 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Reforma zdravotnictví v ČR a SR vypadají podobně
|
Česká a slovenská reforma zdravotnictví vypadají na první pohled podobně, jiné je ale prostředí, ve kterém se odehrávají. Na Slovensku museli reformátoři zachraňovat zdravotnický systém, který se finančně hroutil. Tomu odpovídaly použité prostředky a opatření. Reformní kroky dopadly tvrdě na pacienty. "V České republice se snažíme reformou takovému krizovému stavu předejít. V centru naší reformy proto může být pacient - zlepší se jeho postavení v systému zdravotní péče a služby, které dostává," řekl ČTK mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.
České zdravotnictví spotřebuje 7,2 procenta HDP, slovenské šest procent. Slováci hospodaří letos s 90 miliardami, dluh před reformou dosáhl 40 miliard. České zdravotnictví má na rok 200 miliard, dluh pojištění je dvě miliardy. Český systém v nejhorších časech měl propad 14 miliard a i tehdy byl jen na 20 procentech stavu Slovenska.
Slovenská reforma musela být vzhledem k hrozícím krachu systému provedena velmi rychle. Klíčové zákony byly přijaty ve třech letech. Česká reforma je rozpočítána na osm let. V prvním volebním období by mělo být přijato 12 zákonů, které změní prostředí pro občany a roli institucí. Další čtyři roky budou zaměřeny na reformu financování.
Názorným příkladem postupu české reformy jsou změny v postavení zdravotních pojišťoven. V tomto volebním období se mají přeměnit na akciové společnosti, v příštím volebním období už by měly nabízet různé pojistné plány. Podobně je to s osobními účty, v tomto volebním období by měly být nástrojem kontroly pro pacienta, v dalším období už by měly vznikat osobní účty v tom smyslu, že si na nich pacienti budou spořit peníze i z jiných zdrojů než z pojištění.
Z rychlosti změn na Slovensku plynuly právní problémy. To podle českého ministerstva v Česku nehrozí. Zdravotnictví je tu více diferencované, vedle státního je krajské a rozsáhlý soukromý sektor. Jsou lepší podmínky pro skutečnou pluralitu pojišťoven. Výchozí podmínky ČR jsou lepší a nehrozí, že by se poskytovatelé nebo pojišťovny dostaly pod jednoho majitele, ujistil Cikrt.
Jeho chválu reformy nesdílí exministr zdravotnictví David Rath (ČSSD). Tvrdí, že ministr Tomáš Julínek (ODS) slovenskou reformu opsal a že ji financují zahraniční výrobci léčiv. Shodu vidí v plánech na privatizaci pojišťoven a nemocnic a v poplatcích pacientů. "To jsou věci, které na Slovensku byly prováděny, a skončilo to tam tragicky," varoval. Na Slovensku se na privatizaci podílela investiční skupina Penta, která získala dvě zdravotní pojišťovny, má nemocnice, síť lékáren a distribuci. "Je to monopol na správu státních peněz i jejich utrácení," poznamenal exministr.
Cikrt zdůraznil, že záměrem české reformy není, aby zde byl jeden dominantní vlastník nemocnic nebo zdravotních pojišťoven. Odpadla by tak soutěž a konkurence, se kterými reformátoři počítají.
Důležitým krokem reforem v obou zemích je změna podílu peněz, které jdou do zdravotnictví z veřejných prostředků a z kapes obyvatel. V Česku je 90 procent peněz veřejných, od pacientů je deset procent. Na Slovensku je tento poměr 85 ku 15. Reformátoři se snaží zvýšit podíl peněz od obyvatel a rozšiřovat i jejich rozhodování o nich. Platby pacientů česká reforma plánuje od ledna 2008. Na Slovensku jsou už čtvrtým rokem, část jich ale nová vláda zrušila.
Vnější podobnost obou reforem tedy může být v poplatcích pacientů za recept, návštěvu lékaře a pobyt v nemocnici. Mají omezit zneužívání péče, ale nejsou podstatou české reformy, upozornil Cikrt. Naopak společným rysem obou reforem je rozvoj zdravotního pojištění, konkurence pojišťoven a nakupování péče pro pojištěnce.
Rychlost reforem ovlivňuje to, zda je na nich politická shoda. Na Slovensku nynější koalice ruší kroky, které prosadila předchozí vláda. V Česku jsou síly vyvážené, prosazení reforem tak bude spojeno s politickým vyjednáváním.
5.4.2007
Zdroj: ČTK
-  -
|
| |
|
|
