Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
|
Farmaceutické firmy mají starosti
|
jejich akcionáři, zvyklí na tučné dividendy, nelibě nesou klesající zisky. Příčina je jasná: řadě průlomových léků končí patentová ochrana, takže jejich kopie (generika) může už vyrábět i konkurence, čímž se logicky zisk původního producenta snižuje. Pro pacienty je to výhodné i nevýhodné zároveň.
Ceny léků se tím sice snižují, ale klesající zisky vedou majitele k omezování výdajů na výzkum a vývoj nových léků, takže jejich počet klesá. Farmaceutický průmysl přitom ztrácí zájem zejména o výrobu a vývoj nových antibiotik, protože na ně poměrně rychle vzniká rezistence a úměrně tomu samozřejmě klesá i jejich prodej. Výrobci se tak zaměřují raději na biofarmaceutika, léky získané z biologických materiálů, ke kterým patří bílkoviny, peptidy a antagonisté nukleových kyselin (antisens) – pokud tedy ty cílené nukleové kyseliny konají v těle zlo. Ukázkovým příkladem může být slavná firma Eli Lilly z amerického Indianapolis: kdysi byla pionýrem v zavádění antibiotik penicilinu, vankomycinu a erytromycinu, nyní ale svou budoucnost spojuje spíše s protivirovými léky a léky na posílení imunity. Autor: Vratislav Schreiber Zdroj:Respekt - 23/04
- -
|
|
|
|