 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Úterý, 31.Červenec 2007
|
Články
|
Plíživá reforma zdravotnictví
|
Slabá vláda nemusí vždy vadit. Další důkaz přináší zdravotnictví, kde samovolně začíná jakási reforma. V resortu, kde zatím všichni dosavadní ministři ztroskotali se svými plány na změnu, to může být nejúčinnější metoda, jak zlepšit poměry. Na Českém rozhlasu 6 jsme už přivítali snahu zdravotních pojišťoven dohodnout s nemocnicemi a soukromými lékaři takové smlouvy, které by umožňovaly platit jen za odvedenou práci. Dosud se platí podle tradičních paušálů, které téměř úplně přehlížejí, kolik lidí zdravotníci léčí a jak jsou přitom úspěšní.
Nový model, který patří k hlavním předpokladům pro zavedení regulovaného trhu se zdravotnickými službami, začne fungovat postupně. Je to však cesta správným směrem a pomalý průběh nevadí, pokud se při něm nedělají chyby.
Ještě větší prostor k pozitivním změnám se otevřel po verdiktu Nejvyššího správního soudu, který rozhodl, že k číslům o hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny má mít přístup veřejnost. Je to pochopitelné: když lidé platí zdravotní pojistné, mají právo vědět, co se s nimi děje.
Teď se ještě čeká, jak tentýž soud vyřeší stejný oříšek, totiž otázku, zda mají být veřejná rovněž čísla o hospodaření ostatních, tedy zaměstnaneckých pojišťoven. Napjatý je i advokát Ondřej Dostál, který se s dotazy na Nejvyšší správní soud obrátil. Zaměstnanecké pojišťovny mají přece jen jiný, spíše soukromý status než zcela veřejnoprávní VZP. Samotný fakt, že zacházejí s veřejnými financemi ještě automaticky neznamená, že musí své účty zveřejňovat. Proti zveřejňování dat se také postavili privátní lékaři, kteří se obávají, že každý člověk bude moci fakticky kontrolovat jejich osobní příjmy.
Právní otázky se budou jistě řešit ještě dlouho, potěšit však musí, že větší část zdravotnické veřejnosti se chystá nově otevřených možností využít. VZP už přislíbila, že data na požádání vydá, a navíc už začala pracovat na tom, aby je dokázala publikovat ve srozumitelné formě. Zveřejnit svá data jsou připraveny i zaměstnanecké pojišťovny, čeká se ovšem na soudní verdikt. Všechny pojišťovny spolu s nemocnicemi se pak chystají předat veřejnosti údaje o tom, jak kvalitně se v jednotlivých ústavech léčí. Mají na tom zájem, protože budou muset veřejně zdůvodnit, proč například jedné nemocnici platí víc, než nemocnici druhé.
První na řadě má být srovnání kvality výkonů při kloubních protézách, pak se přistoupí ke složitějším oborům. Pokud bude cesta ke zveřejnění přímá a dojde úspěšně k cíli, může to znamenat ve zdravotnictví úplný převrat a dokonce i ti nejvíc opatrní znalci očekávají, že se zachrání nejméně 20 miliard zbytečně utracených korun ročně. Dohody mezi pojišťovnami a sdruženími lékařů či nemocnic se tak pomalu stávají hlavním tahounem zdravotnických změn. I když je ministr zdravotnictví Tomáš Julínek hodně ambiciózní, jeho práce zatím nepřinesla tak konkrétní výsledky. Dá se dokonce pochybovat, že ze svých plánů cokoliv prosadí, protože je členem vlády příliš slabé na to, aby sáhla do zdravotnictví.
Své síly si koneckonců bude moci vyzkoušet do poloviny srpna. V rámci reformy veřejných financí se Julínek snaží získat kontrolu nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která je dosud do značné míry nezávislou veřejnou institucí. Proti jsou ovšem nejen všechny pojišťovny, ale také lékaři. Uvidíme, kdo bude nakonec silnější, už předem se však ví, že proti Julínkovu plánu jsou i někteří koaliční poslanci, především z lidové strany.
Je to tedy zvláštní politická situace, když se celý významný resort řídí vlastními pravidly a vláda na něho nemá žádný velký vliv. Lobby a zájmové skupiny jsou ve zdravotnickém systému příliš silné, aby si nechaly do svých záležitostí mluvit. Buď ministr udělá, co si důležití hráči přejí, anebo neudělá nic.
Nutno dodat, že v této chvíli se zdravotnické lobby chovají velmi rozumně a osvíceně. Lze jim nepochybně věřit, že chtějí, aby jejich resort dobře fungoval. Přesto není předem jasné, jestli je současný vývoj vhodný i pro reformy v delším horizontu, natož aby se dalo uvažovat o tom, že se použije i v jiném resortu.
Logickou námitkou je, že zájmové skupiny nejsou humanitárními organizacemi, ale především chtějí vydělat. Nemůže nakonec jejich domluvu odskákat pacient - teď to vypadá, že se všechno děje v jeho prospěch, ale co když se to později změní? Nakonec i ve zdravotnictví existuje příklad, jak si vlivná skupina - jde o výrobce generických léčiv - osedlala ministerstvo tak, že jejich výrobky jsou dražší, než stejné produkty v okolních zemích.
Jinými slovy, úspěchy při jednáních mezi lékaři a pojišťovnami jsou výzvou pro ministerstvo. Úředníci si mohou uvědomit, že se úplně do všeho plést nemusí, měli by však dohlížet, aby zájmové skupiny při svých domluvách myslely rovněž na prospěch běžných občanů. Věřme, že se ministerské odpovědi dočkáme.
Publikováno dne: 27.7.2007
Zdroj: ČRo6
-  -
|
| |
|
|
