 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Zdravotnictví z pohledu spotřebitele – Euro Health index 2006
|
„Systémy zdravotnictví jsou v otázce měření toho, co dělají a jakým způsobem to dělají, velmi nevýkonné. Schopnost měřit tyto údaje je velmi nízká, zvláště v porovnání se Spojenými státy,“ uvedl manažer projektu Euro Health indexu 2006 Arne Björnberg. „Domníváme se, že je zapotřebí, aby pacienti měli přístup k ke srovnatelným informacím o jednotlivých systémech zdravotnictví,“ dodal v průběhu prezentace výsledků výzkumu, který vytvořil žebříček pětadvacítky členských států z „pohledu spotřebitele“.
Index roku 2006 byl vytvořen za pomoci veřejně dostupných statistik a tzv. měkkých dat (získaných na základě rozhovorů se „spotřebiteli“), která shromáždila soukromá švédská společnost Health Consumer Powerhouse, klade na vrchol francouzský systém, který pokládá za nejvstřícnější v rámci EU, a který je zároveň technicky nejefektivnější a vykazuje největší velkorysost (ta je měřena rozsahem péče, která je hrazena z pojištění). Zdravotní systémy v Nizozemsku, Německu a Švédsku jsou za francouzským v těsném závěsu.
„Ze pohledu spotřebitele je však prostor pro zlepšení v každém systému zdravotnictví“, říká Johan Hjertqvist, prezident Health Consumer Powerhouse. Pro zlepšení vstřícnosti k pacientům udílí index každé členské zemí specifická doporučení ke změně.
Celkový žebříček byl sestaven z 28 indikátorů, které byly rozděleny do pěti kategorií. Každá z těchto kategorií má svého „vítěze“:
Práva pacientů a informace
Čekací doba na ošetření
Výstupy (kvalita)
Velkorysost systému zdravotnictví
Léčiva (přístup k novým léčebným metodám, rychlost rozšíření nových léků)
Nejlepší zdravotnický systém z hlediska spotřebitele má v tomto „pětiboji“ Francie těsně následovaná Nizozemskem, zatímco Česká republika je mezi zeměmi Evropské unie na 22. místě.
Data, která byla použita pro sestavení indexu nepochází z jednoho roku pro všechny země, jsou vzata z různých let z období 1997 – 2004. Země s nejnovějšími dostupnými daty byly v tomto ohledu mírně zvýhodněné. Každá z pěti kategorií má navíc subjektivní koeficient. Kupříkladu indikátor čekací doby na ošetření se započítává s dvojnásobnou váhou než indikátor velkorysosti systému zdravotnictví.
Zpráva také hodnotí péči v ČR těmito slovy: Péče o občany podle počtu návštěv u lékaře (15 x za rok v průměru) je téměř na úrovni Japonska. Dobrá je péče o diabetiky (s nadějí na dobrý index v roce 2007). Občané si nemohou dovolit moderní léky.
28.6.2006
Zdroj: EurActiv.cz
-  -
|
| |
|
|
