 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
První etapa léčby se zdařila
|
Křeslo ministra zdravotnictví je křeslem „elektrickým“ a dřív nebo později semlelo každého, kdo v něm seděl. Ministr Stráský byl nejoblíbenějším politikem těšícím se více než 60procentním sympatiím, aby za několik málo měsíců na zdravotnictví se propadl sotva ke 20 procentům. Nejinak tomu bylo u všech ostatních ministrů zdravotnictví od roku 1990.
Zajímavé je, že jsem měl při nástupu do funkce ministra oblibu u 36 % spoluobčanů a v posledním průzkumu na konci mého působení mě pozitivně hodnotilo stejných 36 %, což je v rodině zdravotnických ministrů naprosto nevídané. Navíc jsem ve volbách získal 20 tisíc preferenčních hlasů, což mě řadí na šesté místo mezi všemi kandidujícími politiky, přičemž jen krajských lídrů parlamentních stran bylo 70 a politiků na volitelných místech těchto stran nějakých 350 a všech kandidujících několik tisíc. Přitom žádný jiný ministr nebyl tak ostře napadán prakticky od prvního dne ve funkci, žádný nečelil tak masivní a soustředěné kampani, na kterou si třeba lékárníci najali i specializovanou PR firmu za několik miliónů, žádný jiný ministr nebyl fyzicky napaden. Je nějaké vysvětlení, proč při tak masivní „likvidační“ mediální kampani neuspěli její tvůrci a štědří financiéři, mezi které vedle lékárníků patřily i velmi bohaté distribuční firmy? Podle mého sodu proto, že jsme si spolu s premiérem Paroubkem při mém nástupu vytyčili jasný a realistický cíl, který jsme nekompromisně, krok za krokem, během několika málo měsíců realizovali. Tím cílem bylo ozdravení finančních toků a zavedení většího pořádku spolu s kontrolou chodu celého resortu.
Začali jsme u nebezpečně zadlužené VZP, které reálně hrozilo ekonomické zhroucení několik týdnů před volbami. V této pojišťovně jsme zásadně přiškrtili či utnuli penězovody k různým obchodníkům a obchodníčkům s „deštěm“, kteří byli přisáti na těle pojišťovny jako hrozen pijavic. Vedle toho jsme pomohli penězi ze státního rozpočtu a šlápli na brzdu výdajům zdravotních pojišťoven, především ve spotřebě léků. Prosperujícímu lékárenskému odvětví jsme skokově snížili obchodní přirážku a zavedli sestupnou, tzv. degresívní marži, která zásadně zlevnila všechny dražší léky až o 19 %.
Opakovaně jsme snižovali ceny léků především zahraničních výrobců, které se v cizině prodávají levněji. Nedali jsme se ani zastrašit výhrůžkami, ani zviklat dojemnými příběhy, kdy jsme byli morálně vydíráni, že těžce nemocní pacienti třeba s leukémií budou doplácet tisíce. Nedoplácejí, mají potřebné léky samozřejmě i nadále zdarma a český stát uspoří stamilióny, respektive tyto peníze může použít na léčbu dalších desítek a stovek těžce nemocných, kteří se k potřebné léčbě kvůli nedostatku peněz nemohli dostat. Neustoupili jsme ani o milimetr agresívní a přitom naprosto nepravdivé kampani privatizátorů nemocnic, kteří se snažili veřejnosti namluvit, že zákon o neziskových nemocnicích jich desítky zruší. Tento zákon měl být v českém právním řádu již od devadesátých let. My jsme jej prosazovali už několik minut po dvanácté, když proces privatizace nemocnic již ODS v krajích dávno započal a desítky vlivných lidí se už viděly jako majitelé vydělávající horentní zisky na povinném zdravotním pojištění. Neuplynul snad den na ministerstvu, kdy bych nečelil nějakému útoku. Byly to útoky tvrdé, často vulgární, bezskrupulózně využívající jakýchkoliv nepravd a výmyslů.
Snažil jsem se útočníkům nic nezůstat dlužen, ti pak spustili nářek, že jsem strašlivý hulvát. Nejsem hulvát, jen se řídím zásadou „na hrubý pytel patří hrubá záplata“. Rezort zdravotnictví po několika měsících předáváme ekonomicky zcela stabilizován a v takovém pořádku, v jakém snad nikdy dosud ještě nebyl. Jsem zvědav, zda nástupci budou umět v započaté cestě pokračovat, či jen „všechno zkazí“.
16. 8. 2006
Autor: David Rath,
Zdroj:www.socdem.info
-  -
|
| |
|
|
