 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Nezávadnost potravin a Evropská unie
|
Všechny nové členské státy vzaly na vědomí nutnost zajistit, aby jejich normy vyhověly unijním předpisům o nezávadnosti potravin, a již s podpisem Smlouvy o přistoupení se zavázaly k dodržování velkého množství pravidel v této oblasti. Evropská unie již od začátku dává jasně najevo, že v případě nezávadnosti potravin jde o natolik závažnou záležitost v procesu rozšíření, při které nelze riskovat nic, co by mohlo vést ke snížení úrovně nezávadnosti potravin nebo k ohrožení spotřebitelů.
Pro země vstupující do Evropské unie bude náročným úkolem přijmout unijní pravidla, týkající se nezávadnosti potravin. Konstatovali to zástupci Evropské komise při briefingu, pořádaném koncem dubna úřadem komisaře pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele Davida Byrneho.
Nedojde-li ke splnění norem nezávadnosti potravin ještě v době před vstupem, budou aktivována ustanovení Smlouvy o přistoupení, zakotvující uplatnění tzv. ochranných ustanovení. Tam, kde nebudou splněny závazky přijaté během vstupních jednání a kde by toto nesplnění mohlo způsobovat bezprostřední nebezpečí fungování vnitřního trhu, je možno toto nové ustanovení aktivovat na dobu až tří let po vstupu a dokonce i delší, nebudou-li příslušné závazky nadále plněny.
Mezi hlavní otázky nezávadnosti potravin patří schopnost nových členských států zavést unijní kontrolu obchodu uvnitř EU a dovozu ze zemí mimo EU. Všude v nových členských státech, jejichž státní hranice tvoří vnější hranici EU sdílenou se zeměmi mimo EU, zejména na jejich východních hranicích s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou, se nyní buduje soustava více než padesáti kontrolních hraničních stanovišť.
Přistupující státy musí také přizpůsobit své potravinářské závody normám EU. Smlouva o přistoupení hovoří jasně o těch závodech, které nevyhoví legislativě EU a nespadají do přechodných období. Nesplní-li unijní normy do doby vstupu do EU, budou zrušeny. Bylo uzavřeno několik dohod o přechodném období, ale jen v případech, kde existují záruky, že se nezvýší ohrožení zdraví obyvatel, zvířat ani rostlin v EU. Výrobky pocházející ze zpracovatelských závodů, zařazených do přechodných období, musí zůstat na tuzemském trhu nového členského státu a nesmí se prodávat v EU, a proto musí být jasně označeny.
Dohodnutá přechodná období týkající se potravinářských závodů:
Polsko: 332 masokombinátů (do prosince 2007), 113 mlékáren (do prosince 2006), 40 závodů na zpracování ryb (3 roky);
Česká republika: 44 masokombinátů, 1 výrobna vajec, 7 závodů na zpracování ryb (do prosince 2006);
Maďarsko: 44 závodů na zpracování červeného masa (do prosince 2006);
Lotyšsko: 29 závodů na zpracování ryb (do ledna 2005), 77 masokombinátů (do ledna 2006), 11 mlékáren (do ledna 2005);
Litva: 14 masokombinátů 5 závodů na zpracování ryb a 1 mlékárna (do ledna 2007);
Slovensko: 1 masokombinát a 1 závod na zpracování ryb (prosinec 2006).
Zdroj:Svět spotřebitelů
-  -
|
| |
|
|
