví Bohumila Fišera, závisí kvalita medicíny především na kvalitě zdravotnického personálu. V západní Evropě jdou na medicínu ti nejlepší studenti. U nás to v současné době tak není. Studenti, kteří uspějí při přijímacích pohovorech i na jiných fakultách, vybírají si ke studiu hlavně fakultu právnickou. Souvisí to nejpravděpodobněji s rozdílem ve finančním oceňování mezi právníky a lékaři. Společnost tím riskuje, že se lékaři nebudou rektutovat z těch nejlepších.
-  -
|
| |
|
|
