 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Co si myslí lidé o reklamě na léky
|
to bylo předmětem pravidelného šetření společnosti Taylor Nelson Sofres Factum (TNS Factum). Pravidelné dotazování na to co si lidé myslí o reklamě a jaká by reklama měla být se provádí již deset let.  Vznikla tak zajímavá řada šetření, která dokumentují vývoj názorů na reklamu v České republice. V loňském roce poprvé TNS Factum provedla také srovnávací šetření v sousedních zemích – v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.
Naprostý zákaz reklamy na léky je relativně nejčastěji vyžadován maďarskou a polskou veřejností, ale v žádném případě nepřesahuje 13 %. V České republice a na Slovensku tento názor zastává asi jen 5 % populace. Nejčastěji (kolem 40 %) je ve všech zemích zastáván názor, že tuto reklamu je možno provozovat s určitým omezením. Jen v Polsku zastává zhruba stejné procento lidí názor, že každý si může provozovat reklamu jakou chce (provozovat s určitým omezením 35,8 %, provozovat bez omezení 36,3 %). Poměrně vysoké procento respondentů ve všech zemích (17 – 25 %) se k této otázce nevyjádřilo, protože ji považuje za příliš složitou a oni se nepovažují za kompetentní k jejímu posouzení. Zajímavé je, že v ČR podíl respondentů, kteří otázku reklamy na léky považují za příliš složitou, v desetileté časové řadě klesá.
Více než polovina české a slovenské populace požaduje od reklamy především pravdivost. Tento požadavek je také důležitý pro 46,5 % Poláků. U Čechů požadavek pravdivosti reklamy stojí na prvním místě po celou dobu výzkumu (od roku 1993).
Většina populace považuje veškerou reklamu (nejen na léky) za součást moderního života, je to pro ně „něco normálního“ co patří k běžnému životu a je i součástí ekonomiky. V Českých zemích to je 82,8 % obyvatel. Zajímavé jsou odpovědi na to, jak ovlivňuje reklama nákup. Na základě této otázky nelze říci zda lidé podle reklamy skutečně nakupují, ale jen to nakolik jsou ochotni takový nákup přiznat. Lze předpokládat, že ve skutečnosti je procento lidí ovlivněných při nákupu reklamou mnohem vyšší. Relativně nejčastěji přiznávají nákup podle reklamy Slováci (40, 8 %) a Češi (37,9 %). Polská veřejnost se k takovým nákupům „přiznává“ ve 32 % a nejčastěji ovlivnění reklamou odmítají Maďaři, nákup přiznává jen 19,7 % a více než 70 % uvádí názor, že na základě reklamy nic nekoupili.
-  -
|
| |
|
|
