 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Zpracování krevní plasmy v ČR
|
Smutný příběh českého výrobce krevní plazmy začal před deseti lety, uvádí časopis EURO z 22.dubna 2003. V roce 1992 ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že česká plazma má sloužit pro české pacienty. Myšlenka nebyla úplně od věci: jde o surovinu, která pochází z bezplatných odběrů krve, a krevní deriváty, které se z ní získají, patří mezi hojně používaná léčiva.
Česká republika ovšem neměla na zpracování plazmy kapacity, a neměla ani představu, jak by mohla získat finačně náročnou technologii. Farmaceutické firmy se přizpůsobily a začaly nabízet zpracování plazmy ve svých zahraničních závodech s tím, že vyrobené krevní deriváty se vrátí do Česka. (např.nechvalně známá firma Diag Human).
Klausův kabinet v roce 1995 rozhodl, že podpoří výstavbu "národního zpracovatele krevní plazmy. Jediný projekt tehdy předložil Sevac, který vznikl z bývalého Ústavu pro výrobu sér a vakcín. Vláda podnikatelský záměr schválila a na úvěr pro vybudování nové továrny v Bohumili poskytla záruku ve výši 600 milionů korun. Továrna se začala stavět v roce 1996 a už o rok později se objevila řada problémů. V trasfuzních stanicích se hromadily zásoby krevní plazmy a ve firmě Sevac narůstaly finanční problémy. Na dokončení nové továrny si vzala další úvěr ve výši 140 milionů korun, tentokrát už bez státní garance.
Problémy s plazmou měla vyřešit smlouva o jejím prozatímním zpracovávání ve Španělsku, kterou Sevac uzavřel s firmou Grifols. Ta skutečně plazmu odebírala, ale nikoli v dostatečném množství, takže se brzy zaplnily nejen nové sklady v Bohumili, ale opět i v nemocnicích. Zdravotníci navíc tvrdili, že je pro ně systém příliš drahý a že by krevní deriváty pořídili levněji, kdyby je nakupovali přímo od zahraničních dodavatelů.
V roce 1998 někteří odborníci upozorňovali, že národní továrna, která dokáže zpracovat 120 tisíc litrů plazmy ročně, nemá ekonomické opodstatnění."Ekonomické propočty říkají, že se výroba derivátů z méně než 300 tisíc litrů nemůže vyplatit, vysvětloval už tehdy primář oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice v Praze Miloš Bohoněk.
Zemanova vláda v březnu následujícího roku rozhodla, že strategický podnik, který měl původně zůstat ve státních rukou, raději prodá. Nenašla však kupce a na jaře roku 2001 poslala podnik do likvidace.V květnu koupila areál soukromá realitní firma Firenzia Shelf a už v prosinci ho prodala americké skupině Baxter, která v areálu bude vyrábět vakcínu proti chřipce.
Plasma se i nadále bude vozit ke zpracování do zahraničí, ale nezdá se, že by s tím byl nějaký problém. Záležitosti kolem této suroviny přesto přišly poměrně draho. Stát již v souvislosti s krevní plazmou uhradil 327 milionů korun majiteli panství Bechyně Josefu Šťávovi jako odškodnění za zmařené obchody a 600 milionů korun, kterými ručil za úvěr Sevaku.
Mluvčí České konsolidační agentury Jiří Pekárek pro týdeník EURO uvedl, že agentura má v likvidovaném podniku ještě další neuhrazené pohledávky - z České spořitelny a z historických úvěrů na trvale se obracející zásoby (TOZ). Většinu z těchto dluhů stát nakonec také odepíše. Sevac šel do likvidace s dluhem ve výši přes 800 milionů korun a její výtěžek přinesl sotva 100 milionů.
Do konkursu, který byl vyhlášen vloni v dubnu a dosud probíhá, pak přešly kromě zbývajících pohledávek už jen zásoby a některé movité věci. Výtěžek konkursu tak bude minimální, protože konkursní správce bude muset z výnosů ještě zaplatit likvidaci sedmi tun krevní plazmy, které skončila expirační doba.
22. 4. 2003
Zdroj: Euro
-  -
|
| |
|
|
