Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
|
Vývoj sítě zdravotnických zařízení: tendence a rizika
|
V minulých dvou letech bohužel přetrvávající disproporce v regionální distribuci i hospodaření spíše vzrostly. I kdyby existovala vůle, nikdo nemá odpovědnost a současně pravomoc. Redukce a restrukturalizace sítě je pomalá a naráží na aktivní politickou nevůli. Zkracuje se ošetřovací doba a při zhruba stejném počtu hospitalizací klesá využití lůžkové kapacity při růstu počtu lékařů, tedy klesá produktivita lůžkové péče. Podle oficiálních údajů ÚZIS u resortních nemocnic je využití lůžek ken 69%,to znamená že v průměru zůstávají 113 dní v roce neobsazena , u mimoresortních nemocnic dokonce jen 66%.
Současně existují oprávněné požadavky na růst mezd rychlejším tempem, než je růst příjmů zdravotního pojištění, které je přímo závislé na výši mezd a zaměstnanosti mimo zdravotnictví. V důsledku pasivity ministra v předchozích letech nedošlo k redukci ani restrukturalizaci lůžek, vzrostly náklady na lůžkovou péči na úkor ambulantní, vzrostly osobní náklady na úkor rozvoje nemocnic, vzrostlo zadlužení, zejména vnitřní. Ve shodě s paní ministryní se i nadále domnívám, že má-li dojít k růstu mezd nejen lékařů, musí dojít ke skutečné redukci lůžkové kapacity a racionalizaci léčení znamenající další zkrácení ošetřovací doby zejména v akutním období léčby. Dále je třeba zbrzdit růst nákladů na léky a měnný provoz v nemocnicích. Je vyloučeno, aby lékaři současně sloužili v několika blízkých špatně vybavených nemocnicích a současně nebyl překračován rozsah přesčasů. Hlavním problémem sítě zdravotnických zařízení je fakt, že kraje nemají ve vztahu k síti zdravotnických zařízení jasně definovanou odpovědnost, takže další rozpad sítě namísto koordinované restrukturalizace je nevyhnutelný. V každém kraji budou činěny jiné nesystémové kroky, výsledek je nepředvídatelný, jisté je, že stát nedostojí svým povinnostem k občanům. Současná ministryně za to nenese odpovědnost, ale nezmění-li se zákon, ani nebude moci tyto problémy řešit. V blízké době zaujmou jednotlivá krajská zastupitelstva a krajské úřady názor na fungování sítě zdravotnických zařízení a dospějí k rozhodnutím. Například hejtman Bendl ze Středočeského kraje už oznámil, že kraj nadále počítá jen se 4 nemocnicemi, které si hodlá ponechat: Kladno, Mladá Boleslav, Kolín a Příbram. Co hodlají činit se zbývajícími: Rakovníkem, Mělníkem, Nymburkem, Benešovem, Berounem, Hořovicemi atd., to zůstává nejasné. Některé nemocnice jsou městské. Osobně jsem rovněž přesvědčen o tom, že síť je silně předimenzována a že by stačila zhruba polovina nemocnic. Za nejlepší řešení pokládám organizační spojování existujících nemocnic jako personálních unií a postupné, avšak důrazné přesouvání náročné péče do větších nemocnic a restrukturalizaci lůžek v menších nemocnicích. Současně musí být stanoveny normy pro dostupnost zdravotní péče současně nepodkročitelné a nepřekročitelné. V některých regiónech je obrovský nadbytek kapacit. Privatizace rozhodně řešením není, protože privatizovaná zařízení usilují právě o rozvoj nákladných a výnosných oborů. Nemocnice se samozřejmě snaží o co nejvyšší příjmy, ale ty jsou výdaji pojišťoven a tedy pojištěnců. Výdaje na nadbytečné kapacity jsou výdaji neefektivními, takže je jako svaz pojištěnců nemůžeme podporovat Dosud mohli změny provádět jen zřizovatelé, a ti se k tomu zpravidla moc neměli, a nebo zdravotní pojišťovny svojí smluvní politikou, ale konkurence mezi pojišťovnami brání redukci kapacit. Další překážkou jsou místní činitelé a politici, hlavně ti s širším dosahem působení a jejich lokálpatriotismus, budování pomníků a získávání zakázek z nichž jsou podporovány jejich kampaně i osobní blahobyt. Proti jsou i pracovníci ohrožených zařízení. Těm je třeba předem nabídnout náhradní uplatnění. Rozhodně to vyjde levněji než provoz nadbytečných kapacit. Opakuji: bez redukce nadbytečných kapacit a racionální lékové politiky nelze uspokojovat ani oprávněné požadavky zdravotníků na růst příjmů. Autor: MUDr. Ivan David Zdroj: Svaz zdravotně pojištěných
- -
|
|
|
|