 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
Štítná žláza - nemoci
|
Proč se zajímáme o nemoci štítné žlázy?
Závažných důvodů, proč je v současné době opět věnována větší pozornost onemocněním štítné žlázy a jejich prevenci, je hned několik.
Především choroby štítné žlázy nepatří rozhodně ke vzácným onemocněním. Ve většině vyspělých zemí postihují asi 5 procent obyvatel, tj. až jednu osobu z dvaceti. Podobná situace je i u nás. Daleko častěji se nemoci štítné žlázy vyskytují u žen než u mužů, zejména ve středním a vyšším věku, přičemž jsou objeveny u 15 až 20 procent náhodně vyšetřených žen.
Dalším důvodem je to, že nemoci štítné žlázy umíme spolehlivě zjistit a v převážné většině případů účinně léčit.
A konečně posledním důvodem je skutečnost, že sami můžeme aktivně přispět jak k prevenci těchto chorob, tak ke zlepšení výsledků jejich léčby.
Co bychom měli vědět o štítné žláze?
Štítná žláza patří k tzv. žlázám s vnitřní sekrecí. Znamená to, že svoje produkty (hormony) vylučuje přímo do krve. Touto cestou se pak dostávají do celého lidského organismu a umožňují jeho správný vývoj a činnost.
Hormony štítné žlázy obsahují jód, který se do našeho těla dostává potravou. Česká republika leží v oblasti, kde je jódu málo; nejvíce je ho obsaženo v moři a hromadí se v mořských produktech, živočišných i rostlinných. Je-li jódu v organismu nedostatek, nedokáže štítná žláza produkovat takové množství hormonů, jaké naše tělo potřebuje. Jeho nedostatek vede jednak k nepříznivým změnám v celém organismu, jednak se odráží i na stavu štítné žlázy, která se zvětšuje a uzlovatí.
V současné době máme k dispozici přesné vyšetřovací metody, pomocí kterých
může odborník určit rozsah činnosti štítné žlázy, její velikost a vztah k okolním orgánům na krku a také povahu onemocnění. Jako většina orgánů v lidském těle i štítná žláza trpí celou řadou chorob od prostého zvětšení, přes zvýšení a sníženou činnost různého původu až po záněty a nádory. Příznaky nemocí štítné žlázy jsou pestré a měnlivé a přesně je může posoudit pouze odborný lékař - endokrinolog.
Každý z nás ale může na základě určitých kombinací příznaků, které sám pociťuje, na podezření z onemocnění štítné žlázy lékaře upozornit.
Jaké jsou nejčastější choroby štítné žlázy?
1. Choroby z nedostatku jódu
Jak jsme již uvedli, jednou z příčin poruch štítné žlázy může být nedostatek jódu. Ten u nás přetrvává již od nepaměti a vede ke zvětšení štítné žlázy (tj. ke vzniku tzv. strumy - lidově volete). Dříve toto onemocnění postihovalo většinu obyvatel určitých regionů. Někde se vyskytoval natolik závažný nedostatek jódu, že vedl mnohdy k poruchám vývoje dítěte v děloze matky a k narození těžce postiženého jedince - kreténa. Kreténismus se v naší populaci již naštěstí nevyskytuje, ale odhaduje se, že celosvětově se dosud rodí asi 100 tisíc kreténů ročně. I mírnější stupeň nedostatku jódu však negativně ovlivňuje správný růst a vyzrávání lidského
organismu, takže vznikají poruchy plodnosti, komplikace v průběhu těhotenství a zvýšená novorozenecká a kojenecká úmrtnost. Plošný mírný nedostatek jódu pravděpodobně snižuje celkovou tělesnou i duševní kvalitu obyvatelstva v celých velkých regionech. Zda k nim patří i některé oblasti u nás, není zatím bezpečně prokázané.
Zvětšení štítné žlázy neboli struma může mít kromě nedostatku jódu celou řadu dalších příčin, na základě kterých se mohou projevovat její různé choroby. Nedostatek jódu je však u nás příčinou nejčastější. Choroby z nedostatku jódu je možno zvládnout jeho zvýšeným přívodem do organismu. Významným zdrojem jódu jsou mořské ryby a další mořské produkty, u nás je však jejich spotřeba nízká. Proto by měla být zdravotnická výchova zaměřena mimo jiné i na častější zařazení mořských ryb a dalších mořských produktů do našich jídelníčků. Kromě příznivého
účinku na štítnou žlázu by zvýšený přívod jódu mořskými produkty totiž znamenal i účinné opatření směřující k prevenci obávaného infarktu a dalších chorob srdce a cév. Hlavním zdrojem jódu je u nás jódovaná sůl, kterou si můžeme koupit v každém obchodě. Na rozdíl od zemí střední Evropy, které si nedostatek jódu už vyřešily (Švýcarsko, Rakousko, ale i Slovensko), se u nás jódovaná sůl v potravinářském průmyslu (např. v pekárenství, při výrobě uzenin a v mlékárnách) používá málo.
2. Zvětšení štítné žlázy (struma)
Její příčiny jsou, jak již bylo uvedeno, různé. Nejčastěji jde o jódový nedostatek.
Důležité je správnou příčinu odhalit pokud možno včas a léčbu potom provádět cíleně s ohledem na tuto příčinu. Prvním krokem ovšem je odhalení samotné strumy. Na tu nejčastěji přijdeme tak, že si všimneme vyplňování v oblasti krku nad hrudní kostí nebo vzniku bulky v těchto místech. Muž tuto změnu obvykle zaznamená při holení, žena při běžné kosmetické péči. Pokud zvětšení postihuje celou štítnou žlázu, pak mluvíme o difuzní strumě, pokud se ve žláze vytváří jeden nebo více uzlů, pak se jedná o strumu uzlovou. Někdy je tento stav současně spojen s pocitem
plnosti nebo tlaku a pokud je příčinou strumy zánět štítné žlázy, může být doprovázena i bolestí.
Vyšetření velikosti strumy a určení její povahy je úkolem lékaře, který k tomu používá různá pomocná vyšetření od analýzy krve a sonografického vyšetření krku, až po odběr vzorku štítné žlázy tenkou jehlou (tzv. punkce).
Léčba strumy závisí na příčině. Některé její formy můžeme léčit podáváním tablet, jež obsahují hormony štítné žlázy, nebo jódovými tabletkami. V určitých případech však tato medikamentózní léčba nemá naději na úspěch a je nutno přistoupit k léčbě chirurgické. Ta spočívá v odstranění celé štítné žlázy nebo její části. Výkon se provádí v celkové narkóze a je spojen se zanedbatelnými riziky. Operací však léčba nekončí a je nutné pravidelné, nepřetržité sledování pacienta. Při odstranění celé žlázy nebo její většiny je samozřejmě nutno její činnost nahradit podáváním léků obsahujících hormony žlázy. Ve vzácných případech je nutno léčbu doplnit ještě podáním radioizotopů jódu nebo dalšími léčebnými postupy podle rozhodnutí odborných lékařů.
3. Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza)
Nedostatek hormonů štítné žlázy se projevuje zpomalením prakticky všech dějů
v organismu. Hypotyreóza nepatří ke vzácným chorobám; vyskytuje se zejména u starších občanů a daleko více u žen, kde může postihovat až 3 -5 procent ženské populace tohoto věku. Může být spojena se zvětšením štítné žlázy, ale častěji je štítná žláza nehmatná a někdy zcela chybí. Nejčastější příčinou je chronický zánět, který žlázu postupně poškozuje a ničí. Nezanedbatelnou příčinou jsou předchozí operace štítné žlázy, eventuálně léčba radiojodem. Hypotyreóza může vznikat i dlouhá léta po léčebných zákrocích. I to je důvod, proč tito pacienti musejí být trvale sledováni.
K základním příznakům hypotyreózy patří únava, zimomřivost, spavost, celková zpomalenost a snížená výkonnost tělesná i duševní. Pacient může mít sklon k zácpě a nadýmání, stěhovavé bolesti svalů a kloubů, pocity těžkého a neohrabaného jazyka. Kůži má bledou, suchou a hrubou, víčka i jazyk oteklé, vlasy hrubé, lomivé. Lékař obvykle zjistí zpomalení srdečního tepu a četné změny laboratorních nálezů v krvi a další chorobné nálezy. Řada z nich, například zvýšený cholesterol, vede k podezření na celkovou arteriosklerózu a nemocní jsou někdy dlouhou dobu léčeni právě pro tuto chorobu.
Při hypotyreóze doporučí lékař pacientovi užívání hormonů štítné žlázy. Je nutno pečlivě dodržovat doporučené dávkování a hlavně není přípustné dávky zvyšovat, když se začínají projevovat příznivé účinky léků. Lidský organismus je totiž celkovému zpomalení látkové přeměny přizpůsoben a její prudké zvýšení by nemuselo zvládnout srdce a oběhový systém zejména tehdy, je-li srdce u starších osob již oslabeno např. arteriosklerózou. Během podávání hormonů štítné žlázy potíže postupně ubývají, nemocnému se vrací chuť do života a celková výkonnost. V léčbě je však nutno pokračovat, po vysazení hormonů štítné žlázy by se příznaky rychle vrátily. Protože během onemocnění hypotyreózou se optimální dávka hormonů může měnit, je nutné trvalé lékařské sledování každého pacienta.
4. Zvýšená činnost štítné žlázy (hypertyreóza, tyreotoxikóza)
Je vyvolána zvýšenou produkcí hormonů ve štítné žláze. Příčiny mohou být různé. K nejčastějším patří stimulace žlázy při chronickém autoimunitním postižení, kdy je štítná žláza drážděna ke zvýšené činnosti. Dále může jít o nezávislou (autonomní) funkci části štítné žlázy, obvykle uzlu, jejíž činnost překračuje potřeby organismu. Dalších příčin je mnoho, jsou však vzácnější.
Příznaky a nálezy tvoří zrcadlový obraz popsaných změn u hypotyreózy. Nemocný je překotný, předrážděný, trpí nespavostí, pocity horka, více se potí, stěžuje si na bušení srdce, jeho váha klesá i při dobré chuti k jídlu a zvýšeném příjmu potravy, časté jsou průjmy. Později se objevuje svalová slabost, postižený obtížně nastupuje do autobusu, tramvaje, jde do schodů atd. V některých případech se objevují oční příznaky - pálení v očích, slzení, dvojité vidění.
Lékař zjistí zrychlenou, někdy i nepravidelnou srdeční činnost, svalovou slabost, jemnou, teplou, opocenou kůži, někdy vystupování očních bulbů se zarudnutím spojivek a poruchou jejich pohyblivosti. Typické jsou změny mnoha laboratorních nálezů včetně zvýšené hladiny hormonů štítné žlázy. Struma je většinou přítomna, vzácně může chybět.
Po zjištění diagnózy lékař zahájí podávání léků, které činnost štítné žlázy tlumí. Ty vedou po dvou až čtyřech měsících k úpravě chorobných příznaků a změn. Někdy jejich dlouhodobé podávání chorobu zcela zvládne. Jindy je pro zklidnění nutno odstranit štítnou žlázu nebo její část chirurgicky. Léčba radiojodem, která se běžně provádí v některých zemích (např. v USA), je u nás vyhrazena pouze komplikovaným případům, zejména při postižení očí. I pak se většinou provádí v kombinaci s léčbou chirurgickou. Komplikovaná je někdy léčba očního postižení při
tyreotoxikóze, která pak vyžaduje spolupráci celého týmu odborníků.
Po úspěšné chirurgické léčbě je rovněž nutno pacienta nadále sledovat, protože může dojít k obnovení strumy, opakovaným projevům zvýšené činnosti nebo poklesu funkce až do jasné hypotyreózy. Je proto důležité, aby nemocný docházel pravidelně na kontroly i v době, kdy se nemocným vůbec necítí. Jen tak umožní včas nasadit účinnou léčbu, pokud je potřebná. Je jasné, že čím dříve se léčba zahájí, tím rychlejší a lepší jsou její výsledky.
5. Záněty štítné žlázy
Tyto záněty byly donedávna považovány za vzácné choroby. Dnes je však jasné, že i v oblastech s dostatečným přísunem jódu do organismu jsou nejčastějšími chorobami štítné žlázy vůbec. Postihují 2 - 3 procenta celkové populace, u žen středního a vyššího věku jsou podstatně častější. Hypotyreóza vzniká nejčastěji právě na základě chronických zánětů.
Zánětů štítné žlázy je celá řada. Příčinu některých dobře známe, u jiných jsou naše znalosti zatím neúplné. Některé záněty vznikají náhle, obvykle v návaznosti na běžné chřipkové onemocnění. Projevují se výraznými příznaky místními (bolesti na krku, které často přecházejí do ucha nebo do zubů) i celkovými (celková schvácenost, horečky, bušení srdce atd.). Tyto záněty jsou obvykle pouze přechodné, mohou se však při častých infektech opakovat. Většinou nevedou k trvalé poruše funkce štítné žlázy.
Daleko častější jsou záněty chronické, které vznikají plíživě. Nemusí se vůbec projevovat bolestmi na krku. Vedou někdy ke zvětšení štítné žlázy, a jindy naopak k jejímu postupnému rozpadu. Často se vyvíjí hypotyreóza. Protože toto onemocnění vzniká postupně, pacient si na ně mnohdy "zvyká" a ani nevyhledává včas lékaře.
Léčba je odlišná u akutních, bouřlivě probíhajících forem a u pomalu se rozvíjejících forem chronických. Základem je podávání hormonů štítné žlázy tam, kde dochází k oslabení její funkce. Tato léčba obvykle vede i k ústupu strumy, pokud je přítomná. Někdy je potřeba podávat i další léky, ale o tom může kvalifikovaně rozhodnout pouze lékař.
6. Ostatní choroby štítné žlázy
Štítná žláza může být postižena vrozenými poruchami, může být poškozena zářením (např. při ozařování krajiny krku nebo hrudníku při léčbě jiných chorob), vzácněji i podáváním léků.
Velmi vzácné, ale samozřejmě závažné jsou nádory štítné žlázy. Projevují se obvykle vznikem uzlu na krku, někdy vedou ke zdušení uzlin a jiným příznakům. V převážné většině případů jsou velmi dobře léčitelné kombinovanými léčebnými postupy pod vedením specializovaných odborníků. Záleží ovšem na samotném pacientovi, jak brzy se obrátí na lékaře a jak brzy se do péče odborného týmu dostane.
Proto je nutné znovu zdůraznit, že každý uzel ve štítné žláze nebo zvětšená uzlina by měly být vyšetřeny co nejdříve odborníkem. Rozhodně ale zdaleka ne každý uzel je projevem nádoru štítné žlázy! Ve skutečnosti z celkového počtu uzlů je nádorové povahy mizivá část, v dospělém a starším věku hluboko pod 1 procento.
Závěr
Nemoci štítné žlázy patří u nás k poměrně častým onemocněním. Jako u všech chorob je účinnost jejich léčby do značné míry závislá na jejich včasném rozpoznání (diagnóze). Určení přesné diagnózy je samozřejmě záležitostí odborného lékaře, ale každý z nás může na onemocnění štítné žlázy myslet a v případě podezření lékaře včas vyhledat. Navíc dostatečným přísunem jódu do organismu, např. ve formě mořských produktů a dalších jódem obohacených potravin nebo potravinových doplňků, může každý do značné míry přispět k prevenci onemocnění. Vzhledem k povaze velké části chorob štítné žlázy je nutná dlouhodobá léčba a často celoživotní sledování. Spolupráce pacienta a lékaře je přitom nezbytná a nemocný k úspěchu léčby výraznou měrou přispívá tím, že dodržuje pokyny lékaře.
Při závažnějších poruchách funkce štítné žlázy je někdy nutný klid pacienta včetně
pracovní neschopnosti. Lázeňská léčba byla v minulosti přeceňována, v současné době ji považujeme za doplněk léčebného postupu u některých chorob štítné žlázy (např. po operaci pro zvýšenou činnost).
I když neexistuje univerzální návod na životosprávu při chorobách štítné žlázy, je nesporné, že to, co se označuje za zdravou životosprávu (dostatek pohybu, udržování přiměřené hmotnosti, dieta s omezením tuků a volných cukrů, ale s dostatkem vlákniny a vitamínů, omezení nadměrné zátěže tělesné i duševní atd.), velkou měrou pozitivně úspěchy léčby ovlivňuje. Novější výzkumy svědčí jednoznačně o škodlivém vlivu kouření na onemocnění štítné žlázy.
Autor: prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc.
Recenze: prof. MUDr. Jan Němec, DrSc.
@ Státní zdravotní ústav, Praha, 1998
-  -
|
| |
|
| |
