 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Zisk není nemorální
|
Zpochybňováním soukromého sektoru nás sociální demokracie vrací před rok 1989, tvrdí středočeský hejtman Petr Bendl, Hlavním předvolebním tématem blížících se krajských voleb ve Středočeském kraji je bezesporu zdravotnictví. Spor mezi ODS a ČSSD se vede o to, jakou právní formu mají mít nemocnice, které převedl stát na kraje. Středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) je jednoznačně přesvědčen, že optimální je obchodní
společnost.
ZN: Jaký objem vaší agendy tvoří zdravotnictví?
B:V současnosti tak 20 procent. Byly ovšem chvíle, kdy zdravotnictví zabíralo polovinu a možná i tři čtvrtiny mého času. To bylo v době, kdy se stát rozhodl převést na kraje zadlužené nemocnice, a protože nás předem odmítl informovat o míře jejich zadlužení, dozvídali jsme se o jejich stavu až po 1. lednu 2003, kdy už byly naše. U velkých nemocnic jsme nechali udělat forenzní audity a u malých finanční audity, abychom věděli, jak si stojí.
ZN:Co vás přimělo vytvořit vlastní koncepci zdravotnictví?
B: Audity jsme se zaměřili na příčiny zadlužení nemocnic. A zjistili jsme, že největší vinu na něm nese stát, a to
především rozhodnutí ministra Fišera - učiněné ve spolupráci s Českou lékařskou komorou - o zvýšení mezd, aniž by na to nemocnice měly. Od té doby se začaly potýkat s čím dál tím většími dluhy, přestávaly platit za energie, léky apod. Dodavatelé s nimi pochopitelně rádi dál obchodovali, protože si říkali: „Půjčujeme státu, to se vždycky vrátí.“ Jenže pak se ze státních organizací staly organizace krajské, což nás nakonec dovedlo k vytvoření vlastní koncepce.
ZN:Jaké jsou její základní pilíře?
B: Přišli jsme na to, že mzdovým problémům můžeme zabránit transformací příspěvkových organizací na obchodní společnosti, protože na ně se nevztahuje nařízení vlády o mzdách. Populistické rozhodnutí ministra Fišera totiž bylo o volebních hlasech, ne o rozumné finanční politice. A my jsme už nechtěli, aby se něco takového opakovalo. Je velmi nekoncepční, když ministr rozhoduje o tom, kolik má brát zdravotní sestra v kladenské, jablonecké či jiné nemocnici. Druhým důvodem proč nemocnice transformovat je lepší možnost
odpisů a třetím důvodem je možnost nastavit její výkonnostní parametry. Jako kraje nemáme v rukou financování nemocnic, to je v rukou pojišťoven, které definují, co v té které bude.
Potřebujeme ale jejich managementy donutit, aby hospodařily vyrovnaně, protože na co nám systém peníze nedá, to financovat nemůžeme. Jinak řečeno: mohu utratit jenom to, co vydělám. Všechno ostatní je naprostá nezodpovědnost.
ZN: Proti vzniku obchodní společnosti se namítá, že v ní kraj ztratí vliv.
B: V obchodní společnosti stoprocentně vlastněné krajem se z hlediska řízení nic nemění. V případě příspěvkové organizace rada kraje schvaluje rozpočet, jmenuje a odvolává ředitele, v případě obchodní společnosti jsou tato rozhodnutí v působnosti valné hromady, ale jde o jedny a tytéž lidi, kteří navíc nesou z titulu obchodního zákona osobní odpovědnost, což u příspěvkových organizací není.
B: Ani na okamžik jste neuvažovali o neziskových organizacích?
Nemá smysl uvažovat o neziskovkách v situaci, kdy neexistuje příslušná legislativa. Zastupitelstvo kraje vyzvalo ještě ministryni Součkovou, aby v tomto ohledu něco dělala, ale nestalo se nic. Navíc mi řekněte, co systém neziskových organizací změní. Sám název nezmění nic. Ministryně má plná ústa neziskových organizací, ale nikdo neví, co to má být.
ZN: Odpůrci obchodních společností ve zdravotnictví namítají, že jedním ze jejich základních úkolů je tvorba zisku. To pak může vést k tomu, že v nemocnicích zůstanou pouze lukrativní obory. Můžete občanům středních Čech garantovat, že o některé obory nepřijdou?
B: Když někdo řekne, že je v této oblasti něco schopen garantovat, tak lže. Jediná nemocnice, která tu zkrachovala - nemocnice v Plané u Mariánských Lázní - byla státní. Proč stát negarantoval, že tam bude? A co můžeme garantovat? S velkou pravděpodobností to, co máme sepsáno v koncepci, neboť návrhy v ní podpořily jak odborné lékařské společnosti, tak všechny pojišťovny. Je ale jasné, že koncepce je živý materiál, protože se kraj i pojišťovny budou muset přizpůsobit tomu, jak ministerstvo a potažmo legislativa vydefinuje financování
jednotlivých oborů. My pouze přizpůsobujeme chování našich organizací systému financování zdravotnictví a ten nenastavují kraje, ale ministryně a vláda. Zásadně nám přitom vadí, že neexistuje pražská koncepce.
ZN: Ještě mají středočeši problémy s přijímáním v Praze, jak jste před časem tvrdil?
B: To se podařilo zastavit. Dodnes se ale soudím s paní Součkovou, která po mně chce pět miliónů korun, neboť, jak doslova uvedla, moje výrazy „by mohly veřejnost uvést v pocit, že na ministerstvu zdravotnictví vládne zmatek“. Já ale mám černé na bílém, že v důsledku rušení lůžek akutní péče nebudou dále přijímáni pacienti ze středních Čech.
ZN: Kde jste se vůbec při tvorbě vaší koncepce inspirovali?
B: Nikde. Hledali jsme vlastní cestu, jak docílit toho, aby se nemocnice už dále nezadlužovaly.
ZN: Oponenti vám ovšem vytýkají, že děláte něco, co nikde ve světě není obvyklé. Jaký paradox, že ve stejný den, kdy poslanec sociální demokracie Jaroslav Krákora při projednávání zákona o škodlivosti hluku na životní prostředí předložil návrh, který by zakázal transformaci příspěvkových organizací na obchodní společnosti, schválil slovenský parlament jako jeden z pilířů transformace zdravotnictví právě přechod příspěvkových
organizací na obchodní společnosti. Podle prezidenta lékařské komory Davida Ratha studie z USA a
Kanady ukazují, že neziskové organizace poskytují kvalitnější péči než soukromé.
B: Tím se vůbec nelze ohánět. Jsme v zemi uprostřed Evropy, nežijeme v USA. Říkat, že v privátních službách v Americe je o dvě procenta víc úmrtí než ve veřejných nemocnicích, a potažmo to přenášet na Českou republiku, je pohrdání soukromým sektorem. A pokud má pan Rath nějaké takovéhle informace z České republiky, tak doufám, že už s těmi soukromými subjekty zařídil nějaké kárné řízení, když v nich umírá víc lidí než ve
veřejném sektoru. Tvrdím, že za jeho prohlášením jsou jenom jeho politické ambice a žádná fakta.
ZN: D. Rath také tvrdí, že v zahraničí tvoří obchodní společnosti pouhý doplněk systému, asi 20 procent celkové péče.
B: Nejprve k panu Rathovi, i když si myslím, že za ten papír ani nestojí. On sám s ničím nepřišel, nic nového nevymyslel, mlčel, když se nemocnice potácely nad existenční propastí. Až nyní pomlouvá něco, co se těžce rodí, místo aby přišel s jiným návrhem. Je strašně jednoduché říkat, že něco nemá být, ale je strašně těžké sám s něčím přijít. Jinak musím říci, že nepočítáme s tím, čím jsou lidé strašeni, tedy s nějakou plošnou privatizací. Chceme jít v zásadě třemi směry. U nemocnic, které zůstanou kraji, si chceme ponechat majetek.
Například v Příbrami jsme vytvořili obchodní společnost, které jsme pronajali náš majetek, takže jsme ho pronajali sami sobě. U malých nemocnic se nebojíme pronájmu dalšími subjekty, a bude-li to fungovat, nebudeme se bát je časem prodat. A třetí směr, kterým chceme jít, bych vyjádřil heslem „chceme nové
nemocnice“. Tím myslím, že v nadcházejícím období hodláme do zanedbaných nemocnic investovat odhadem 3,5 miliardy korun.
ZN: Proti privatizaci nemocnic se argumentuje i tím, že povede k jejich rozkrádání.
B: V kraji máme několik privátních nemocnic, které fungují déle než 10 let, a běžte se podívat, zda jsou rozkradené a vytunelované. Hospodaří s vyrovnanými rozpočty, personál je tam lépe placen a mají čím dál tím více klientů. A nejde o klienty, kteří by tam jezdili v mercedesech, ale o úplně normální, obyčejné lidi. Tyto nemocnice zachovaly obory, které tam vždycky byly a dále se rozvíjejí. Podnikatel zkrátka peníze vrací do svého podniku, protože má zájem, aby prosperoval, aby fungoval.
V ČR nyní existuje 25 tisíc soukromých subjektů ve zdravotnictví. Je možné o nich říci, že jsou nemorální, jak to tvrdí ministryně? Vždyť to je skandál a zavání to opravdu návratem někam k roku 1948. Znovu opakuji: nebudujeme nemocnice pro bohaté, hledáme způsob, jak nastartovat pozitivní změny uvnitř té které nemocnice. Je nesmyslné používat slovo zisk tak, jako by to bylo něco tak odporného jako rakovina.
ZN: Co kdyby prošel návrh poslance Krákory a nemocnice se na obchodní společnosti transformovat nemohly?
B: Ten návrh je tak hloupý, až mu čouhá sláma z bot, takže se ničeho takového neobávám. Je to politická proklamace, která situaci ve zdravotnictví nikam neposouvá a zaplaťpánbůh jí ani neublíží. Jsem přesvědčen, že to je protiústavní krok, a i kdyby nakonec prošlo, že se nesmí transformovat, tak nám stejně nikdo nemůže zakázat jednu organizaci zavřít a druhou otevřít.
ZN: Proti vaší koncepci zorganizovala ČSSD petici, kterou podepsala například i ministryně Emmerová. Jak tuto iniciativu hodnotíte?
B: Když vidím, jakým způsobem byla tato petice prezentována - výkřiky o vytunelování nemocnic či ohrožení zdraví pacientů atd. - nepřekvapuje mě, že u lidí nedostatečně informovaných o faktické situaci vyvolala obavy, kvůli kterým ji podepsali. Kdybych neměl informace, byl bych zřejmě vyděšen stejně jako oni a také bych petici podepsal. Vadí mi ale, že to organizuje sociální demokracie, která sedm let drží v rukou ministerstvo zdravotnictví a sama žádnou koncepci nemá.
ZN: Myslíte si, že akciové společnosti se obejdou úplně bez dotací?
B: Dotace jsou nesystémové a měli bychom budovat takové prostředí, kde si nemocnice bude sama schopna generovat peníze na svůj rozvoj. Protože dotace je vždy závislá na úsměvu nějakého poslance, lhostejno z jaké politické strany. Jsem přesvědčený, že to systému škodí. Dnes jste například šéfem motolské nemocnice a zároveň členem sociální demokracie, tak šup, tady jsou čtyři miliardy na investice.
ZN: Ministryně Emmerová si jako své heslo pro volby do senátu vybrala rčení „léčím lidi i společnost“. Jak tomu jako volič rozumíte?
B: Že chce léčit šokem. Nechat věci dojít do krajnosti a pak se divit, že to někdo chce řešit.
ZN: A jaké je vaše předvolební heslo?
B: Zdravé nemocnice.
7.10.2004
Zdroj: Zravotnické noviny
-  -
|
| |
|
|
