 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Rizika privatizace nemocnic,
|
které se od 1.1.2003 staly podle zákona č. 290/2002 Sb. příspěvkovými organizacemi krajů, představil (7.9.2004) novinářům Milan Kubek předseda Lékařského odborového klubu (LOK). Hlavní nebezpečí vidí Kubek v rozpadu sítě zdravotnických zařízení, rozkrádání zdravotnických zařízení a vykořisťování zdravotníků. Text LOKu následuje.
Některé příčiny ekonomického pnutí
Převod nemocnic na kraje předešel daňovou reformu.
Stát převedl nemocnice na kraje i s dluhy, příspěvek na oddlužení nebyl v řadě případů dostatečným a kraje o jeho rozdělení rozhodovaly nespravedlivě.
Okresní nemocnice byly vždy ty ekonomicky nejproblematičtější.
Hospodářská situace okresních nemocnic je velmi různorodá.
První příčinou ekonomických obtíží jsou nedostatečné úhrady lůžkové péče a trapně nízko kalkulovaná cena práce.
Druhou příčinou obtíží jsou u některých nemocnic chybná manažerská rozhodnutí (neuvážené investice, privatizace lukrativních provozů…).
Hrozící nebezpečí
První nebezpečí - rozpad sítě
Stát závazně nestanovil minimální rozsah a strukturu sítě lůžkových zdravotnických zařízení v ČR.
Kraje jsou příliš malé jednotky na to, aby samostatně mohly vytvářet síť nemocnic. Svojí velikostí jsou kraje nesrovnatelné.
Hrozí na jedné straně útlum některých zdravotnických činností (oddělení) či rušení některých nemocnic a na druhé straně naopak nesmyslné budování nových kapacit ve snaze každého kraje poskytovat kompletní zdravotnické služby bez ohledu na možnost kooperace se zdravotnickými zařízeními jiného kraje.
Prohlubování rozdílů v dostupnosti zdravotní péče.
Za stejné platby (zdravotní pojištění, daně) bude občanům jednotlivých krajů dostupné zdravotnictví různé úrovně.
Druhé nebezpečí – rozkrádání
Vznik soukromé společnosti znamená oslabení vlivu stávajícího zřizovatele a je nevratným krokem.
Společnosti s ručením omezeným nemusí mít ze zákona žádné kontrolní orgány.
Představenstvo a dozorčí rada, obsazené u akciové společnosti převážně krajskými zastupiteli a úředníky krajského úřadu, nebudou moci zabránit tunelování nemocnice, pokud se na něm budou vlivní krajští představitelé podílet. (střet zájmů ?)
Soukromé zdravotnické zařízení nemusí vypisovat žádná výběrová řízení na dodávky služeb a zboží. (růst nákladů ?)
Soukromý vlastník jistě dokáže hospodařit lépe než stát, ovšem k vlastnímu prospěchu.
Smyslem existence veřejných nemocnic není tvorba zisku, ale poskytování služby občanům.Společnosti s ručením omezeným i akciové společnosti je možno v souladu s obchodním zákoníkem dělit například na ziskové a neziskové části.
Vlastnickou strukturu lze měnit též navyšováním základního kapitálu nebo kapitalizací pohledávek. Nemocnici mohou ovládnout její věřitelé – například dodavatelé léků. Ziskovou část je možno převést do vlastnictví osob blízkých a prodělečnou část je možno nechat zkrachovat. Několik lidí může zbohatnout, avšak občané přijdou o nemocnici či její část.
Zákon č. 290/2002 Sb., konkrétně jeho § 3 zajišťoval pouze to, že zdravotnické zařízení musí zůstat zdravotnickým zařízením. Nikde nebyl stanoven rozsah ani struktura služeb, které musí poskytovat. (Ustanovení zrušil ústavní soud ! )
Toto situace nemá obdobu. V první polovině devadesátých let byla lůžková zdravotnická zařízení privatizována se závazkem vůči Fondu národního majetku, který předepisoval zachování určitého rozsahu a struktury zdravotnických služeb.
Třetí nebezpečí - vykořisťování zdravotníků
Pro akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným neplatí zákon č. 143/92 Sb. o platu, ale zákon č. 1/92 Sb. o mzdě.
Ve většině soukromých nemocnic mají dnes zaměstnanci výrazně nižší příjmy než v nemocnicích státních. (nízká cena práce lékaře 2,216 Kč/min)
Zákon o mzdě je pro zdravotnická zařízení poskytující péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění nevhodný, neboť tato zařízení nemohou na rozdíl od ostatních podnikatelských subjektů určovat ceny služeb, které poskytují. Ceny se vyjednávají v dohodovacím řízení nebo v případě nedohody je určuje vláda. Tyto ceny neumožňují nemocnicím poskytujícím kompletní zdravotní péči realizovat zisk. Důsledkem je vykořisťování zdravotníků. V současném systému profitují pouze sanatoria specializující se na některé lukrativní činnosti.
Nejistota je příčinou odchodu kvalifikovaných lékařů.
Některé mýty okolo vzniku a.s.
Lepší řízení – hospodaření lze kontrolovat a management odvolávat i v příspěvkové organizaci.
Větší vliv zřizovatele – opak je pravdou, a.s. je společností soukromou, vliv uplatňován jen nepřímo přes účast ve statutárních orgánech.
Možnost vyšší diferenciace mezd – zákon č. 143/92 Sb. umožňuje u VŠ zaměstnanců až 100% osobní příplatky a pro zdravotnická zařízení přesun v zařazení do tarifních stupňů (po dohodě v KS)
Konkurence snižuje náklady a zvyšuje kvalitu – efektivnější je spolupráce a specializace, spolupracovat mohou i příspěvkové organizace
Lepší kvalita péče – dle studií z USA je v soukromých nemocnicích zřizovaných pro profit vyšší úmrtnost o cca. 2% (Canadian Medical Association Journal 2002; 166; 1399-1406)
Skutečné důvody proč kraje chtějí transformovat nemocnice v a.s.
Ztrátu příspěvkové organizace musí vyrovnávat zřizovatel. Na provozu akciové společnosti se kraj nemusí nijak podílet. Snaha zbavit se odpovědnosti.
Přechod na odměňování podle zákona č. 1/92 Sb. o mzdě umožní snížení platů.
Druhá vlna privatizace nabízí některým lidem „zajímavé příležitosti“. Politické zájmy a nebezpečí rozkrádání.
Závěry
Stát se zbavil odpovědnosti za zajištění dostupnosti a kvality zdravotní péče, když nezajistil základní síť nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví totálně selhalo.
Každý kraj dnes může s nemocnicemi nakládat po svém.
Privatizace „okresních“ nemocnic je velkým experimentem, který nemá v Evropě obdobu.
„Druhá vlna privatizace“ je příležitostí pro některé lidi „konečně zbohatnout“.
Dá se očekávat nárůst nákladů na nemocniční péči.
Sociální nepokoje v nemocnicích jsou pravděpodobné.
Každý kraj bude mít jiné zdravotnictví při stejných platbách ze strany občanů (daně, pojistné).
Financování zdravotnictví v ČR bylo nastaveno jako více zdrojové. Jedním ze zdrojů byl i „příspěvek“ zřizovatele příspěvkových organizací.
Zdravotnická zařízení mají řadu specifických funkcí i vlastností. Není vhodné je měnit ani v obecně prospěšné společnosti, ani v akciové společnosti a již vůbec ne ve společnosti s ručením omezeným.
Řešením je urychlené přijetí zákona o neziskových organizacích ve zdravotnictví.
(jako v Německu) Návrh zákona o zdravotnickém zařízení zpracovaný dosud ministerstvem zdravotnictví nic neřeší.
Nejen zaměstnanci, ale zejména občané se musí zajímat o osud „jejich“ nemocnice.
7.9.2004
Zdroj: LOK
-  -
|
| |
|
|
