Vítejte na ZDRAV.cz
  Hledat

Rozšířené hledání

  Menu
· Všechna témata
· Archiv
· Statistiky
  Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled...
  Uživatelské menu

  Bezcigaret.cz
Do nového dne
uh, uh, uh
s cigaretou
  Redakce
· Reklama
· Redakce
· Prohlášení
  Archiv html
· Adresář firem
· Zákony a vyhlášky
· Marketing pro zdraví
  Zdrav.cz

Přidat zdrav.cz
do Oblíbených položek

Ikona na Vaše stránky
www.zdrav.cz

Zdrav.cz
jako Výchozí stránka

Úterý, 27.Leden 2009 Články 

Lékařský odborový klub (LOK) na dnešní tiskové konferenci hodnotil současný vývoj ve zdravotnictví. Pokud nedojde k zásadní změně politiky MZ, neměla výměna ministra zdravotnictví smysl, uvádí LOK ve svém tiskovém prohlášení. LOK si klade otázku „Co hrozí českému zdravotnictví?“ a snaží se návrhem krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření nalézt odpověď na deklarované hrozby. Celý text následuje.

Pokud nedojde k zásadní změně politiky MZ, neměla výměna ministra zdravotnictví smysl.

• Osobnost Tomáše Julínka se na selhání jeho politiky podílela jen z části. Jistě kroky, jako likvidace ÚHKT Praha či ÚN Brno, dosazení s Agelem spojených lidí do vedení MOÚ Brno, dobré pověsti dnes již bývalého ministra neprospěly, stejně jako snaha eliminovat a dehonestovat ty, kteří s ním nesouhlasí.
• Rozhodující část problému, tzv. reforma českého zdravotnictví, kterou nelze označit jinak než šílený projekt směřující ke kompletnímu odevzdání českého zdravotního systému do soukromých rukou, zůstává stále ve hře.
• Na rozhodujících postech zůstává i tzv. „reformní tým“, který je podivným slepencem zdravotnických teoretiků a lobbyistů, ideologicky podporových architekty katastrofální slovenské zdravotní reformy a zkrachovalé maďarské reformy.
• Očekáváme, že tito lidé splní svůj veřejně deklarovaný závazek a opustí ministerstvo spolu s bývalým ministrem. Sliby se mají plnit, jinak tito lidé ztrácejí jakoukoliv důvěryhodnost. Bylo-li české zdravotnictví hodnoceno jako velmi kvalitní a mimořádně efektivní systém, není důvod k zásadním změnám, které navrhují.
• Je třeba zdůraznit, že úspěch českého zdravotnictví je výhradně zásluhou zdravotnických pracovníků, jejich enormního profesního nasazení, odborné úrovně a vysoké efektivity práce. Kroky vedení MZ byly spíše překážkou než pomocí v jejich práci.
• V českém zdravotnictví jsou skryty vážné hrozby, které lidé ve vedení MZ podporovali a snažili se je pomocí tzv. reformních zákonů legalizovat.

Co hrozí českému zdravotnictví?

1. Stále se prohlubující personální krize a tím se zvyšující nedostatek kvalifikovaných zdravotnických pracovníků.
2. Absence normy a kontroly personálního, ale i technicky věcného zajištění zdravotní péče.
3. Neustále klesající podíl HDP na financování zdravotnictví (nyní 6,5 %)
a absence reálných cen této péče a definice standardu garantované péče.
4. Drancování zdrojů veřejného zdravotního pojištění a veřejných financí ze strany nejrůznějších experimentů ,ať již jde o systém IZIP, právě probíhající pseudoakreditace či jiné veskrze ziskově orientované aktivity.
5. Vznik rozsáhlých monopolů či kartelů plátců i poskytovatelů zdravotní péče.
6. Finanční propojení poskytovatelů a plátců zdravotní péče (tzv. model Agel).
7. Divoký rozvoj tržně orientovaného segmentu poskytování zdravotních služeb, absence jasné definice neziskového sektoru poskytování zdravotních služeb a veřejně garantované péče.
8. Snaha dosáhnout zisku za cenu snížení kvality i dostupnosti péče, k čemuž přímo vybízí problémy definované v předchozích bodech.
9. Hospodářská krize a zdravotnictví:
- zdravotnictví není výrobním odvětvím, které by mělo problém s odbytem svých produktů, ale naopak prorůstovým infrastrukturním odvětvím, které zajišťuje „obnovu pracovní síly“,
- nemocnice jsou často v regionech největším zaměstnavatelem (nedostatky v personálním obsazení některých pracovních míst lze úspěšně řešit rekvalifikací),
- tudíž eventuální podpora ekonomiky jiných odvětví by neměla být vedena na úkor zdravotnictví, což by mělo sekundárně nedozírné následky.

Jaké kroky je třeba očekávat, abychom s úlevou mohli říci zdravotníkům i nezdravotnické veřejnosti, že jsou zažehnány alespoň nejvážnější hrozby?

A. Neodkladná, krátkodobá opatření (v horizontu měsíců)


1. Odchod většiny lidí z tzv. reformního týmu bývalého ministra. Jednak to veřejně slíbili, a jednak se na neúspěchu jeho politiky podíleli velkou, ne-li rozhodující měrou. Spojení těchto lidí s architekty katastrofální Slovenské zdravotní reformy, zkrachovalé Maďarské reformy a podezření z vazeb na vlivné finanční skupiny usilující o ovládnutí českého zdravotnictví, činí tyto mocenské technokraty nedůvěryhodnými.
2. Uvolněná místa ve vedení MZ by bylo zřejmě nejlépe obsadit skutečnými zdravotnickými odborníky delegovanými napříč politickým spektrem.
3. MZ převést do režimu krizového řízení.
4. Je nutno neodkladně a v režimu legislativní nouze připravit a přijmout zákonná opatření eliminující bezprostřední nejvážnější hrozby českého zdravotnictví. Především zabránit vzniku byť jen lokálních monopolů či kartelů plátců a poskytovatelů péče. Zabránit pod drakonickou sankcí byť i nepřímému kapitálovému propojení poskytovatelů a plátců (model Agel).
5. Mobilizovat část finančních úspor na kontech zdravotních pojišťoven k finanční a personální stabilizaci systému.
6. Omezit neúčelné výdaje systému na nejrůznější pochybné projekty.
7. Stažení tzv. reformních zákonů z legislativního procesu.
8. Novelizace zavedených poplatků ve zdravotních zařízeních, nikoliv jejich plošné rušení.
9. Regulace cen léčiv na úroveň odpovídající cenám obvyklým v zemích EU s odpovídající ekonomickou úrovní.

B. Střednědobá opatření (do konce řádného volebního období)


1. Sestavit skupinu odborníků napříč politickým spektrem s podporou profesních i občanských organizací a příprava změn (chcete-li reformy) českého zdravotnictví, které budou celospolečensky akceptované a které by mohla legislativně realizovat vláda vzešlá z nadcházejících řádných voleb.
2. Připravit jednotnou mzdovou normu definující minimální garantované příjmy zdravotnických pracovníků z důvodu personální stabilizace a perspektivy systému.
3. Definovat a zavést ceník zdravotních služeb (náležité a minimální garantované ceny), tak aby se odstranila historická diskriminace jednotlivých segmentů zdravotní péče a zabránilo poklesu kvality péče z důvodu neoprávněných úspor. Ceník by měl také vymezit věcné, personální, materiální technické, režijní a časové naplnění výkonu.
4. Ve spolupráci s profesními samosprávami připravit, dozorovat systém celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků. Zvýhodnit vzdělávání možností odpočtu nákladů spojených s celoživotním vzděláváním ze základu daně.
5. Připravit, dozorovat a spolufinancovat (se ZP) národní informační zdravotní systém sledující rozsah, kvalitu a efektivnost poskytované zdravotní péče až na úroveň jednotlivých výkonů a poskytovatelů a preparátů. Tento systém by měl být základem pro kultivaci sytému garantované, částečně hrazené a nehrazené péče.
6. Připravit nástroje pro trvalé sledování a regulaci trhu léčiv, zdrav. materiálu, zdrav. prostředků a zdrav. techniky na úroveň odpovídající cenám obvyklým, zdůvodnitelným nákladům a zisku.

C. Dlouhodobá opatření (následující volební období po řádných volbách) ve spolupráci s MPSV a občanskými aktivitami


1. Připravit změny směřující ke spojení zdravotního a nemocenského pojištění do režie ZP. Změna filosofie nemocenského pojištění jako solidární pojištění základních životních nákladů v nemoci, možnost připojištění. Motivace ZP k úhradám výkonů, které vedou ke zkrácení čerpání nemocenské, zlepšení dozoru nad oprávněností čerpání nemocenské. Eliminace podílu zaměstnavatele na proplácení nemocenských dávek. Zvýhodnění odpovědného přístupu k čerpání pojištění a sankce za jeho zneužití.
2. Příprava propojení zdravotních a sociálních služeb a podílu financovaní dlouhodobé zdravotní péče ústavní i neústavní ze zdrojů sociálního zabezpečení. Návaznost na změny sytému důchodové a sociální péče.
3. Podpora a rozvoj podmínek pro domácí péči, zvýhodnění domácí dlouhodobé zdravotní a sociální péče proti péči ústavní. Příprava sociálních opatření umožňujících domácí péči o nemocné osobou blízkou.

Toto je jen stručný a nikoliv vyčerpávající nástin opatření, které je třeba realizovat v českém zdravotním a následně i sociálním systému, tak aby byl systém stabilní, přátelský k nemocným i zdravotníkům a vedl k narovnání historicky špatně definovaných vztahů.
LOK-SČL jako občanská organizace chce být garantem toho, aby námi volení a placení politici připravili takový systém zdravotnictví.

Jsme přiopraveni naši politickou garnituru k takové práci donutit a požít k tomuto cíli všech zákonných prostředků.
Hájíme tím nejen zájmy své, ale současně i zájmy těch, jimž je zdravotní péče určena.
Budou-li politici dále ignorovat naše přání, bude nutno opakovaně mobilizovat všechny složky občanské společnosti a zamezit dalšímu tunelování této země těmi, jimž jsme dobrovolně a dočasně svěřili její správu.


Předsednictvo LOK-SČL
V Praze
27.1.2009


- Vytisknout stránku -

  Související odkazy
 Více z Tématu - Články