 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Ptačí chřipka
|
Spisovatel Ivan Klíma se v ranním vysílání na rozhlasové stanici BBC zamýšlí nad tím, jak média píší o nově se vyskytujících infekcích a s mlčením přecházejí staré, známé nemoci, které často zahubí tisíckráte víc lidí než ty nové. Také v závěru vysvětluje, proč je třeba se starat i o to co nás, jak se zdá na první pohled, nepálí. Krátký text stojí za přečtení.
Ptačí chřipka
Četl jsem před časem úvahu o tom, že média ve své honbě za senzacemi nesmírně přehánějí zkázonosnost každé nově se vyskytující infekce, ať už se jedná o SARS, AIDS či dnes o ptačí chřipku. Zato mlčením přecházejí staré, známé nemoci jako tuberkulózu či malárii. Přitom právě tyto tradiční nemoci zahubí tisíckráte víc lidí než ty nové. Jenže za zprávami o nových infekcích se neskrývá jen touha po senzacích, ale strach z toho, že každá z nich se může změnit ve smrtící pandemii. Tu nepředpovídají novináři ale vědci, především odborníci na virová onemocnění.
Jen v posledních několika desetiletích se objevily zcela nové viry, které spolehlivě zabíjely osm či devět z deseti nemocných. Viry jsou přítomny v těle velkého množství ptáků a savců, může je přenášet i hmyz. Planeta je dnes jedna a je propojena nesčíslnými kanály. Jimi
expresní rychlostí proudí lidé, zboží a stejně budou spěchat i původci smrtících chorob.
Přitom se svými zvířecími hostiteli většinou žijí v mírové koexistenci - teprve ve chvíli, kdy vstoupí do lidského organismu, mohou působit smrtelně.
U každé virové infekce záleží především na dvou faktorech. Na agresivitě viru a na způsobu, jak se přenáší. Nejnebezpečnější jsou agresivní viry, které se přenášejí dechem. Představme si, že by se virus působící AIDS naučil ke svému šíření používat dechu nemocných. Dechem se přenášela proslulá španělská chřipka, která údajně jen v Indii, kde se objevila prvně, zahubila na dvacet milionů lidí a ještě více lidí skosila v Evropě a ve Spojených státech.
Odborníci předpokládají, že nějaký podobně agresivní a dechem přenositelný virus se velmi pravděpodobně objeví i v nejbližší budoucnosti.
Evropa zažila během posledního tisíciletí více pandemií. Hlízový mor v polovině čtrnáctého století zahubil polovinu jejích obyvatel. Je pravda, že v té době lékaři neznali ani způsob šíření moru ani žádný účinný lék. Na druhé straně infekce se šířila ze svých ohnisek jen velmi pomalu. I když dnes lidstvo ví mnohem více o původu nemocí, proti virům zatím mnoho účinných léků nezná. Nejúčinnější bývá očkování proti tomu viru, který právě hrozí.
Ale v dnešním globálním světě se infekce může rozšířit takovou rychlostí, že účinné očkování lidé nedokáží včas připravit. Proto odborníci tak pečlivě zkoumají jakým způsobem se šíří nově se objevující choroboplodné zárodky.
Je nepochybné, že většina nových agresivních virů či baktérií se objevuje v tropech, v Asii, či v Africe. Je to jistě dáno podnebím, ale zároveň jsou to části světa zamořené nejen nemocemi, ale i bídou, která si nemůže dovolit ani základní hygienu, ani lékařskou péči. Navíc jsou to místa často do samé krajnosti přelidněná.
My šťastní Evropané máme pocit, že se nás problémy těchto vzdálených kontinentů netýkají.
Když bude zle, přestaneme dovážet odněkud z Asie kuřata či vepřové a omezíme exotickou turistiku. Ale tenhle přístup bohatého světa k chudému je naivním sebeklamem.
Planeta je dnes jedna a je propojena nesčíslnými kanály. Jimi expresní rychlostí proudí lidé, zboží a stejně budou spěchat i původci smrtících chorob.
Ivan Klíma, spisovatel
-  -
|
| |
|
|
