 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
WHO ke zdravotní situaci v jihovýchodní Asii
|
V oblasti je zvýšené riziko ze špatné kvality a množství vody, nízkého standardu a nedostatku hygienických zařízení, přelidněnosti v dočasných kempech a obydlích, která zvyšují riziko vzniku průjmových onemocnění (např. samotného průjmu, úplavice) a respiračních onemocnění (např. zánětu plic).
Záplavy a stojatá voda vytvářejí podmínky pro rozmnožení komárů a nebezpečí nárůstu onemocnění jimi přenášených jako je malárie a dengue horečka, a to zejména v přelidněných společenstvích a dočasných přístřeších, kde je frekvence hmyzího pokousání vyšší. Obě onemocnění – malárie i dengue horečka jsou endemické v jihovýchodní Asii.
Pravidelná zdravotní služba
Celkové a úplné informace se stále zjišťují, ale není důvod pro přehnané uspokojení. Původní odhady ukazují širokou destrukci. Pravidelná základní služba jako například péče o matku a dítě je narušeno v mnoha oblastech. Lidé trpící chronickými onemocněními jako je cukrovka a kardiovaskulární onemocnění budou vzhledem k omezenému přístupu ke standardní lékařské péči, vystavěny většímu riziku.
Časový horizont pro propuknutí možných onemocnění
Jestliže dodávka vody nebude okamžitě zajištěna, propuknutí průjmových onemocnění může nastat v nejbližších dnech. Možné propuknutí malárie a dengue horečky bude trvat déle.
Činnost WHO pro minimalizování rizika propuknutí onemocnění
WHO spolupracuje s národními vládami a dalšími zdravotnickými institucemi (organizace OSN a nevládní organizace) na:
- celkovém vyhodnocení – WHO pracuje již na místě a provádí plné vyhodnocení situace veřejného zdraví a potřeb v jednotlivých postižených zemích. Toto ohodnocení znamená několika týdenní vyvíjející se proces, který umožní efektivnější odpověď.
- Management hromadných obětí – odhaduje se, že je zraněno okolo 200-300 tisíc lidí, WHO musí zajistit, že nemocnice jsou schopny masově řídit zraněné s dostatečnou chirurgickou a lékařskou péčí. Původní hodnocení ukazuje, že mnoho nemocnic a zařízení základní péče jsou velmi narušeny.
- Prevence – zajištění nepřetržité poskytování bezpečné pitné vody je nejdůležitějším preventivním opatřením, které musí být implementováno z důvodu snížení rizika vypuknutí onemocnění přenášených vodou. Chlor a tablety na úpravu vody jsou efektivními prostředky pro poskytování bezpečné pitné vody a vodních nádrží.
Navíc, WHO spolupracuje s národními vládami na posílení sanitačních zařízení a hygieny, zejména v kempech a dočasných přístřeších.
Specielně, WHO vyvinulo strategický plán reakce na zdravotní pohotovost, který se zaměřuje na 5 strategických cílů:
1. pozorování veřejného zdraví za účelem včasného varování před vznikajícími zdravotními hrozbami a umožnění včasné a odpovídající reakce,
2. nahrazení ztraceného majetku a infrastruktury,
3. poskytnutí technických expertíz zdravotním úřadům,
4. založení koordinovaného úsilí pro účinnou podporu,
5. zlepšení odhadu zdravotních potřeb.
Priority pro zajištění zdraví těch, kteří přežili:
- léčení zraněných
- zajištění čisté vody v dostatečném množství
- posílení hygienických zařízení
- zajištění základních lékařských služeb a vyškolených zdravotních pracovníků a jejich snadného přístupu k postiženým obyvatelům.
WHO akce
WHO distribuovalo do Sri Lanky, Indonésie a Malediv 33 zdravotních pohotovostních balíčků, které jsou schopny léčit 330 000 lidí v období 3 měsíců. Sledování onemocnění je zvýšeno ve všech postižených zemích, aby bylo zajištěno, že jakékoliv vypuknutí bude okamžitě rozpoznáno a může být odpovídajícím způsobem řešeno. WHO pokračuje v poskytování návodu národním orgánům.
Rizika životního prostředí
Jakákoliv kontaminace životního prostředí s sebou nese riziko v podobě nebezpečí z vody používané pro lidskou spotřebu. Stojatá voda a špatná hygiena jsou vždy rizikem životního prostředí. Navíc hrozí kontaminace okolí toxickými chemikáliemi, jestliže nebezpečné továrny, pesticidní sklady, benzínové pumpy, olejové nádrže a odpadní místa jsou zaplaveny, narušeny či zničeny. Stávají se jak okamžitým zdravotním rizikem, tak i rizikem se středně až dlouhodobými zdravotními následky. Viry a mikroby z mrtvých těl nepředstavují až tak velikou zdravotní hrozbu sami o sobě, jelikož nežijí v mrtvých tělech. Eticky je však důležité, aby ti, co zemřeli, byli řádně a rychle pohřbeni podle místních zvyků.
Kroky WHO po případném vypuknutí onemocnění
Jestliže se objeví propuknutí onemocnění, přístup k základním lékům, jakož i infrastruktura pro dodání těchto léčiv, budou esenciální pro obyvatele a kontrolu dané nemoci. Distribuce insekticidně ošetřených lůžkových sítí pro snížení rizika přenášených onemocnění (malárie, dengue horečka) budou patřit mezi základní.
WHO v současné době vyčísluje nezbytné finanční prostředky potřebné pro zdravotní pomoc zhruba 1-1,5 milionu obyvatel ze 3-5 milionů postižených lidí v dané oblasti. WHO bude potřebovat pracovníky pro komunikaci a ve správě se zkušenostmi v řešení krizových situací.
5.1.2005
Zdroj: WHO
-  -
|
| |
|
|
