Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
|
Úterý, 14.Prosinec 2004
|
Články
|
Připomínky ČLeK ke koncepci zdravotnictví
|
zaslal ministryni zdravotnictví prezident České lékárnické komory (ČleK) Lubomír Chudoba. Jeho připomínky se shodují s obecně známými připomínkami, schází konkrétní struktura a přímý dopad navrhnutých změn. Navíc se ČLeK domnívá, že vyhodnocení rozdílů mezi předloženou koncepcí a návrhem ODS přísluší lépe nezávislé agentuře. Celý text následuje.
Stručné připomínky České lékárnické komory k matriálu „Koncepce péče o zdraví v letech 2004 – 2009“
P5edložený návrh zcela nadbytečně a podrobně popisuje a komentuje stav českého zdravotnictví – příslušné pasáže by měly být výrazně zredukovány. Materiál zároveň stanovuje cíle zdravotní politiky do roku 2009 - cesta k efektivnímu fungování zdravotnictví je ale popsána jen velmi obecnou formou. Podle našeho názoru by měl být k diskusi předložen koncept, který bude obsahovat jednoznačně vyjádřená reformní opatření, spolu s návrhem jejich časového uplatnění a modelací dopadu na občany, poskytovatele zdravotní péče, zdravotní pojišťovny,... V odborných kruzích se o řadě zmiňovaných témat debatuje již léta a nejen veřejnost jistě zajímá konkrétní struktura a přímý dopad navrhnutých změn. V části, která se bezprostředně netýká lékárenské péče, jsme neporozuměli výhodám tzv. „globálního rozpočtu se zohledněním výkonů nemocniční péče“ v porovnání s DRG. Nesouhlasíme také se současným zněním, v „Koncepci“ zmiňovaného, zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a postrádáme komentář k očekávanému legislativnímu vývoji v prostředí EU /např. k připravované směrnici EU „o službách na vnitřním trhu“/. Navíc se domníváme se, že vyhodnocení rozdílů mezi předloženou koncepcí a návrhem ODS přísluší lépe nezávislé agentuře. V grafech struktury organizace zdravotnických a sociálních služeb chybí začlenění lékárenské péče do oddílu primární zdravotnické péče. Příloha č.3. se zabývá lékovou politikou – její obecně formulované cíle odsouhlasí pravděpodobně každý, v pasáži hodnocení současného stavu máme ale zásadní výhradu ke konstatování, že „…lékárníci jsou vedeni k upřednostňování dražších léčivých přípravků, neboť pak mají vyšší zisky“. Platí jednoznačná, zákonem daná pravidla a situace je spíše opačná - výrobci originálních léčiv neradi vidí, že lékárny vycházejí pacientovi vstříc a informují jej o levnějších variantách generických náhrad. Plně podporujeme myšlenku nutnosti kvalitnější spolupráce lékárník – lékař a bonifikaci lékáren při zabránění nesprávné kombinaci léčiv,… Uvítáme odbornou diskusi k posouzení přínosů zavedení pevné ceny předepisovaných léků. Jsme přesvědčeni, že pevné ceny léčiv předepisovaných na recept, případně model fixních či procentuálních doplatků na léčiva /např. systém úhrad léků přijatý na Slovensku/ výrazně přispějí ke stabilizaci výdajů za léky, nebo dokonce k jejich snížení. Souhlasíme se stanovením diferenciované obchodní přirážky lékáren na léky v závislosti na jejich ceně /podrobný návrh včetně modelací je případně k dispozici ve studii, kterou připravila skupina odborníků Českého zdravotnického fóra/. Za účelné pak považujeme nejen sestavení týmu „ekonomicky vzdělaných úředníků“ pro stanovení cen léků, ale i návrh přehodnocovat výši úhrad léků jen jednou ročně. Důkladněji je třeba se zamyslet nad podněty, které přispějí k hospodárnějšímu předepisování léků a k využití potencionálu lékáren k dostatečnému informování pacientů, ke kontrole kombinací užívaných léčiv a k předcházení nežádoucích interakcí. Jako opodstatněné vnímáme ustanovení komisí účelné farmakoterapie, stejně jako v závěru přílohy zmíněnou podporu účelného samoléčení pacientů. Za důležité považujeme vymezit síť lékáren a důkladně posuzovat potřebnost začlenění nově vzniklé lékárny do sítě smluvních zdravotnických zařízení /obdobným principem jako je tomu u lékařských ordinací/. 10.12.2004 Zdroj: ČleK
- -
|
|
|
|