 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
„Pochybná firma“ chce peníze
|
Výraz „pochybná firma“ použil bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojar v souvislosti s farmaceutickou společností Diag Human (tehdy Conneco), která se ve spojení s firmou Novo Nordisk zúčastnila začátkem devadesátých let soutěže na zpracování krevní palzmy. Jako důvod proč firma Novo Nordisk nezískala zakázku uvedl Bojar to, že se spojila s „pochybnou firmou“ Conneco (nyní Diag Human). Stát začátkem roku zaplatil firmě Diag Human odškodné 326.608.334,- Kč za to, že na základě výroku ministra byla přerušena spolupráce se společností Novo Nordisk a firma Diag Human tak přišla o zisk.
Jak se to stalo popisuje výstižně chronologie od roku 1992, uveřejněná v časopisu EURO:
1992 Ministr Martin Bojar podepisuje dopis, v němž sděluje firmě Novo Nordisk, že nevyhrála ve výběrovém řízení, protože se spojila s podezřelou firmou Conneco.
1995 Conneco přejmenované na Diag Human požaduje náhradu 500 milionů korun za ušlý zisk, který vznikl přerušením spolupráce s firmou Novo Nordisk.
1996 Diag Human snižuje výši škody na 197 milionů korun, o které žaluje ministerstvo zdravotnictví. Jan Stráský se rozhoduje pro smírčí řízení a s Diag Human podepisuje rozhodčí smlouvu.
1997 Rozhodčí senát uznává nárok Diag Human, ale nezabývá se výší škody. Ministr financí (Ivan Pilip) žádá Stráského, aby jednal o smíru, ale ten se rozhoduje pro přezkumné rozhodčí řízení.
1998 Přezkumný senát potvrzuje rozhodnutí z roku 1997. Diag Human znovu nabízí smír: za 50 milionů a akcie Sevaku. Ministerstvo zdravotnictví odmítá a ministryně Zuzana Roithová podává žalobu na neplatnost rozhodčí smlouvy.
2000 Soud žalobu zamítá.
2002 Přezkumný rozhodčí senát potvrdil 16. prosince nárok firmy Diag Human a uložil České republice, aby jí zaplatila 326 608 334 korun.
2003 Vláda 8. ledna rozhodla, že tuto částku zaplatí z vládní rozpočtové rezervy.
Majitel firmy Diag Human, švýcarský emigrant Josef Šťáva, který v Česku vlastní panství Bechyně nyní zvažuje, zda bude žádat i úroky z prodlení.
Co měl vlastně Martin Bojar v ruce, aby mohl Diag Human "ocejchovat" jako nedůvěryhodnou? Jen z letmého pohledu do deset let starých novin toho bylo dost. Například MF DNES tehdy zveřejnila, že se firma Diag Human v roce 1990 pokusila nelegálně vyvézt do miniaturního afrického království Lesotho sto dvacet kilo metachalonu. Tato omamná látka je na seznamu zakázaných léčiv a je snadné z ní vyrábět drogy. Vývoz na poslední chvíli zarazil Mezinárodní úřad pro kontrolu narkotik a Interpol. Ukázalo se, že doklady k transakci byly zfalšovány, a případ začala vyšetřovat prokuratura. Viníky však nevypátrala. Pár měsíců poté se společnost Diag Human rozhodla navázat kontakt s některými českými transfuzními stanicemi a bez povolení od nich nakupovala krevní plazmu. V únoru 1992 se při kontrole v jednom transfuzním oddělení dokonce našlo její zboží za více než milion bez potřebné dokumentace.
Podezřelé obchody a úplatky Další střípky do mozaiky po letech dodal týdeník Reflex, který si "posvítil" na klíčovou postavu Diag Human Josefa Šťávu. V několika reportážích jej spojil s podezřelými obchody se zbraněmi a s úplatkářskou aférou, která provázela transakce s krví pro Bavorský červený kříž.
Zdroj: Euro
-  -
|
| |
|
|
