 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Sobota, 20.Prosinec 2008
|
Články
|
Ad Sliby ministra zdravotnictví Tomáše Julínka
|
Na serveru aktualne.cz náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň poukazuje na některé nesrovnalosti článku Petra Holuba . V závěru textu Hroboň píše: „Mýlit se je lidské, splést se může každý. U redaktora, který je považován za předního odborníka na zdravotnictví, je to ale poměrně nepříjemné. A dvojnásob, pokud takový článek vyjde v době, kdy se rozhoduje o osudu reformy a ministra.“ Celý text kritického článku následuje.
Jak je to s léky, aneb o přesnosti mediálních zpráv
Ač se nerad otírám o zpravodajství portálu (aktualne.cz - pozn. red), na kterém mne nechají uveřejňovat mé názory, nemůžu zavřít oči nad řadou nesrovnalostí v článku Petra Holuba s názvem „Plán nevychází, za léky se platí více, než je nutné“
Článek v podstatě říká, že v České republice rostou náklady na léky a na vině je fakt (cituji z článku):“ ..že Julínek loni zrušil starou regulaci cen léků, nová ale dosud nefunguje.“ Dále článek uvádí: „…že ministr rozhodl o úhradách pojišťoven za léky naposledy prvního dubna 2007.“ Své tvrzení autor dokládá čísly Státního ústavu pro kontrolu léčiv, která mají ukazovat, že náklady na léky měly meziročně klesnout pouze za ministra Ratha a za Julínka rostou dvouciferným tempem.
Ministr nerozhoduje o cenách a úhradách léků
Jak to je doopravdy? Na obvinění z nerozhodnutí o úhradách od 1.4. 2007 je opravdu lehké odpovědět. Ministr prostě od 1.1. 2008 takové rozhodnutí udělat nemůže. Starý způsob určení cen a úhrad léků byl kvůli absenci jasných pravidel a netransparentnosti zrušen ústavním soudem. Ze stejného důvodu Evropská komise hnala Českou republiku před Evropský soudní dvůr. Ostudě jsme se vyhnuli jen díky tomu, že Julínkovo ministerstvo napsalo do zákona nová pravidla splňující požadavky ústavního soudu i Evropské komise. Jinými slovy, pravomoc ministrů rozhodovat o ceně a úhradě léků zmizela, dnes jsou ceny a úhrady určovány podle jasných pravidel Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Transparentnost zajišťuje mimo jiné možnost každého občana ČR, který vlastní zaručený elektronický podpis, zaregistrovat se na webu SÚKL a nahlížet do jakéhokoliv spisu.
Musíme vědět, co počítáme
K nárůstu nákladů – uváděná čísla se netýkají jen léků na recept hrazených pojišťovnami, ale celkové spotřeby léčiv v ČR. Zahrnují tedy minimálně čtyři skupiny – léky na recept hrazené pojišťovnami, doplatky na tyto léky, léky volně prodejné (sem patří i některé vitamíny, čaje a další podpůrné prostředky) a léky spotřebované v nemocnicích a ambulancích. Mimo to SÚKL nemá k dispozici přesné ceny, za které se v lékárnách prodává. Tato čísla tedy nezahrnují například slevy poskytnuté distributory, slevy na lékárenské marži, ale ani odpočet regulačních poplatků od marže lékáren (poplatky opravdu nezůstávají lékárníkům), který jen za první tři čtvrtletí roku 2008 činí přes 1,5 miliardy Kč.
Pojďme si ukázat čísla na konkrétním příkladu. V roce 2007 celkové odhady SÚKL použité v článku hovoří o 67 miliardách. Zdravotní pojišťovny přitom zaplatily za léky na recept 33,6 miliardy, občané za doplatky cca 4 miliardy Kč a za volně prodejné léky zhruba 10 miliard, ve zdravotnických zařízeních se za léky utratilo dalších 12 miliard. Celkem tedy zhruba 60 miliard. Rozdíl oproti 67 miliardám z článku jsou vysvětleny v předchozím odstavci.
Ministerstvo plní svoje sliby
Ministerstvo zdravotnictví nikdy neslibovalo, že v České republice klesnou náklady na léky. Jednak si neosobujeme právo zasahovat lidem do toho, kolik si budou kupovat vitamínů a podpůrných prostředků proti nachlazení, jednak na to nemáme žádné nástroje. Léky nehrazené z veřejného zdravotního pojištění totiž nejsou cenově regulovány.
Slibovali jsme ale, že budou lépe využívány peníze pojišťoven, že se významně zlepší dostupnost drahých moderních léků na závažná onemocnění a že některé léky zlevní. Všechny tyto sliby plníme. Výdaje zdravotních pojišťoven za léky zůstaly v roce 2007 na úrovni roku 2006, žádný nárůst neukazují ani první tři čtvrtletí roku 2008 oproti stejnému období roku 2007. V letech 2000 – 2005 přitom výdaje pojišťoven na léky na recept rostly v průměru o 8-9% ročně. Na tomto vývoji se samozřejmě podílejí regulační poplatky. Díky nim se jednak léky předepisují s větším rozmyslem, jednak se ze zdravotního pojištění téměř přestaly hradit levné přípravky typu paralelu a aspirinu.
Pokud se týká dostupnosti, v roce 2008 dojde k nárůstu v oblasti drahých léků používaných ve specializovaných centrech o 1,5-2 miliardy korun. Z toho mají prospěch stovky pacientů s rakovinou, roztroušenou sklerózou, vrozenými nemocemi a dalšími život ohrožujícími chorobami. Vůbec poprvé tyto léky dostávají všichni pacienti, kteří je potřebují, zatímco dříve se na ně nedostalo (v tomto cituji slova prof. Vorlíčka, předsedy České onkologické společnosti, na dnešní tiskové konferenci). Po vyrovnání tohoto dluhu bude v příštích letech růst významně nižší. V oblasti cen léků SÚKL v říjnu tohoto roku ukončil kompletní revizi cen všech léků, při které použil zahraniční cenové srovnání a kurz koruny v posledním půl roce. Výsledkem je až 1,5 miliardy úspor na doplatcích pro občany a 1 miliarda úspor pro pojišťovny. Konkrétním příkladem může být lék Rilutek. Doplatky na něj byly v první polovině roku častou příčinou překonání pětitisícového limitu na doplatky. Po provedené revizi cen je ho možno získat bez doplatku. Podobné přehodnocení úhrad provádí SÚKL nyní a bude ukončeno v roce 2009.
Odpírání léčby není cesta k úsporám
Zbývá poslední – vyjádřit se k poklesu výdajů za léky v roce 2006 v době ministrování pana Ratha. Ten skutečně nastal, jak u léků na recept, tak u léků používaných v nemocnicích a následně samozřejmě i u celkové spotřeby. Jak ho ale bylo dosaženo? Ne promyšlenými kroky, snižováním cen a přesunem financí směrem k potřebnějším lékům. Bylo ho dosaženo drastickými limity pro lékaře, kteří přestali v mnoha případech léčit. Ušetřit tak, že pacientům odepře potřebné léky, dokáže každý. Ušetřit a přitom zajistit dostupnost potřebných léků, je sice mnohem obtížnější, ale jediná správná cesta.
Mýlit se je lidské, splést se může každý. U redaktora, který je považován za předního odborníka na zdravotnictví, je to ale poměrně nepříjemné. A dvojnásob, pokud takový článek vyjde v době, kdy se rozhoduje o osudu reformy a ministra.
19.12.2008
Autor: Pavel Hroboň
Zdroj:aktualkne.cz
-  -
|
| |
|
|
