 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Přehled tisku 15.leden 2004
|
Na téma veřejné zdravotnictví a práce hygienické služby (Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, Právo, Večerník Praha). Zpracováno ve spolupráci s knihovnou Státního zdravotního ústavu.
SZÚ 14748
WHO: Ptačí chřipka může být horší než SARS : Světoví zdravotníci se obávají, že proti zmutovanému viru H5N1 nebudou lidé imunní. Mohla by vypuknout velká epidemie
čtk, reuters, ef,In: Lidové noviny, s.7,Zpráva
EPIDEMIOLOGIE. WHO.
* Virus ptačí chřipky by mohl být pro lidi mnohem nebezpečnější než SARS. Prohlásili to včera odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Jestliže se virus typu H5N1 spojí s běžným lidským chřipkovým virem a pokud se stane přenosný, má potenciál napáchat rozsáhlé škody. Podle expertů by lidé v případě nově vytvořeného viru neměli žádnou ochranu, a to by mohlo vést k obrovské epidemii. (viz též MF Dnes,s.A12, Večerník Praha,s.4, Právo,s.9)
SZÚ 14749
Asie se obává, že ptačí chřipka postihne i lidi : Experti varují před epidemií, která by mohla být ještě nebezpečnější než SARS a hledají vakcínu
luc, Reuters,In: Hospodářské noviny, s.5,Zpráva
EPIDEMIOLOGIE.
* Největší epidemie ptačí chřipky za posledních padesát let vyvolává v Asii obavy, že se nemoc masově rozšíří i mezi lidmi. Vir, který se šíří nyní, ale člověka zasáhne podle včerejšího vyjádření vietnamských zdravotníků až po kontaktu s prasaty nebo kachnami. Češi se podle Státní veterinární správy nemusejí ptačí chřipky bát. V tuzemských chovech zatím nebyl nikdy tento virus zjištěn. Česká republika navíc z krizových oblastí nedováží žádnou živou drůbež ani ptáky, stejně postupují i členské země Evropské unie.
SZÚ 14750
Město se brání nemocem z ulice : Bezdomovcům zjišťovali v autobuse tuberkulózu
Mikolášová Eva,In: MF Dne, s.C2,Zpráva
TBC - PREVENCE.
* Včerejší vyhledávání lidí nemocných tuberkulózou navazovalo na dvouleté aktivity Národní jednotky dohledu nad TBC ve Fakultní nemocnici Bulovka. Tentokrát bezdomovce nepřeváželi na snímkování do nemocnice, ale byli vyšetřováni v autobuse Armády spásy vybaveném rentgenem. (viz též Večerní Praha,s.3, Právo,s.11)
SZÚ 14751
Letušky leží s podezřením na SARS
Reuters,In: Večerník Praha, s.13,Noticka
EPIDEMIOLOGIE.
* S podezřením na SARS hospitalizovali v australském Sydney dvě letušky, které se v úterý vrátily z Číny. Letušky tam byly v inkubační době případů SARS. Trpí dýchacími potížemi a horečkami.
SZÚ 14752
Arytmii srdce má třetina lidí : V její léčbě jsme na velmi slušné evropské úrovni
Pergl Václav,In: Právo, s.5,Zpráva
ZDRAVOTNÍ PÉČE.
* Nejrůznější poruchy srdečního rytmu neboli arytmie postihují během života až jednu třetinu světové i české populace. V řadě případů pacienty přímo ohrožují na životě a jejich léčba ve vyspělých zemích patří k prioritám zdravotní péče. Arytmie postihuje především lidi starší padesáti let. Je však i řada vrozených poruch srdečního rytmu, dokonce už i v novorozeneckém věku.
SZÚ 14753
Poškozené dásně přispívají ke vzniku závažnějších nemocí
pas,In: Hospodářské noviny, příl.Zdraví, s.2,Zpráva
ZDRAVÍ.
* Dásně, stejně tak jako pokožka, chrání před pronikáním bakterií do organismu. Poškozené dásně tuto funkci ztrácejí a baktérie, které mohou způsobit i závažná onemocnění, se do těla snáze dostanou. Informuje o tom internetový server zabývající se dentální problematikou www.saveyoursmile.com.
SZÚ 14754
Virus obrny využitý proti rakovině
AKA,In: Hospodářské noviny, příl.Věda a lidé, s.4,Zpráva
VĚDA A VÝZKUM. RAKOVINA.
* Virus obrny zabíjí své hostitelské buňky velmi rychle. Této vlastnosti využili američtí výzkumníci z Dukeova onkologického střediska a v laboratoři připravili upravený virus, který zabíjí buňky mozkových nádorů i některé typy metastáz v mozku, avšak vlastní nervové buňky nenapadá.
SZÚ 14755
Transgenní cukrovka přírodě škodí a současně prospívá : Studie o dopadu plodin s pozměněnými geny na životní prostředí nabízejí odlišné závěry
Tuček Josef,In: Hospodářské noviny, příl.Věda a lidé, s.4,Zpráva
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. GENOVĚ UPRAVENÉ PLODINY.
* Škodí genově upravené plodiny na poli životnímu prostředí, nebo mu naopak prospívají? To je klíčová otázka pro evropské regulační úřady, které pouze neochotně dávají povolení, byť jen k pokusnému pěstování takových rostlin. Ve Spojených státech se genově upravené (neboli transgenní) plodiny pěstují na běžných polích od roku 1996. A přesto dodnes chybí jasná odpověď, jestli mají jednoznačně špatný, nebo naopak příznivý ekologický dopad.
-  -
|
| |
|
|
