 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Genetika a vymezení lidského druhu
|
Genetika vnáší nejasnosti do vytyčení hranic našeho vlastního druhu. Před 40 tisíci lety se v Evropě střetl moderní člověk s neandertálcem. Podle některých vědců tu na sebe narazily dvě formy jednoho druhu (tedy Homo sapiens), které se vzájemně mohly mísit a v omezené míře se i mísily. Podle jiných badatelů šlo o dva různé druhy. Pro druhou z možností svědčí právě výsledky genetických analýz. Před několika lety srovnal tým genetika Svante Pääba fragment mitochondriální DNA izolované z kostí neandertálce s obdobným úsekem mitochondriální DNA moderního člověka. Vědci došli k závěru, že se dědičná informace obou typů člověka lišila natolik, že se nemohli vzájemně rozmnožovat a tvořili tedy ze zoologického hlediska dva různé druhy Homo sapiens a Homo neanderthalensis ...
Současný člověk je ale jako druh ve srovnání se svými nejbližšími biologickými příbuznými (šimpanzi a gorilami) z genetického hlediska velice jednotvárný. Gorily z jednoho pralesa vykazují větší rozdíly v dědičné informaci, než jaké najdeme mezi nejvzdálenějšími lidskými etniky.
Tato "genetická jednotvárnost" je obvykle důsledkem přechodné výrazné redukce početních stavů příslušníků daného druhu. V odborné literatuře bývá tento moment označován jako "bottleneck" čili něco jako "průchod hrdlem láhve". V případě člověka se odhaduje, že zhruba před 70 000 roky poklesl počet všech lidí na Zemi k 10 000. Genetická variabilita se natolik zúžila, že ji nedokázala vrátit na úroveň ostatních primátů ani populační exploze posledních desetiletí, kdy počet obyvatel naší planety stoupl nad 6 miliard.
15.4.2002
Autor: Jaroslav Petr (Genetické testy odhalily ...)
Zdroj: AKADEMON (publikováno s laskavým svolením redakce Akademon)
Redakčně kráceno a upraveno Čý
-  -
|
| |
|
|
