 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Pilotní projekt integrované mammární diagnostiky
|
si kladl za cíl ověřit oprávněnost využití specializovaných jednotek integrované mammární diagnostiky (JIMD) a jejich výhod oproti tendencím směřujícím k nekoordinovanému celoplošnému mammografickému screeningu. Smyslem celého projektu je posoudit jak co nejefektivněnji snížit výskyt rakoviny prsu v ČR, respektive zajistit včasný záchyt tohoto nebezpečného onemocnění. V případě pozitivního nálezu hraje totiž důležitější roli nikoli rychlost, ale kvalita. Tu jsou schopny zajistit, jak ukázaly výsledky výzkumu především JIMD. Úvodní fáze projektu VZP ČR začala v posledním čtvrtletí roku 2001.
V posledním čtvrtletí roku 2001 začala realizace úvodní fáze pilotního projektu VZP ČR, který měl ověřit vhodný přístup k mammografickému screeningu na jednom pracovišti pro celkem cca 1 500 žen (nízkoprahové zařízení, kde probíhá pouze diagnostika bez návazné onkoterapie na jednom místě)
Od 15. 3. 2002 pilotní projekt po vyhodnocení úvodní fáze pokračoval v rozšířené podobě na 3 pracovištích rozdílného typu - 2 soukromá, relativně malá - tzv. nízkoprahová zařízení (z nichž jedno má ovšem pod jednou střechou i stacionář pro komplexní onkologickou léčbu) a jedno fakultní pracoviště, o kterém se předpokládalo, že má ze subjektivního pohledu pacientek vyšší práh vzhledem ke komplexnosti poskytované klinické péče, včetně onkologické péče ve velké nemocnici.
Cílovou skupinou projektu byly ženy - klientky VZP ČR ve věkové kategorii od 44 do 70 let , které nebyly v lékařské péči pro podezřelý nebo chorobný nález v prsu. Záměrem projektu byla včasná a kvalitní diagnostika nádorového onemocnění prsu.
V úvodní části pilotního projektu dostaly ženy z celé ČR ve věku od 44 do 70 let pojištěné u VZP ČR možnost přímého přístupu (tedy bez doporučení lékaře) do Mamma centra v Praze 4 - specializované jednotky na vyšetřování prsu, a to v období od 1. 11. 2001 do 31. 1. 2002.
Cílem tohoto pilotního projektu byl záměr objektivně ověřit oprávněnost využití specializovaných jednotek integrované mammární diagnostiky (JIMD) a jejich výhod oproti tendencím směřujícím k nekoordinovanému celoplošnému mammografickému screeningu s akceptováním všech pracovišť provádějících mammografická vyšetření bez ohledu na jejich četnost a kvalitu, která je v přímé souvislosti s jejich věcným, technickým a personálním vybavením.
Jednotky integrované mammární diagnostiky (JIMD) mají ve svých podmínkách povinnost poskytovat svým klientkám celé vyšetření v případě negativní diagnózy v rámci jedné diagnostické návštěvy a s nálezem do - stanovení negativní diagnózy tentýž den - je nejdůležitějším momentem při získávání žen pro pravidelné kontroly.
V případě pozitivního nálezu hraje důležitější roli nikoli rychlost, ale kvalita. JIMD zodpovědná za stanovení úplné konečné diagnózy a za předání pacientky specializovanému mammárnímu terapeutickému týmu. V obou případech je psychosociální komfort ženy na vysoké úrovni.
VZP ČR se v projektu zaměřila především na možnost časného záchytu minimálních, prognosticky příznivých, a tedy většinou nehmatných zhoubných nálezů v prsu v systému jednodenní negativní diagnostiky: one place - one day - one team metodu s minimálním časem potřebným k dosažení diagnosy (short door to diagnosis time) u nálezů negativních (v hodinách) i pozitivních (ve dnech).
Na úvodní pilotní projekt byla vyčleněna částka 750 tis. Kč na oboustranné vyšetření prsů ve dvou projekcích u cca 1 500 klientek VZP. Pilotní projekt trval do 31. 1. 2002, s vyhodnocením do 28. 2. 2002.
Z vyhodnocení úvodní části projektu vyplynula úspěšnost celého záměru, kdy z celkového počtu 1562 vyšetřených žen bylo u 11 prokázáno zhoubné onemocnění prsu, z toho u 9 žen bez přítomných klinických příznaků. V 7 případech (64 %) šlo o nádory velikosti do 15mm, tedy příznivých T1 stadií s optimistickou prognózou pro nemocné a s menšími náklady na léčbu. V 8 případech (73 %) šlo o pacientky nejvyšší věkové skupiny (64 - 70 let).
Formou jednodenního vyšetření s negativním nálezem v ruce do dvou hodin bylo vyšetřeno 1 484 žen (98,9%).
Na kontrolní sonografické vyšetření pro potvrzení benignity nálezu bylo pozváno pouze 58 (3,8%) žen.
Výsledky úvodní části pilotního projektu byly podpůrným argumentem pro rozšíření projektu na celkem 3 pracoviště, která splňovala podmínky jednodenní negativní mammární diagnostiky s cílem dosáhnout omezení mammografického screeningu na vybraná specializovaná pracoviště typu JIMD, která jsou schopna poskytovat mammární diagnostiku v celé šíři s navazujícími pracovišti terapeutickými v případě pozitivních nálezů, s dlouhodobým sledováním pacientek na JIMD.
Tento rozšířený pilotní projekt potvrdil nejen možnost srovnání výsledků 3 odlišných pracovišť, ale také ověřil komplexnost jejich spolupráce s navazujícími terapeutickými pracovišti a možnosti dlouhodobého sledování pacientek.
Náklady na rozšířený pilotní projekt na 3 pracovištích (Mamma centrum, FN Hradec Králové a RDG Nový Jičín pro cca 1500 klientek na každém z těchto pracovišť) byly celkem 2,25 mil Kč (15. 3. - 15. 6. 2002).
Pilotní projekt umožnil během období 6 měsíců vyšetření 6 180 žen s náklady celkem 3 mil Kč.
Z celkového počtu 6 180 vyšetřených žen bylo u 40 prokázáno zhoubné onemocnění prsu, z toho u 32 (80%) žen bez přítomných klinických příznaků . V 24 případech (60%) šlo o nádory velikosti do 15mm, tedy příznivých T1 stadií s dobrou prognózou a s nižšími náklady na léčbu.
Z těchto 40 zhoubných nálezů se v 8 případech (20 %) jednalo o pacientky věkové kategorie 44-53 let, ve 13 případech (33 %) o pacientky z věkové kategorie 54-63 let, a v 19 případech (47 %) šlo o pacientky nejvyšší věkové skupiny 64 - 70 let. Toto věkové rozložení pozitivních maligních nálezů potvrzuje správnost stanoveného věkového intervalu žen sledovaných mammografickým screeningem.
Formou jednodenního vyšetření s negativním nálezem předaným klientce bylo vyšetřeno 6 068 žen (98,2 %).
Celkový počet žen vyšetřených jak mammograficky, tak sonograficky byl 1652 (26,7 %) pro nepřehledný typ žlázy (Tabár IV a V) či pro nutnost verifikace mammograficky zobrazené léze s benigními rysy.
Diagnostických biopsií bylo provedeno celkem 72 (1,2 % vyšetřených žen).
Na kontrolní sonografické vyšetření pro potvrzení benignity nálezu bylo pozváno pouze 249 (4 %) žen.
Výsledky všech tří pracovišť jsou srovnatelné, původní obavy z relativně vyššího prahu velkých klinických pracovišť fakultního typu se tedy nepotvrdily. Nejnápadnější rozdíl mezi pracovišti je v potřebě času ke stanovení definitivní (pozitivní či negativní) diagnosy v případě suspektního nálezu - fakultní pracoviště uvádí minimální dobu potřebnou ke stanovení histologické diagnosy 2 dny, maximální 46 dnů, průměr 18 dnů, u ostatních dvou pracovišť to bylo 2 - 9 dní.
V rámci tohoto pilotního projektu prosazovala Všeobecná zdravotní pojišťovna aspekty vysoké odbornosti, komplexnosti poskytovaných výkonů, rychlosti procesu a logických vazeb mezi jednotlivými postupy. Platila zde zásada maximální šetrnosti vůči pacientkám, mimo jiné i v odstranění zbytečných časových prodlev, které způsobují zbytečnou psychickou zátěž, stres a pocit nejistoty pacientky se všemi souvisejícími negativními projevy.
V současné době zpracovala Komise MZ ČR pro časný záchyt nádorů prsu, ve které pracuje i zástupce VZP ČR Standard pro časný záchyt nádorů prsu v České republice, který stanoví požadavky na mammodiagnostické centrum (v tomto textu uváděné jako JIMD), které kladou důraz zejména na integraci diagnostického procesu na jednom pracovišti, délku trvání diagnostického procesu, kvalifikaci radiologů, počty provedených vyšetření, kvalitu přístrojového vybavení, zabezpečení jakosti v mammografii ve smyslu zák. č.18/1997 Sb. (tzv. atomový zákon), návaznost péče při zajištění léčby nádoru prsu, vedení datového auditu mammografického screeningu.
Pro informaci uvádíme seznam pracovišť, který byl VZP ČR poskytnut dopisem Radiologické společnosti ČLS JEP dne 28. 6. 2002 a která dle tohoto dopisu vyhověla podmínkám Komise odborníků Radiologické společnosti ČLS JEP:
1. Radiodiagnostika, s.r.o., Beroun
2. FN Brno - pracoviště Fakultní porodnice, Brno
3. Masarykův onkologický ústav, Brno
4. Nemocnice s poliklinikou, Havířov
5. RDG klinika, FN Hradec Králové
6. MUDr. Ivana Chocová, RDG a sonografie, Plzeň
7. Muchová a Bubeník, RDG odd. poliklinika, Liberec
8. RDG klinika, FN Olomouc
9. Silesia Medical, spol. s. r.o., Ostrava
10. RDG odd. FN Bory - Plzeň
11. Centrum diagnostiky chorob prsu, VFN Praha
12. RDG odd. Nemocnice Na Homolce, Praha
13. Mammacentrum, DTC a.s., Praha
14. Centrum pro nemoci prsu, První česká lékařská společnost, s.r.o., Praha
15. RDG odd. nemocnice, spol. s r.o., Šumperk
16. RDG pracoviště, MUDr. Lenka Tmějová, Svitavy
17. RDG oddělení, Ústecká poliklinika s r.o., Ústí nad Labem
18. Rentgen s.r.o., Ústí nad Orlicí
19. RDG ústav, FNsP Ostrava
20. RDG odd., Okresní nemocnice, Nové Město na Moravě
21. Soukromá RDG ambulance, MUDr. Zdeněk Mutina, Medcentrum Nový Jičín
22. RDG odd., Státní slezská nemocnice, Opava
23. Radiodiagnostika, poliklinika, Třebíč
Autoři: MUDr. Antonín Pečenka – vrchní ředitel Úseku zdravotní péče VZP ČR – ÚP
prim. MUDr. Miroslava Skovajsová – Mamma centrum, DTC Praha, a.s.
Zdroj: VZP
-  -
|
| |
|
|
