 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Čtvrtek, 23.Květen 2002
|
Články
|
Někdo vydělá, někdo umře
|
je poněkud pochmurný, ale přiléhavý název článku z časopisu Ekonom. Přehledný text se věnuje se některým ekonomickým aspektům (jak jinak v Ekonomovi) kouření, obchodu s tabákem, taktice prodejců tabákových výrobků a dalším souvisejícím tématům. Článek uvádíme dále ...
Někdo vydělá, někdo umře
Ani zákaz reklamy, ani zvýšení daní nevymýtí kouření. Stojí však za to pokusit se těmito způsoby cestu k cigaretám ztížit.
Sněmovna nedávno schválila zákaz reklamy na cigarety. Pokud zákon projde Senátem a podepíše jej prezident, přiřadí se ČR k zemím, které se takto snaží zamezit nikotinismu mezi dětmi. Naše situace je hrozivá: na šedesát procent jedenáctiletých si již zapálilo. V patnácti pravidelně kouří 20 % populace. Více než 80 % dospělých kuřáků začalo s kouřením v dětství či dospívání, kdy zákeřný mechanismus návyku ještě nebyli schopni pochopit. Právě děti přitom nejvíce oslovuje romantická reklama. Tabák pro ně navíc často bývá předstupněm k nelegálním drogám.
Podle České lékařské společnosti J. E. Purkyně zabilo kouření v minulém století víc lidí než obě světové války dohromady. Tabákový průmysl je přitom jedním z nejrentabilnějších. Ziskové marže se v něm podle agentury Reuters pohybují mezi 15 až 20 procenty. Je to obrovský byznys, za rok se ve světě vyrobí na 6 bilionů cigaret. Každý obyvatel planety by si tedy mohl koupit 50 krabiček, a k tomu připočtěme doutníky, dýmkový tabák a podobné zboží.
Největší trh tabákových výrobků má Čína, za ní Japonsko a USA. Skoro 70 % světových prodejů kontroluje velká čtyřka - Philip Morris (s ročními tržbami za tabák 51 miliard dolarů), British American Tobacco, Japan Tobacco a China National Tobacco.
Philip Morris (jehož název se v zatím neupřesněném termínu změní na Altria Group) u nás získal pevné zázemí koupí Tabáku. Dnešní Philip Morris ČR patří mezi české podniky s největší rentabilitou, nejlépe zhodnocovaným kapitálem a nejobchodovatelnějšími akciemi. Společnost s tržbami 13,6 miliardy korun a ziskem po zdanění 3,4 miliardy vlastní závody v Kutné Hoře, Hodoníně a Strážnici. Hlavní kapacity však postupně soustřeďuje do Kutné Hory. Na našem trhu má podíl asi 80 procent.
Podle propočtů vycházejících z údajů firmy ACNielsen kontroluje tuzemské prodeje z 98 % čtveřice firem - Philip Morris, Reemtsma International (ovládající slovenský tabákový průmysl), British American Tobacco, která má továrnu v Mariánských Lázních, a Japan Tobacco International. Zbylá 2 % připadají na firmu House of Prince (značky Prince, Caines a Cristal), drobné lokální výrobce jako CZ Tabák (značky Letka a Red Dog) a dovozce jiných značek.
Čtyři miliony mrtvol ročně má na svědomí tabák. Pokud by dosavadní trendy pokračovaly, zemře v roce 2030 ve světě na nemoci z kouření 10 milionů lidí, z toho 70 % v rozvojovém světě. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že v 21. století zemře na kouření miliarda lidí.
Kromě toho, že kouření zkracuje život, jsou u kuřáků vyšší náklady na zdravotní péči. Ve vyspělých zemích tvoří podle WHO náklady na léčení nemocí spojených s kouřením 6 až 15 % výdajů na zdravotní péči.
V ČR nikotinu propadly přes tři miliony lidí. Podle statistik vykouří denně v průměru 15 cigaret. Podle Evy Králíkové z Poradny pro odvykání kouření při 1. lékařské fakultě Karlovy Univerzity tak u nás ročně umírá 22 tisíc lidí. Náklady na léčení dosahují 23 miliard korun.
Tabákové firmy tvrdí, že pracují na snižování zdravotních rizik. "Vylepšovat se dá vždy," říká Jiří Oberfalzer, manažer pro firemní a legislativní záležitosti British American Tobacco. "Cílem - bohužel zřejmě nedosažitelným - je bezpečná cigareta. Moderní trend v euro-americké společnosti jsou lehké cigarety," dodává.
Údajně lehčí cigarety ale mají i odpůrce. V EU bude muset označení light od 30. září 2003 zmizet. "Problém je i v tom, že lehké cigarety nemají tak výraznou chuť. Je umění najít kompozici materiálů, aby cigareta byla lehká a měla výraznou chuť," uvedl Richard Vavřík, jednatel společnosti Reemtsma International Praha.
Nová směrnice, která začne platit nejpozději od 30. září příštího roku v EU, stanoví přísnější hodnoty pro nikotin, dehet a oxid uhelnatý. Výrobci také budou muset hlásit státu použité suroviny, jejich účel a mnoho dalších údajů.
VYŠŠÍ DANĚ patří k nejúčinnějším nástrojům ke snížení spotřeby cigaret. Shodují se na tom WHO i Světová banka a doporučují, aby se ceny sladily na vyšší úrovni. Zvýšené příjmy z daní by umožnily hradit antikuřácké kampaně a sblížení cen by omezilo pašování.
Daně, které se projeví zdražením o 10 %, přimějí na světě 42 milionů lidí přestat s kouřením a mohou zabránit až 10 milionům úmrtí. Příjmy států z prodeje tabákových výrobků se zvednou o 7 %. Zdražení tabákových výrobků o desetinu sníží v bohatých zemích poptávku o 4 % a 8 % v rozvojových. K takovým závěrům dospěl tříletý výzkum týmu asi 40 odborníků z 13 zemí.
Vyšší daně a nižší odbyt přitom nezruší miliony pracovních míst. "Dopad na zaměstnanost bude minimální a postupný," říká Prabhat Jha, jeden z autorů studie. Země jako Malawi nebo Zimbabwe budou ale potřebovat pomoc.
Daň tvoří v některých zemích Asie a Afriky méně než třetinu maloobchodní ceny, naproti tomu ve většině evropských států přes 70 %. Rozdíly jsou i v Evropě. Nejvyšší celkovou daň (včetně DPH) mají z členů EU Portugalsko (79,8 %), Velká Británie (78,9 %), Irsko a Dánsko se 78 %. Na opačné straně se nachází Lucembursko se 67,7 % a Švédsko se 69,9 %. Hodnocení je ale ošidné. "Je potřeba vycházet z reálných cen nejprodávanějších značek," podotkl Jiří Oberfalzer z British American Tobacco. Zatímco dvacítka nejprodávanějších cigaret vyjde v Británii v přepočtu na 230 Kč, ve Španělsku stojí nejúspěšnější značka 60 korun. Státní pokladna ve Spojeném království dostane 180 korun, španělská 43 Kč.
Nicméně harmonizace daní v EU postupuje. "Evropa dosáhne za 10 až 15 let jednotné ceny, v některých státech se bude muset daň zvýšit," soudí Oberfalzer. Zatímco státy EU vybírají v současnosti spotřební daň na cigarety v průměru 57%, v ČR je sazba zhruba 40procentní. Odborníci předpokládají, že k 57% sazbě se dopracujeme v lednu 2007. Mezitím ale postoupí sjednocování daní v EU k vyšší sazbě, a proto u nás bude muset dojít k dalšímu zdražení.
NELEGÁLNĚ PŘES HRANICE jde ve světě každá třetí vyvážená cigareta. Cigarety jsou zřejmě nejpašovanějším druhem zboží. U nás se ročně prodají tabákové výrobky za přibližně 50 miliard korun. Deset až třicet procent jde na vrub černým prodejům. Z celkového množství pašovaných cigaret se celníkům podaří zajistit odhadem 3-5 %.
Vzhledem k tomu, že přes 60 % z ceny cigaret tvoří spotřební daň, DPH a clo, utíkají státu obrovské prostředky. A zřejmě bude hůř, protože od příštího roku má spotřební daň prudce stoupat. "Černý trh je pro nás noční můrou. Vytváří nekalou konkurenci, která poškozuje stát i ostatní podnikatele," říká Jiří Oberfalzer.
Pašování cigaret je vysoce organizovaná mezinárodní kriminální činnost a výrazně ji potlačit by znamenalo důkladné kontroly na hranicích. To nejde, ale u stánku se stačí podívat na krabičku. Pokud na ní není kolek, jde o daňový únik. "Pašované zboží je vystavené a nikoho to nevzrušuje. V západočeských Potůčkách jsem viděl vystavené kartony cigaret značek Club, F6, Cabinet, Roth Händle a dalších. Ty se do ČR nedovážejí, c proto je i na vzdálenost desítek metrů zřejmé, že jde o pašované zboží. Celní správa vzdálena 50 metrů, a přesto jsou trhovci v pohodě," líčí Richard Vavřík. Podobná situace je i v Chebu, na Božím Daru a na dalších hraničních přechodech.
OSVĚDČENÉ CESTY pašeráků do ČR jsou dvě. Hlavní nelegální proud pramení ve východní Evropě, i když největší kontraband se zatím podařilo zjistit v rámci trasy asijské. Východoevropská trasa se větví na východní a severní. Východní větví proudí cigarety z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko. Mezisklady na území SR se nacházejí na východě země. Cigarety se přepravují pod krycím nákladem, případně se vozidlo deklaruje jako prázdné a pašované zboží je skryto v profesionálně vytvořených úkrytech. Jako krycí náklad se v minulosti využívalo hlavně zboží, které svým objemem a hmotností odpovídalo - šlo zejména o papírové kapesníčky nebo toaletní papír. Nyní se využívá paleta zboží včetně kelímků do nápojových automatů či svitků ocelového plechu. Severní větví přicházejí cigarety z Ruska přes Bělorusko a Polsko, případně z Pobaltí přes Polsko.
Asijská trasa začíná v Číně, případně ve Vietnamu. Vypravují se kontejnery do západoevropských přístavů (Hamburk, Brémy, Rotterdam). Odtud jedou po železnici nebo silnici. Tyto cigarety nejsou určeny výhradně pro zdejší ilegální trh. Zločinci je distribuují i do jiných evropských států. ČR opouštějí skryty v hračkách, nádobí, někdy i v textilu.
JIŘÍ KUČERA, JIŘINA SHRBENÁ, PETR KORBEL
Největší světoví výrobci
Philip Morris - Marlboro, L & M, Chesterfield,
Red & White, Sparta, Petra, Start
British American Tobacco - Rothmans, Pall Mall, Kent,
Lucky Strike, Trumf
Japan Tobacco - Camel, Winston, Mild Seven,
Monte Carlo, Slavia
Altadis - Fortuna, Gauloises
TOP 10 značek cigaret na českém trhu a jejich výrobci
1. L & M - Philip Morris
2. Lucky Strike - BAT
3. Marlboro - Philip Morris
4. Mars - Reemtsma
5. Monte Carlo - Japan Tobacco
6. Petra - Philip Morris
7. Sparta - Philip Morris
8. Start - Philip Morris
9. Trumf - BAT
10. West - Reemtsma
Seznam značek je uveden v abecedním pořadí, jak jej sestavila společnost ACNielsen. Jejich celkový objemový podíl byl v periodě listopad/prosinec 2001 89,9 %.
Kolosy v defenzivě?
Michelle Schwarzová kouřila od roku 1964. Před třemi roky, ve třiapadesáti letech, zemřela na rakovinu plic. Rozhodnutím oregonského soudu z letošního března má Philip Morris zaplatit pozůstalým 150 milionů dolarů. Tento verdikt následuje po třech soudních přích v Kalifornii, které zavazují největšího výrobce cigaret zaplatit dohromady přes 80 milionů dolarů. Takové prohry zaznamenávali tabákoví výrobci doposud výjimečně. V posledních letech prohráli pár hromadných procesů, ale žalobám jednotlivců dokázali vzdorovat vcelku obratně. Že by se americký tabákový průmysl dostával do stále hlubší defenzivy?
"Lidé se s firmou Philip Morris soudí od roku 1954," říká její viceprezident William Ohlemeyer. Na dotaz, kolik jeho podnik zaplatí ročně na soudních výlohách, jen úsečně dodává: "Jde o stovky milionů dolarů." Světová tabáková jednička dává přednost mimosoudní dohodě s žalující stranou. Ne však za každou cenu. "Nesmíme dovolit právníkům žalobců, aby vydělávali na našem průmyslu," řekl viceprezident společnosti W. Ohlemeyer. Podle něj neexistuje přímý důkaz, který by prokázal, že výrobce může za to, že lidé kouří. Philip Morris spoléhá na svůj speciální patnáctičlenný tým brilantních právníků a služby bezpočtu právních firem.
Kauzy se často vlečou celé roky. Jedno odvolání střídá druhé a Nejvyšší soud rozhodne zpravidla ve prospěch tabákového průmyslu. Jak podotýkají Financial Times, nebýt především historického ujednání z roku 1998, kterým se tabákový průmysl USA podvolil mimosoudně urovnat právní spory v 46 amerických státech a dát dohromady 206 miliard dolarů na léčbu nemocí z kouření, nezaplatil by například Philip Morris na odškodném ještě ani cent. Takto už uhradil 9 miliard a dalších 6 miliard mu ještě zaplatit zbývá.
Západní analytiky to utvrzuje v názoru, že nejvážnějším protivníkem producentů tabáku a cigaret je stát. Americká vláda vydává ročně na zdravotní péči spojenou s kouřením 20 miliard dolarů. Tyto peníze by ráda získala zpátky.
Ve druhé polovině 90. let začalo proti tabákovému průmyslu tažení. Proti výrobcům vystupují vlády, lékaři, právníci, osvětové a zdravotnické organizace. "Lidé nekouří o své vlastní vůli. Je to návyková záležitost a návyk vznikne velmi rychle," zdůrazňuje Gro Harlem Brundtlandová, generální ředitelka Světové zdravotnické organizace. Podotýká, že zdravotní, nikoliv ekonomická hlediska jsou důvodem, proč tabákové výrobce kontrolovat.
Nejdůrazněji si počínají odpůrci kouření v USA. Ale přidala se také Francie. V roce 1999 tam zdravotní pojišťovna CPAM pohnala před soud čtyři producenty s požadavkem 8 milionů eur. Odškodného ve výši 23 milionů eur se před rokem začalo ve Španělsku (hlavně na firmách Altadis, Philip Morris, Reynolds a British American) dožadovat sdružení 650 nemocných rakovinou hrtanu.
Dočkají se ale postižení odškodného? "Průmysl bude vyhrávat většinu případů vedených proti němu," soudí například Martin Feldman ze společnosti Salomon Smith Barney citovaný deníkem Financial Times. A domnívá se, že řada rozhodnutí v neprospěch producentů bude nakonec zrušena soudy vyšší instance. Čeká se, že to bude také osud soudního verdiktu z Miami, podle něhož má pětice Philip Morris, R. J. Reynolds, Brown & Williamson, Lorillard a Liggett zaplatit celkem 145 miliard dolarů pěti stovkám tisíc nemocných kuřáků na Floridě. Pokud by se tak nestalo, tabákové firmy soudí, že tak vysoké sumy by jim srazily vaz. Jen Philip Morris by měl platit 74 miliard dolarů. Tak vysoké splátky by se musely promítnout do ceny cigaret. Deník Financial Times připomíná, že před rokem 1998 se ročně zvedaly ceny cigaret od dvou do pěti procent. Poté, co byla dohodnuta mimosoudní ujednání s jednotlivými státy, Philip Morris zdražil od srpna do listopadu 1998 cigarety o 30 procent.
Producenti změnili taktiku. Slibují, že nebudou zkreslovat rizika. Někteří dokonce přiznávají, že kouření vyvolává vážné nemoci. "Musíme nabádat lidi, aby kouřili méně, lehčí cigarety a přestali kouřit dříve," řekl Martin Broughton, šéf British American Tobacco. David Davies, viceprezident pro styk s veřejností Philip Morris, před časem dokonce uvedl, že "správné by bylo přestat kouřit a nejlepší vůbec s tím nezačínat". Nový prezident a výkonný ředitel Philip Morris Companies Lois Camilleri, který se dostal do čela firmy před pár týdny, prosazuje posílení netabákových aktivit, které zatím tvoří zhruba 40 procent provozních příjmů společnosti. A v tabákových výrobcích, z jejichž prodeje loni kolos utržil přes 51 miliard dolarů, chce firmu orientovat hlavně na produkty s nižším obsahem dehtu. Zda na firmu ubude soudních podání, je otázkou. Michelle Schwarzová, jejímž příbuzným má Philip Morris zaplatit, kouřila cigarety light.SH
16.5.2002
Zdroj: Ekonom
-  -
|
| |
|
|
