 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Odměňování ve zdravotnictví
|
potřebuje zvláštní zákon. Tvrdí to Milan Kubek, předseda LOK – SČL. Ve svém odůvodnění postupně vypočítává důvody proč není vhodný pro odměňování zdravotníků zákon č. 143/92 Sb. o platu ani zákon 1/92 Sb. o mzdě a další důvody. Závěrem uvádí důvody pro existenci samostatného zákona o odměňování zdravotníků.
Proč není pro zdravotnictví vhodný zákon č. 143/92 Sb. o platu?
1) Podle zákona č. 143/92 Sb. jsou odměňováni státní zaměstnanci, tedy zaměstnanci jejichž platy jsou hrazeny z prostředků státního rozpočtu. Zdravotnictví není převážně financováno ze státního rozpočtu. Celkem 82,5% výdajů tvoří výdaje zdravotních pojišťoven ( v roce 2002 137,5 mld. Kč z celkových 168,5 mld. Kč ). Vázat mzdy zdravotníků na vývoj platů státních úředníků je nesmysl.
2) Zákon č. 143/92 Sb. je zastaralý, neboť klade nadměrný důraz na věk zaměstnance a málo oceňuje kvalifikaci zaměstnance a náročnost jím vykonávané práce.
3) Zákon 143/92 Sb. o platu nereflektuje specifika práce ve zdravotnictví například nutnost zajistit ÚPS lékaři. Průměrná hodinová odměna za pracovní pohotovost na pracovišti je u lékaře pouhých 68 Kč. Využívání pracovní pohotovosti na pracovišti je v rozporu s rozsudky Evropské soudního dvora a s pracovním právem EU.
4) Odměňování ve veřejném sektoru již dávno není jednotné (státní úředníci, vojáci, policie: tabulka +25%, zdravotníci: tabulka +17%, pedagogové: tabulka+10%, ostatní: tabulka). Od roku 2005 budou příslušníci ozbrojených sborů odměňováni podle speciálního zákona. Je připravován rovněž zákon o státní službě.
5) Platy českých lékařů zůstávají na úrovni pouhých 20% platů v EU. Množí se proto odchody lékařů do zahraničí. Jenom v Německu pracuje v nemocnicích přibližně 700 lékařů z ČR. Naši zem opouští každý měsíc 20-30 převážně kvalifikovaných lékařů. K 30.4.2004 nemocnicím chybělo 327 lékařů, přičemž v nich již pracovalo 1 097 lékařů cizinců. Naše nemocnice jsou stále více závislé na práci cizinců. K 30.4.2004 v nich pracovalo 968 lékařů - Slováků a 129 lékařů - ostatních cizinců. Počet lékařů slovenské národnosti se za jediný rok zvýšil o 358, tedy o 59 %.
Proč není pro zdravotnictví vhodný zákon č. 1/92 Sb. o mzdě?
1) Zdravotnická zařízení si nemohou určovat cenu svého produktu (služby, kterou poskytují). Úhrady za zdravotní péči se dojednávají v dohodovacím řízení mezi poskytovali zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami. V případě nedohody určí úhrady vyhláškou ministerstvo zdravotnictví. Tvorba úhrad neodpovídá zásadám cenotvorby. Úhrady neumožňují zdravotnickým zařízením realizovat zisk, který je smyslem existence obchodních společností a základním předpokladem úspěšného kolektivního vyjednávání v režimu odměňování dle zákona č. 1/92 Sb. o mzdě.
2) V režimu zákona č. 1/92 Sb. jsou mzdové nároky zaměstnanců upravovány kolektivními smlouvami. Pokud nedojde mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci k dohodě, je krajním vyjednávacím prostředkem zaměstnanců stávka v režimu zákona č. 2/91 Sb. o kolektivním vyjednávání. Zákon č. 2/91 Sb. však zdravotníky z možnosti efektivně stávkovat vylučuje:
§ 16 (1) Nedojde-li k uzavření kolektivní smlouvy ani po řízení před zprostředkovatelem a smluvní strany nepožádají o řešení sporu rozhodce, může být jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy vyhlášena stávka.
(2) Stávkou se rozumí částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci.
§ 20 Nezákonná podle tohoto zákona je stávka
g) zaměstnanců zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče, pokud by stávkou došlo k ohrožení života nebo zdraví občanů,
3) Ve zdravotnictví není možno uzavřít plnohodnotnou kolektivní smlouvu vyššího stupně, protože odborové organizace s celostátní působností nemají relevantní partnery (zaměstnavatelské svazy), jejichž status by zavazoval všechny zaměstnavatele k respektování uzavřených smluv.
4) Ve zdravotnických zařízeních řídících se zákonem č. 1/92 Sb. o mzdě jsou výrazně nižší mzdy.
Mzdy ve zdravotnických zařízení v roce 2002
Příčinou malých mezd je nízké ocenění lidské práce v sazebníku výkonu. Práce plně kvalifikovaného lékaře je zdravotními pojišťovnami honorována částkou 2,216 Kč/minutu. Lékař tedy může svojí prací za hodinu vydělat zaměstnavateli pouhých 133 Kč. Při současné průměrné hodinové mzdě lékaře 144 Kč jsou však náklady pro zaměstnavatele 195 Kč (144 x 1,35). Lékaři tedy nejsou schopni svojí prací vydělat ani na své mzdy. Díky této deformaci musí zdravotnická zařízení klást důraz na přístrojově náročné technologie, které jsou lépe oceněné. Tento přístup však zároveň zvyšuje materiálové náklady a sekundárně zhoršuje ekonomickou situaci všech zdravotnických zařízení.
Další důvody,proč potřebuje zdravotnictví samostatný zákon o odměňování
1) Resort zdravotnictví má řadu specifik. Jedním z nich je nutnost zajistit nepřetržité služby lékařů – ÚPS. Vstup do EU je pak spojen s nutností dodržovat evropské normy pracovního práva:
a) Směrnici 93/104/CE upravující maximální délku pracovní doby a minimální nároky zaměstnanců na odpočinek mezi pracovními směnami a její novelu 00/34/CE
b) Rozsudky Evropského soudního dvora C-303/98 v případě SIMAP, kterým soud rozhodl, že u lékařů v primární péči musí být celá pohotovostní služba započítávána do pracovní doby a C-151/02 z 9.9.2003 v případě Jaeger, který i pro lékaře pracující v nemocnicích jednoznačně stanovil, že veškerá přítomnost zaměstnance na pracovišti musí být považována za výkon práce a jako taková finančně hodnocena a ve svém rozsahu limitována.
2) Sjednotit odměňování ve zdravotnických zařízeních podle ústavního principu: za stejnou práci stejná odměna. V současnosti je ve zdravotnických zařízeních, která jsou příspěvkovými organizacemi, používán zákon č. 143/92 Sb. o platu, zatím co nemocnice, které byly transformovány v obchodní společnosti, se řídí zákonem č. 1/92 Sb., což jim umožňuje vyplácet nižší mzdy, čímž získávají neoprávněnou výhodu.
3) Má-li být zachována dostupnost kvalitní lůžkové péče pro občany, je nutné přijmout zákon o neziskových nemocnicích, v nichž se odměňování zaměstnanců za práci bude řídit tímto speciálním zákonem.
20.9.2004
Autor:Milan Kubek
-  -
|
| |
|
|
