 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Čtvrtek, 05.Březen 2009
|
Články
|
Vliv krize na české zdravotnictví
|
Zdravotnictví nemůže vybočovat z ostatních sfér života, uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny předseda Svazu zdravotních pojišťoven České republiky ing. Ladislav Friedrich, CSc. Celý rozhovor o problémech s výběrem pojistného v období hospodářské krize následuje.
HN:
Dopad ekonomických problémů se začíná projevovat takřka ve všech sférách. Jak jsou na tom zdravotní pojišťovny?
Ladislav Friedrich
Odhadujeme, že letos budeme ve výběru pojistného pod loňským rokem. Tento pokles začal už loni, kdy výběr pojistného za prosinec dosáhl pouze 85 procent toho, co v předchozím roce. Jde o velmi vysoký, patnáctiprocentní propad, který, pokud by pokračoval, by mohl ohrozit celý systém zdravotního pojištění. Myslíme, že v prvních letošních měsících dojde k určité korekci. Ale s poklesem musíme počítat a je jen otázkou, jestli půjde o výpadek proti plánu o pět až šest miliard, nebo dokonce o osm až deset miliard korun.
HN:
Výběr pojistného na zdravotní pojištění klesá. Máte už, i jako generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny, při ruce scénáře, jaký to může mít dopad na domácí zdravotní systém?
Ladislav Friedrich
Zajímavé je, že většina ukazatelů. s nimiž pracuje ministerstvo financí nebo ekonomičtí odborníci, má poměrně značné časové zpoždění oproti skutečnosti. Pokud nyní operujeme údajem výběru pojistného, tak to je jeden z nejrychlejší indikátorů, které máme k dispozici. Zdravotní pojišťovny v podstatě hlásí výběr pojistného v řádech dnů a povinnost poukázat platbu je osm dní. Znamená to, že naše čísla jsou pro tyto účely velmi aktuální. To je potvrzením toho, že ekonomické obtíže zatím postupují rychleji a jsou hlubší, než jsme předpokládali. Opatření, která budeme přijímat, naštěstí mohou mít určitou prodlevu a nemusíme s nimi počítat v řádech týdnů. Reakce může přijít během měsíců, protože v loňském roce se zdravotním pojišťovnám podařilo vytvořit určité finanční rezervy a náběh zvýšených nákladů za letošní rok začne v dalších měsících. Takže naše zvýšené výdaje budou nabíhat postupně, a rezervy, které máme k dispozici, jsou prozatím schopny to pokrýt.
HN:
Takže, můžete se pustit do opatrné prognózy?
Ladislav Friedrich
Podle hloubky propadů výběru pojistného se skutečně dostaneme do obtíží někdy koncem letošního roku. Takže předpokládám, že naší rozumnou reakcí budou cenová jednání pro rok 2010, která zahájíme už na jaře. Budeme je muset vést pod dojmem zpřesněných prognóz, to znamená, že doby, kdy jsme mohli navyšovat cenu práce lékařů v indexech pěti až sedmi procent, už jsou pryč. Kromě toho podle odhadu České národní banky bude inflace mimořádně nízká, takže pro navyšování plateb nejsou ani tyto důvody.
HN:
Ale stejně, důsledky poklesu plateb se brzy někde musí projevit...
Ladislav Friedrich
Myslím si, že první budou cenová jednání na rok 2010, tam určitě musí přijít korekce. A druhé závažné očekávání je, že se státnímu úřadu pro kontrolu léčiv podaří dosáhnout ty úspory, které na podzim loňského roku avizoval v souvislosti s revizí cen některých léčiv. Šlo o porovnání cen léčiv v ČR s ostatními evropskými státy. Tenkrát tento úřad sdělil, že předpokládá, že dojde k významným úsporám na cenách léčiv. Pokud by se tato úspora podařila během letošního roku postupně uvést do života, systému by to pomohlo, protože čtvrtina všech nákladů jde na léky. Budeme také muset být opatrní v zavádění nových léčebných technologií a nových nákladných preparátů do širšího použití. To se hlavně týká investic do nákladné přístrojové techniky. Zde máme velké rezervy. To neznamená, že musíme omezit počty výkonů, ale mohli bychom výrazně zefektivnit využití stávajících kapacit a tím snížit ceny.
HN:
Proč se, podle vás, otázka zdravotní péče nyní tak výrazně zpolitizovala?
Ladislav Friedrich
Zdraví je skutečně to nejcennější, co člověk má. Je to fráze, ale současně i pravda. Jsme zvyklí na to, že v ČR tak v ostatní Evropě je přístup ke zdravotní péči velmi dobrý, její dostupnost je velká. A vědecké pokroky v medicíně a sdělovací prostředky často vytvářejí dojem že prostě stačí zajít k lékaři, on nás "opraví" a my budeme zdraví a spokojení. Takže zdraví jako statek je něco, co je v centru pozornosti veřejnosti. A nemůžeme se divit, že politici tuto šanci vycítili a soustředili svoji kampaň právě do této oblasti. Ostatně zdravotnictví bylo významným předmětem i nedávné americké prezidentské volební kampaně. Jde o všeobecný trend.
Ale v naší republice je neblahé, že politický zápas se vede opravdu velmi tvrdě. Na některých principech není ani minimální shoda. A to už vadí. Je to vidět na regulačních poplatcích. Tam by bylo určitě dobré, kdyby došlo aspoň k minimální shodě na tom, kde je solidarita zbytečně extrémní a naopak, kde je třeba být opatrný, protože to už zasahuje lidi tak, že se dostávají do sociálně problematické situace.
To hovoříme o aktuálních zdravotnických poplatcích. Jako Svaz zdravotních pojišťoven ČR, který sdružuje české zdravotní pojišťovny, jsme k nim nedávno vydali prohlášení, kde jste zdůraznili, že každá změna regulačních poplatků povede ke změnám ve financování poskytování zdravotní péče...
Zdravotní pojišťovny by určitě neměly rozhodovat o tom, jestli a jaké poplatky se mají platit. To je dáno zákonem, a ten rozhoduje o tom, jaká míra solidarity bude v tomto systému nastavena, a zdravotní pojišťovny to musí a budou respektovat. Důležité je, aby toto rozhodnutí bylo seriózní, na základě ekonomických kalkulací, aby bylo vyvážené. A aby bylo stabilní, abychom zákonná pravidla mohli dodržovat, kontrolovat, respektovat a provádět v praxi. Takže zdravotní pojišťovny by měly být ty poslední, kteří budou rozhodovat o tom, jestli budou poplatky ve výši třiceti nebo čtyřiceti korun. To je politické rozhodnutí, které potom má svoje ekonomické důsledky a za ty rovněž musí nést politikové zodpovědnost.
HN:
Hovořili jsme o péči o zdraví v Evropě. Můžeme se v některých státech EU v tomto směru inspirovat?
Ladislav Friedrich
Je zajímavé, že Evropská unie ve zdravotnictví prozatím nedospěla ani k základní dohodě, jaký z existujících modelů bude v budoucnosti převažovat. Nyní by vlastně měly jednotlivé státy soutěžit o to, který systém je nejefektivnější a nejúspěšnější. V uplynulých letech byl předmětem diskuse holandský systém, který byl úspěšně spuštěn. Je hodně založen na konkurenci a některých prvcích komerčího pojištění, zatímco například zdravotní systém ve Velké Británii byl koncipován jako státní zdravotnictví. Ale i tento systém se postupně doplňuje prvky určité decentralizace a konkurence.
To je především dáno tím, že zdravotnictví nemůže příliš vybočovat z ostatních sfér života. Specifikou zdravotnictví však je, že to je povinný, solidární systém, a je zákonem striktně regulován tak, aby žádný občan z tohoto systému nevypadl. Ale základní pravidla a vzorce chování jednotlivých účastníků systému by pokud možno měly být slučitelné s tím, co se děje ve všech ostatních sférách.
Ladislav Friedrich je informatikem, analytikem a projektantem informačních systémů. Od roku 1997 je generálním ředitelem Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, je také prezidentem Svazu zdravotních pojišťoven České republiky.
5.3.2009
Zdroj: HN.IHNED.CZ
-  -
|
| |
|
|
