 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Zdravotnictví a parlamentní levice
|
Problematika zdravotnictví byla jedním z ústředních témat volebních kampaní v roce 2006 a vzhledem k důležitosti zdraví pro každého člověka bude tomu tak i nadále. Názory pravé části politického spektra jsou uvedeny v textu
Zdravotnictví v koaliční smlouvě. Levicové názory a stanoviska, prezentované KSČM můžete nalézt v následujícím textu.
Veřejná služba nebo hospodářská soutěž?
Základem přístupu KSČM je levicové pojetí zdravotnictví jako veřejné služby, nikoliv hospodářské soutěže. Obecně je veřejná služba financována ze solidárních veřejných peněz (např. povinné veřejné zdravotní pojištění, státní rozpočet, rozpočty samospráv) a organizace, které ji poskytují, nejsou přednostně orientovány na tvorbu zisku. Jejich cílem je poskytnutí kvalitní a všeobecně dostupné služby.
Proti tomu je hospodářská soutěž financována platbami klientů (pacientů) formou přímých plateb nebo osobním pojištěním a je realizována obchodními společnostmi orientovanými v prvé řadě na tvorbu zisku.
Veřejné peníze jsou však určeny na úhradu nutných nákladů potřebné služby, nikoliv na zisky soukromých subjektů! Občan ČR má ústavní právo na poskytování bezplatné zdravotní péče za podmínek, které stanoví zákon. Ten stanovuje, že zdravotní péče je hrazena z povinného solidárního veřejného zdravotního pojištění. Zákon nehovoří o spoluúčasti pacientů, přímých platbách, osobních zdravotních pojištěních či poplatcích. Povinné veřejné zdravotní pojištění tvoří solidární veřejné peníze, proto musí mít pojetí zdravotnictví formu veřejné služby.
Proč je důležité zachovat solidární princip?
V solidárním zdravotnictví ČR zatím platí, že asi 20 % pojištěnců (důchodci, malé děti atd.) čerpá asi 80 % prostředků vybraných povinným zdravotním pojištěním. Přičemž stát hradí za podstatnou skupinu obyvatel, tzv. státní pojištěnce (děti, důchodci, nezaměstnaní atd.) povinné veřejné zdravotní pojištění. Zavedení tržních principů do zdravotnictví by znamenalo významné zdražení potřebné zdravotní péče pro většinu občanů, protože snížení procenta solidárního povinného zdravotního pojištění (z 13,5 % na 10 % = výpadek asi 50 mld. Kč) musí být vyrovnáno různými formami plateb pacientů.
Stačí zdravotnictví 200 mld. Kč ročně?
Současné vkládané zdroje do zdravotní péče, asi 200 mld. korun ročně, jsou podle KSČM pro financování zdravotnictví dostačující. Problémem je jejich užití, či spíše zneužívání, což zatím nastavená pravidla umožňují, a proto je stávající systém neefektivní. Bez jeho změny bude docházet k opakování krizí a ty mohou být využity s přechodem na tržní principy k živelné přeměně uvnitř systému a s dnes nepředvídatelnými dopady na obyvatelstvo.
J. Forester ve své práci Pokus o filozofii třetího tisíciletí uvádí... »tržní mechanismus je bezohledná nadvláda silných nad slabými vedoucí ke katastrofě«. Tržní autoregulace v systému s povinným veřejným zdravotním pojištěním nemůže v situaci, kdy na jedné straně jsou omezené veřejné finanční zdroje, na druhé straně rozvíjená spotřeba nikoliv konečnými spotřebiteli (pacienty), ale především poskytovateli zdravotní péče (včetně farmaceutické lobby) fungovat, aniž by došlo ke katastrofálním výkyvům pro pacienty. Navíc pacient je v situaci, kdy nemá dostatek odborných informací a respektuje doporučení či rozhodnutí lékaře.
Jinak řečeno, o nákladech v systému rozhoduje nikoliv konečný příjemce zdravotní péče, ale poskytovatel služby. Stále stoupající nabídka (počty zdravotnických zařízení a lékařů) si tedy sama vytváří potřebnou poptávku (předepisované zdravotní výkony, léky apod.), která nutí třetího - plátce (zdravotní pojišťovny) zaplatit. Systém zdravotnictví obsahuje tedy hrubou systémovou chybu. Naskýtá se otázka, jak ji napravit.
Pomůže nám pohled do zahraničí?
OECD vydala v říjnu 2004 závěrečnou zprávu tříleté studie (Project Health) »Cesty k efektivně fungujícím zdravotnickým systémům«. Jako dva hlavní nedostatky současných systémů jsou uváděny:
* pacientovi jsou z finančních důvodů poskytovány výkony, které nejsou nutné pro zlepšení jeho zdraví a mohou pro něj znamenat v budoucnosti zdravotní riziko
* pacient z finančních důvodů nemůže mít prospěch ze současné úrovně poznatků medicíny.
Tato zpráva dále uvádí, že jedinou cestou ke zvýšení efektivity zdravotnictví je zvládnutí míry nárůstu nákladů hrazených z veřejných rozpočtů - veřejných finančních prostředků, a jsou zde formulovány pobídky pro zvýšení efektivity zdravotnictví:
* Opatření na straně poptávky - zavedení přímých plateb, spoluúčasti a spoluplateb pacientem, aby si uvědomil cenu služby. To sice vede k určitému poklesu nákladů, ale projeví se především v oblasti prevence a finanční problém se tak přesouvá do budoucnosti.
* Opatření na straně nabídky - redukce nadměrné péče, zastavení plýtvání finančními prostředky, redukce nadměrných kapacit. Právě tato opatření mají největší přínos pro zvýšení efektivity zdravotnictví financovaného z veřejných prostředků.
Co na to Evropská unie?
Rozsudky Evropského soudního dvora bylo stanoveno, že v EU existuje společný zdravotní trh, a protože veřejné peníze jsou součástí národních ekonomik, nesmí se financování veřejných služeb ( je jen národní ) směšovat s hospodářskou soutěží ( je celoevropská ). Všechna pravidla a předpisy EU pro hospodářskou soutěž tedy platí i pro subjekty ve zdravotnictví. Mimo jiné i předpisy o nezákonné podpoře podnikání z veřejných rozpočtů. Změnou právní formy nemocnic z příspěvkových organizací na obchodní společnosti, převedly kraje tyto nemocnice do oblasti hospodářské soutěže se všemi riziky z toho vyplývajícími. Včetně práva EU na sankci ( ve výši všech dotací, darů a zvýhodnění plus běžné sankční úroky počítáno 10 let zpětně), kterou musí uhradit konkrétní nemocnice. I toto je důvod, proč KSČM vystupuje proti přeměně nemocnic na obchodní společnosti a prosazuje zákon o ústavních neziskových zdravotnických zařízeních.
Co konkrétně KSČM nabízí?
Z toho, co již bylo řečeno vyplývají základní principy, východiska, přístupy a možná řešení KSČM v oblasti zdravotnictví.
* Základním principem je ochrana zájmů širokých vrstev obyvatelstva a obhajoba principu solidarity ve financování zdravotnictví * Zdravotnictví je veřejná služba občanům. Ti mají ústavní právo na poskytování bezplatné potřebné zdravotní péče za podmínek, které stanoví zákon.
* Prvořadé je zajištění dostupnosti potřebné zdravotní péče pro všechny.
* Celkový objem finančních prostředků je dostačující a zvyšování spoluúčasti pacientů považujeme za nepotřebné (naopak je žádoucí snižování této spoluúčasti, zvláště na základě tzv. sociální klauzule).
* Kvalita zdravotní péče je v rámci EU na velmi dobré úrovni.
* Je nutné vytvořit jediného správce veřejného zdravotního pojištění - jednu zdravotní pojišťovnu nebo fond.
Pro zdravotnická zařízení pracující v síti veřejné služby za pacienta uhradí DPH stát.
Zdravotnická zařízení, která nemají smlouvu o úhradě poskytnutých zdravotních služeb se správcem veřejného zdravotního pojištění, existují souběžně s tím, že nemohou požadovat úhrady z povinného veřejného zdravotního pojištění s výjimkou akutních stavů.
Pravidla pro nakládání s veřejnými zdravotními prostředky, vzhledem k jejich omezené výši, stanovuje jejich správce a také má právo kontroly.
* Podnikatel, který se dobrovolně a svobodně rozhodl podnikat ve zdravotnictví hrazeném z povinného veřejného zdravotního pojištění, musí přijmout a dodržovat podmínky, které v této části trhu platí.
* V ČR, vzhledem k jejímu členství v EU, platí normy a předpisy EU.
* Kapacity na straně nabídky poskytovatelů zdravotní péče v ČR jsou nadměrné (akutní lůžka, nárůst ambulantních lékařů, nárůst počtu lékáren). Optimalizace těchto kapacit ve veřejné službě je nutná formou normativů na počet obyvatel.
Z povinného veřejného zdravotního pojištění se hradí výdaje na potřebnou zdravotní péči pro všechny. Tato společensky uznaná potřebná zdravotní péče vychází z optimálních nákladů a označuje činnost, která vede k předcházení nemocem, uzdravení, udržení zdravotního stavu nebo zbavení utrpení na úrovni současného vědeckého poznání a s pomocí nejdostupnějších prostředků toto umožňujících.
Pojem potřebná zdravotní péče (standard) zahrnuje v případě potřeby hospitalizaci, ambulantní péči, následnou péči včetně komplexní lázeňské péče, preventivní péči, lékařskou službu první pomoci a lékařskou záchrannou službu.
Závěrem
Chceme se podrobně zabývat palčivými otázkami financování zdravotnictví, zdravotními pojišťovnami, vzděláváním zdravotníků, kvalitou zdravotní péče, výzkumem a vývojem, nemocnicemi, ambulancemi, lékovou politikou a lékárnami, mzdami, úlohou profesních komor a odborů, informačními technologiemi, lázeňskou a následnou péčí, prevencí i propagací zdravého životního stylu a také porovnáním přístupu KSČM s přístupy dalších politických stran. Nejde nám pouze o kritiku, ale především o komplexní fundovanou nabídku vlastních prospěšných řešení.
Podrobnosti lze najít v brožuře Konkretizace přístupu KSČM k řešení problematiky zdravotnictví, která je k dispozici na každém OV KSČM.
15.1.2007
Zdroj: HaNo
-  -
|
| |
|
|
