 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Informace ve zdravotnictví
|
jsou jedním z důvodů proč pacientské organizace nejsou spokojeny s prací současného ministra zdravotnictví. Občané ve vyspělých zemích mají právo znát podrobné informace o kvalitě a hospodárnosti zdravotnických zařízení. Není problém získat kopii vlastní zdravotní dokumentace. Účastníci veřejného zdravotního pojištění více rozhodují o tom jak se s jejich penězi nakládá. To vše u nás prozatím není.
Občané ve vyspělých zemích mají právo znát podrobné informace o kvalitě a hospodárnosti zdravotnických zařízení. Výroční zprávy nemocnic musejí obsahovat údaje o počtu zaměstnanců, jejich průměrné mzdě, o počtu provedených výkonů, počtu stížností či míře úmrtnosti. Tyto informace například ministr Fišer odmítá pro občany zajistit . "Jsem rozhodně proti tomu, aby nemocnice musely veřejně sdělovat své léčebné výsledky," říká ministr. Pacienti jsou pak pouze odkázáni na vlastní "žebříčky" nebo slibovanou poněkud pofidérní Kubkovu "Hitparádu nemocnic".
V současnosti nemá pacient ani příliš velkou šanci získat kopii zdravotní dokumentace. Neví, jaké údaje o něm lékař shromažďuje. Ministerstvo zdravotnictví má údajně již připravenu novelu, která by měla pacientovi umožnit kopírování zdravotní dokumentace. Dosud je ale stále na libovůli lékaře, zda uzná, že je to pro pacienta vhodné či ne aby byl s dokumentací seznámen.
Pacienti v ČR si mohou pouze stěžovat na vedení nemocnice nebo na Českou lékařskou komoru (ČLK). Na ČLK se dosud ovšem některé žádosti vyřizovaly i déle než rok. Mnoho stížností končí řešením "do ztracena". Od letošního roku by mělo na základě změny vnitřních předpisů ČLK dojít k rychlejšímu vyřizování žádostí. Až do prvního ledna neměl pacient šanci se proti rozhodnutí ČLK o jeho stížnosti odvolat. Navíc se nemohl účastnit ani projednávání stížnosti. Nyní to bude podle interních předpisů ČLK možné. Pacienti se tedy dočkali mírného pokroku, v mezích disciplinárního řádu ČLK.
Aby se práva pacientů nějak významně změnila, je třeba úprav z zákoně. Jen pak budou tato práva všeobecně vymahatelná. V této věci také došlo k určitému pokroku. Vláda předložila Parlamentu návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluvy o lidských právech a medicíně, kterou schválila Rada Evropy 1. 12. 1996. Do 31. 7. 2000 ji podepsalo 29 států (Česká republika tak učinila dne 24. 6. 1998).
V Úmluvě stěžejní místo patří zásadě svobodného a informovaného souhlasu. Vychází z toho, že provedení jakéhokoli zákroku je podmíněno souhlasem pacienta, který musí být předem řádně a srozumitelně informován o podstatě zákroku, jeho důsledcích a rizicích s ním spojených. Dotčená osoba přitom může kdykoli svobodně svůj souhlas odvolat. Úmluva přiznává každému právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví. Naproti tomu stanoví Úmluva zásadu, že každý je oprávněn znát veškeré informace shromažďované o jeho zdravotním stavu. Zároveň však stanoví, že pokud dotčená osoba projeví přání, aby takto informována nebyla, je třeba toto přání respektovat.
Soudě podle dotazů pacientů , kteří píší do naší redakce, zajímají se pacienti především o svá individuální práva. (Jeden z takových dopisů mně také inspiroval k sepsání tohoto kompilátu.) Lidé si ale již zcela zřetelně neuvědomují to co předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíra Bošková považuje za základní problém. Je to nedostatečné zastoupení pojištěnců ve zdravotních pojišťovnách. Pojištěnci v ČR nemají volební právo ve vztahu k orgánům zdravotních pojišťoven. Nyní jsou členové správních a dozorčích rad pojišťoven občanům neznámí (volí je například Poslanecká sněmovna, hospodářské komory a donedávna i okresní shromáždění). V západních zemích však podle Boškové právo volby například zajišťuje, že jakákoli stížnost bude přímo volenými zástupci řádně přešetřena. Takto volení zástupci pacientů například rozhodují o počtu a kvalitě smluv uzavřených s lékaři či nemocnicemi. "Mohou si tak vybrat počet smluvních partnerů a nemusejí financovat nadbytečné nemocnice. Mohou také trestat smluvní partnery za neplnění dohod, včetně stížností pacientů," vypočítává Bošková, "Bez souhlasu zástupců pacientů neprojde ani žádná změna o směrnicích ke správné léčbě." S tím nelze než souhlasit.
Chtějí-li mít občané větší vliv například na veřejnoprávní televizi na kterou dobrovolně přispívají svými koncesionářskými poplatky, měli by se také zajímat o to co se děje s jejich penězi které jsou nuceni ze zákona odevzdávat na zdravotní pojištění. Přitom se jedná o částky nesouměřitelné. Rozpočet televize se pohybuje v řádu desítek miliard, zdravotní pojištění pak ve stovkách miliard ročně. Také vliv na základní životní potřeby člověka je nesouměřitelný. Bez televize se docela dobře obejdeme, bez slušné zdravotní péče těžko.
2001-02-02
Související texty:
Rok Fišera
Obnovu šetření případu
Politické obsazení orgánů VZP
Dění kolem ČT souvisí se zdravotnictvím
Prohlášení SOP a SZP
Svazy pacientů, odbory a Klaus
Ministr brání širší informovanosti obyvatelstva
-  -
|
| |
|
| |
