 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Nemocniční nákazy
|
Podle sdělení Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) se v nemocnicích v roce 1999 nakazilo různými infekcemi 3.641 pacientů, kteří se přišli léčit se zcela jinou diagnózou. Nemocniční (nozokomiální) nákazy mají kromě zdravotních i rozsáhlé ekonomické dopady. Jen v roce 1994 se odhadovaly ekonomické ztráty v České republice způsobené nozokomiálními nákazami na částku mnohem větší než jedna miliarda korun ročně!! Odborná zpráva následuje ...
Ekonomické aspekty nozokomiálních nákaz
Podle Světové zdravotnické organizace se nemocniční (nozokomiální) nákazou rozumí nákaza exogenního i endogenního původu, která vznikla v příčinné souvislosti s pobytem osob ve zdravotnickém zařízení (v ústavní i ambulantní části).
Tyto nákazy rozdělujeme na výše zmíněné exogenní a endogenní a na nespecifické a na specifické. Středem pozornosti jsou především nákazy specifické, t.j. ty, které vznikají jako důsledek diagnostických a terapeutických lékařských výkonů u hospitalizovaných pacientů.
Nozokomiální nákazy (NN) představují závažný zdravotnický problém, způsobují komplikaci zdravotního stavu už tak oslabeného organizmu pacienta a jsou závažným problém etickým. Pacient totiž onemocní ještě něčím jiným, než tím, co bylo příčinou jeho hospitalizace a na co někdy bohužel i zemře.
Tyto nákazy mají i význam ekonomický. Zjistit, jak veliký je ekonomický význam NN, se pokoušelo mnoho autorů na celém světě. Američtí autoři odhadují, že v USA stojí nozokomiální nákazy ročně 1 - 10 miliard dolarů, v Německu 500 milionů až 1 miliardu marek, v Kanadě 300 milionů kanadských dolarů.
V ČSR byly v osmdesátých letech národohospodářské ztráty odhadnuty přibližně na 1 miliardu korun ročně. J. Pastorová a její spolupracovníci analyzovali podrobně 68 NN zjištěných v r. 1978 na vybraném chirurgickém oddělení Středočeského kraje s cílem vyčíslit jejich ekonomické ztráty. Náklady spojené s léčením 68 NN (započítané náklady ve zdravotnictví a celospolečenské) byly vyčísleny na částku 15,191.560,- Kčs. Propočet ekonomických ztrát v důsledku výskytu NN na všech chirurgických odděleních Středočeského kraje (1950 lůžek, na kterých bylo ročně léčeno průměrně 50.000 nemocných) by při incidenci 2,7 % představoval celkovou částku 288,6 milionů korun. V částce jsou zahrnuty všechny položky, t.j. i předpoklad stejné frekvence poškození trvalého charakteru (1).
Na Slovensku se o vyčíslení ekonomických důsledků NN v letech 1986 - 1988 pokusila E. Máderová a kolektiv (2). Zjistila, že při 7% incidenci NN onemocní touto nákazou 60.000 pacientů ročně. Přímé ošetřovací náklady na 1 den činily ve sledovaném období průměrně 325,- Kčs. Při prodloužení hospitalizace o 1 den z důvodů NN se zvýšily tyto náklady o 19,5 milionů. S faktem, že průměrné prodloužení hospitalizace činilo tehdy na Slovensku 9 dní, provozní náklady ve zdravotnictví (nikoli celospolečenské) představovaly ve sledovaných letech ekonomickou ztrátu zhruba 175,5 milionů ročně.
Ekonomické ztráty v důsledku vzniku NN lze shrnout v zásadě na ztráty ve zdravotnictví, které vznikají prodloužením hospitalizační doby (zvýšené náklady na léčiva, zdravotnický materiál, prádlo a stravu, na vyšetřovací a léčebné úkony včetně operací, popř. reoperací) a na ztráty celospolečenské, vznikající prodloužením pracovní neschopnosti u pacienta produktivního věku (3).
Investiční a ostatní provozní náklady (energie, údržba, ostatní spotřební materiály, amortizace) i mzdové náklady zůstávají stejné, ať je lůžko obsazené, či nikoli. Podle této teze by hodnocení nozokomiálních nákaz mělo vycházet jen ze zvýšených nákladů na léky. Fakticky však vznik NN znamená ztrátu celého lůžka po dobu prodloužené hospitalizace, což reprezentuje běžné (průměrné) náklady na lůžko + zvýšené náklady na léky. Zvýšené náklady není možno bez cňených studií přesně stanovit, proto se při hrubém odhadu ekonomických ztrát ve zdravotnictví vychází ze vzorce:
Ex = V x T x N
V = celkové průměrné náklady na lůžko a den
T = průměrná doba prodloužené hospitalizace ve dnech u jedné NN
N = počet NN za rok x
Je nutno podotknout, že v tomto hrubém ekonomickém odhadu zcela chybí náklady na NN vzniklé v ambulantních zařízeních (nebyly u nás vůbec sledovány) a na NN, které sice vznikly v příčinné souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení, ale projevily se až doma, po propuštění (např. NN u rodiček a novorozenců).
Ekonomické ztráty v důsledku NN se liší podle typu nemocnice a také typu oddělení.
E. Pazdziora se svými spolupracovníky v roce 1990 odhalil ekonomické ztráty v důsledku vzniku NN při nákladech na ošetřovací den (297,- Kčs) na jednotlivých odděleních okresní nemocnice za 6 měsíců takto:
chirurgie (prodloužená hospitalizace činí 16 dní, počet NN 80):
297,- Kčs x 16 x SO = 380.160,- Kčs,
ortopedie (prodloužená hospitalizace činí 35 dní, počet NN 12):
297,- Kčs x 35 x 12 = 124.740,- Kčs
urologie (prodloužená hospitalizace činí 15 dní, počet NN 34):
297,- Kčs x 15 x 34 = 151.470,- Kčs
ARO (prodloužená hospitalizace činí 16 dní, počet NN 4):
297,- Kčs x 16 x 4 = 19.008,- Kčs.
Za 6 měsíců činily náklady spojené s NN na čtyřech typech oddělení 675.378,- Kčs. Ročně to představuje 1,350.756,- Kčs. Náklady celé nemocnice se v r. 1990 zhruba pohybovaly kolem 2,750.000,- Kčs (4).
M. Podzimková (5) provedla v roce 1994 podobnou analýzu ekonomických ztrát ve spojení s NN v jedné fakultní nemocnici. Náklady na lůžko a den na chirurgickém oddělení činily 1.400,- Kč, na ortopedii 1.200,- Kč a na ARO 12.500,- Kč. Pro-dloužená hospitalizace na chirurgiích byla 4,6 dne, na ortopedii 3 dny, na ARO 23 dny. Počet NN na chirurgii činil 132, na ortopedii 72 a na ARO 18. (Incidence byla nezvykle nízká ve srovnání s jinými nemocnicemi, protože v této nemocnici je problematice NN věnována řadu let velká pozornost.)
Roční náklady na chirurgii činily 850.080,- Kč, na ortopedii 259.200,- Kč a na ARO 5,175.OOO,- Kč. Roční ztráty v důsledku NN na výše uvedených odděleních činily přes 6 milionů korun.
Uvedená zlomková čísla ekonomických ztrát získaná v řadě studií pochopitelně nevypovídají o celkové ztrátě způsobené vznikem všech NN na všech lůžkových zařízeních ČR. Je však nesporné, že tato hodnota bude vzhledem k růstu nákladů zdravotnického materiálu, léčiv, přístrojů, energie, vody, stravy, prádla, mezd apod. mnohem vyšší než jedna miliarda korun. Jde o peníze, které proudí v mohutném finančním toku od lůžkových zařízení k jednotlivým zdravotním pojišťovnám a nevzbuzují jejich pozornost, protože jsou těmito pojišťovnami propláceny. I když jsou nozokomiální nákazy ovlivnitelné úrovní sterilizace, dezinfekce a celkovou úrovní hygienického režimu až ze 60 % (celosvětovým problémem zůstávají NN endogení), nemocnice proti nim nebojují, protože v současném systému si s každou NN navýší bodový zisk. Postiženým zůstává nadále pacient.
Helena Šrámová
(MUDr. Helena Šrámová, CSc., je autorkou knihy Nozokomiální nákazy, kterou vydalo r.1995 nakladatelství MAXDORF-JESSENIUS)
Literatura:
1. Pastorová, J., Ostrovská, A., Markvart, K. a kol. : Výsledky prospektivní studie ekonomického významu nozokomiálních nákaz na chirurgickém oddělení v NSP I. Rozhledy v chirurgii 60, 1981, 7. str. 433-437
2. Máderová, E. : Ekonomické aspekty nozokomiálních nákaz. In Šrámová H. a kol: Nozokomiální nákazy, Praha, Maxdorf 1995, 1. vydání str. 211-217
3. Bolek, S. : Dezinekce, sterilizace a režim v prevenci nozokomiálních nákaz. Praha, Avicenum 1984, str. 388
4. Pazdziora, E. : Aktivní sledování epidemiologické situace na chirurgických oborech. Odborný seminář pro sestry pracující v prevenci NN, Třinec 14. 6.1990
5. Podzimková, M.: Osobní sdělení
(Přetištěno z časopisu Marketing pro zdraví... č. 4/95)
-  -
|
| |
|
|
