 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Lékaři si pomáhají sami
|
Když jsou tématem omyly lékařů lidé obvykle myslí na ty s tragickým koncem. Tak například lékař z Floridy amputoval pacientovi s diabetem zdravou nohu místo nemocné, nebo úmrtí hocha z Colorada, který zemřel při operaci ucha proto, že anesteziolog při operaci usnul. Takové chyby jsou ovšem relativně vzácné. Mnohem běžnější jsou ovšem "chyby v úsudku " a malá "klopýtnutí " , která občas také vedou ke katastrofě. Spěchající lékař stanoví špatnou diagnózu, protože nemohl věnovat vyšetření pacienta více než pět minut. Nebo lékárník vydá špatný lék, protože špatně přečetl rukou psaný recept.
National Academy of Sciences Institute of Medicine vydala zprávu nazvanou "Chybovat je lidské " , která odhaduje, že asi 44.000 až 98.000 američanů zemře každý rok na následky lékařských omylů. Zpráva uvádí sérii doporučení s cílem redukovat lékařské chyby v příštích pěti letech o 50 %. Doporučení jsou podobná těm, která se používají v leteckém průmyslu, kde se soustřeďují na sběr informací o chybách a používají těchto znalostí ke konstrukci bezpečnějších systémů a navrhování bezpečnějších postupů. Prezident Bil Clinton tuto zprávu podpořil a kongres možná už letos některá z těchto doporučení uzákoní.
Vedoucí představitelé lékařské komunity jsou k závěrům zprávy velice nedůvěřiví. Říkají, že zpráva dělá dalekosáhlé závěry z velmi skrovných podkladů. Zpracovány byly pouze dvě rozsáhlé studie o medicínských chybách. Jedna prošetřovala 30.000 náhodně vybraných záznamů o pacientech z nemocnic státu New York v roce 1984 (nazývaná Harvard Medical Practice Study) a druhá referovala o 15.000 chorobopisech z nemocnic ve státech Colorado a Utah v roce 1992. Autoři měřili frekvenci "nežádoucích příhod " - poškození pacientů lékařskou péčí a pak posuzovali zda se dalo takové nežádoucí příhodě předejít. "Je to výborný výzkum ale trochu hubený " říká Troyen A.Brennan, profesor Harvard Medical School na účet obou studií. "Například jsme zaznamenali obrovské rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi, ale nevíme jak se chybovost mění rok od roku. Mnoho základních informací není dostupných." Odhady počtu smrtelných případů způsobených chybami jsou nespolehlivé, poznamenává Brennan, protože je často nemožné určit kdy pacient zemřel následkem chyby a kdy následkem choroby.
Dvacet států USA vyžaduje od zdravotnických zařízení aby pravidelně hlásily medicínské omyly ale jejich posuzování je rozdílné - každý stát má jinou definici chyby. Důležitější je, že ministerstva zdravotnictví jednotlivých států nemají zdroje pro příslušnou analýzu dat, takže nemohou určit, která pochybení jsou nejběžnější. Zpráva Institute of Medicine doporučuje založit celostátní systém hlášení a novou federální agenturu, Center for Patient Safety, která by kordinovala sběr a analýzu dat. Počáteční rozpočet agentury by byl asi 30 mil. US. " Je to kapka v moři " říka William C. Richardson, president W.K. Kellog Foundation a předseda výboru, který zprávu podává. " Utratíme mnohem více na prevenci leteckých katastrof, které zabijí mnohem méně lidí." (kdyby byl počet obětí leteckých katastrof tak velký jako je odhadovaný počet úmrtí na následky medicínských omylů, muselo by se v USA denně přihodit pět velkých leteckých katastrof).
Navrhovaný systém hlášení je podporován American Medical Association (AMA) a American Hospital Associatin. Podle plánu ministerstev zdravotnictví (jednotlivých států USA) budou nemocnice povinny hlásit všechny chyby, které budou mít za následek vážné poškození zdraví nebo smrt. Méně závažné chyby budou hlášeny na základě dobrovolnosti. Aby nemocnice nesly plnou zodpovědnost za nejhorší omyly, budou některé informace o vážných chybách zveřejněny. Zdravotnické organizace namítají, že toto nařízení povede personál nemocnic k ještě většímu zatajování jejich chyb. " Obáváme se, že personál nemocnic najde způsob jak se povinnému hlášení vyhnout, " říká Nancy W. Dickney, bývalý prezident AMA. Je velmi pravděpodobné, že ministerstva zdravotnictví budou posílat týmy auditorů aby donutily nemocnice ke spolupráci.
Zdravotnické organizace v USA hledají alternativu k tomuto úřednímu a donucovacímu postupu a pokoušejí se tento problém řešit samy. V roce 1997 AMA založila National Patient Safety Foundation, která zkoumá medicínské omyly. Nyní jsou k dispozici první výsledky. Většina prací této nadace se soustředí na prevenci chyb v předepisování a podávání léků. Některé nemocnice mají plně computerizovaný systém objednávání léků, který vyžaduje přesné slabikování jména léku a jeho dávkování, místo načmáraného a nečitelného receptu.
Zdravotnictví ale potřebuje podporu od vlády. Posledních dvacet let nastupující systém řízené péče v USA zvyšuje finanční tlak na lékaře a nemocnice. Některé studie ukazují, že úsporná opatření, jako jsou například omezení počtu personálu v nemocnicích, může zvýšit možnost chyb. " Lékaři potřebují čas pro stanovení diagnózy," říká Kenneth M. Ludmerer z Washington University School of medicine. " Lékař může opomenout mnoho věcí, jestliže má pacienta vyšetřit za pár minut."
Snad nejlepší strategie pro boj s medicínskými omyly je následující příklad U.S Veterans Health Administration, která je velmi prospěšná pro zvýšení bezpečnosti jejich 173 nemocnic. Když je ohlášena vážná chyba V.A. nemocnici, vedení vyšetří nežádoucí událost a doporučí změny. Některá řešení spočívají v zavedení high-tech . Aby se předešlo podání špatného léku, V.A. vybavilo sestry ručnímy skennery, které mohou zjistit kontrolou čárového kódu, zda podávaný lék je skutečně určen pro toho kterého pacienta. Vedoucím bezpečnostního programu V.A. je J.P. Bagian, bývalý astronaut, který pracoval ve vyšetřovacím týmu exploze raketoplánu Challenger. Bagian říká: "Domlouvat lékařům a sestrám aby byli opatrnější není nic moc. My potřebujeme změnit systémy, které dovolují aby se chyby vůbec staly!"
2000-05-30
Autor:Mark Alpert
Zdroj:American Scientific (květen 2000)
(překlad &  )
-  -
|
| |
|
| |
