 | Registrací získáte možnost přispívat, diskutovat, měnit vzhled... |
|
 |
|
Pondělí, 21.Květen 2007
|
Články
|
Jak ušetřit miliardy ve zdravotnictví
|
bez zvyšování spoluúčasti pacientů? To navrhují komunisti v následujícím textu, který vypracovali jejich zdravotničtí experti Marková a Nápravník. Tak, jak je reforma zatím navrhována,uvádí se v textu, v podstatě opouští princip solidarity a obsahuje dva hlavní směry převod nemocnic a zdravotních pojišťoven do soukromých rukou, zvýšení finanční spoluúčasti pacientů a zavedení dalších plateb hrazených pacienty - převážně seniory a chronicky nemocnými. Celý text následuje.
To vše má jediný cíl... Vysát peníze z kapes občanů a zvýšit zisky úzké skupiny subjektů. S tím KSČM zásadně nesouhlasí a odmítá »rady« Světové banky i dalších mezinárodních institucí, včetně pravicových ekonomů. Jejich realizace by mohla vést k prognózovanému kolapsu civilizace po roce 2030 tak, jak o tom hovoří studie z počátku 70. let minulého století.
Je nebo není dostatek peněz?
Na rozdíl od ostatních politických stran KSČM trvá na udržení principu plné solidarity a prosazuje nezvyšování spoluúčasti, přímých plateb, případně spoluplateb pacientů. Zastáváme názor, že prostředků ve zdravotnictví je dostatek, ale je nutné zabránit jejich vysávání mimo poskytování zdravotní péče a neúměrnému obohacování některých skupin subjektů. Obvyklá námitka odpůrců přístupu KSČM k problematice zdravotnictví je, že tento přístup povede k poklesu kvality poskytované zdravotní péče, protože prý bez podstatného zvýšení příjmů zdravotnictví od pacientů je současná úroveň kvality zdravotní péče neudržitelná.
Tyto názory nejsou opodstatněné a mají ve skutečnosti jiný cíl než starost o zdraví pacienta... ZISK. Analýza dat ukazuje na několik hlavních důvodů, způsobujících finanční problémy ve zdravotnictví. Kde je proto nutné provést reformu a jejichž novelizace je podstatou přístupu KSČM k problematice zdravotnictví:
- povinné veřejné solidární zdravotní pojištění je v současnosti solidární jen po skupinách obyvatel (v rámci jedné zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, určeno skladbou jejích pojištěnců) a nikoliv za celou republiku, což způsobuje diskriminaci některých subjektů
- farmaceutická lobby zneužívá svého postavení ke zvyšování svých neúměrných zisků (viz nárůsty výdajů za léky v tomto roce) na úkor možného objemu poskytovaní potřebné zdravotní péče, což dokumentuje mimo výdaje za léky a nárůstu spoluúčasti i růst počtu lékáren, zejména ve městech
- v ambulantní sféře existuje nadměrná konkurence podporovaná i pokyny zdravotních pojišťoven (např. omezení při předpisu počtu léků a jejich balení na jednom receptu, což vede ke zvyšování počtu návštěv chroniků u lékařů)
- problematika výše a stropu pro placení pojistného, snaha ODS o jeho zákonné zavedení (až do roku 2005 byl pro výpočet zdravotního pojistného strop 81 000 Kč příjmu za měsíc) - stávající systém nerespektuje stimuly pro zvýšení efektivity zdravotnictví uvedené v závěrečné zprávě tříleté studie OECD. Cesty k efektivně fungujícím zdravotnickým systémům (a rovněž tak je nerespektuje reforma zdravotnictví navrhovaná ODS).
Stávající pravidla pro stanovení a výběr povinného zdravotního pojištění zajišťovala ročně (ve vazbě na růst průměrné mzdy) včetně dotačních titulů, nárůst prostředků vkládaných do zdravotnictví minimálně cca 10 mld. Kč (2004 celkem asi 190 mld. Kč, 2006 asi 210 mld. Kč) a to při prognózovaném nárůstu průměrné mzdy v roce 2010 na asi 26 000 Kč/měsíc by znamenalo nárůst v roce 2010 na min. 250 - 260 mld. Kč/rok. To je částka bohatě pokrývající požadavky zdravotnictví jako veřejné služby (při prognózované průměrné inflaci ve výši 2,5 % do roku 2010 by to znamenalo zdražení stávajících výdajů z povinného veřejného zdravotního pojištění a stávající úrovně zdravotní péče jen o cca 26 mld. Kč). Vzniká tedy dostatečná rezerva pro pokrytí většiny požadavků na zkvalitnění zdravotní péče a úpravu platů zdravotníků. Podmínkou ale je, že se zabrání »vytunelování« těchto prostředků, ať již právními subjekty např. farmaceutickými společnostmi nebo fyzickými osobami.
Návrhy KSČM směřují k zabránění neoprávněného obohacování jednotlivců a skupin na úkor solidární zdravotní péče a veřejných peněz. Pokud by k tomu došlo, nebude nutné zvyšovat spoluúčast pacientů. Naopak vznikne prostor pro její snižování.
Kdo za to může?
Lékaři? Nemocnice? Lékárny?
Obecně pravicí neustále prezentovanou tezí je nedostatek financí ve zdravotnictví a následná starostlivost o kvalitu zdravotní péče pro pacienty. Podstatou této teze je zvyšování zisků pro úzkou skupinu subjektů na úkor životní úrovně velké většiny obyvatel, zejména důchodců a rodin s malými dětmi. Přitom v roce 2006 bylo na zdravotní péči z různých zdrojů vynaloženo cca 210 mld. Kč.
Na růstu výdajů na zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění v letech 2000-2004 se podílely na platbách zdravotních pojišťoven hlavně tyto segmenty zdravotní péče: praktičtí lékaři se 4,8 % (s průměrným ročním nárůstem 12 %), ambulantní specialisté s 7,3 % (ročně + 10 %), laboratorní a diagnostická péče s 3,6 % ( ročně + 40 %), stomatologická péče 5,5 % (ročně + 6 %), nemocnice 38 % (ročně + 8 %), léčiva na předpis 21 % (ročně + 11 %).
Současně ale existuje přímá úměra mezi rostoucím počtem zdravotních zařízení ambulantní sféry a růstem výdajů na léky na předpis - cca 35 mld. Kč (přičemž okresní nemocnice spotřebují na léky ročně jen cca 6 mld. Kč). Přihlédneme-li též k faktu, že ročně vynakládá farmaceutická lobby miliardy korun do tzv. marketingových pobídek, o které jsou zbytečně navyšovány ceny léků, tak jen z těchto údajů je zcela zřejmé, kde je třeba důsledně uplatnit stimuly pro zvýšení efektivity zdravotnictví dle studie OECD (redukce nadměrné péče, redukce nadměrného počtu poskytovatelů, omezení plýtvání finančními prostředky apod.).
Hlavní disproporce se, v důsledku tunelování veřejného zdravotního pojištění některými subjekty, projevovala ve financování nemocnic. Zde průběžné náklady většiny nemocnic kryly zdravotní pojišťovny v průměru jen z 90-95 %, což nemocnice obvykle řešily prodlužováním termínů splatnosti. Prostředky potřebné pro nemocnice lze poměrně lehce získat (v souladu s výše uvedenými stimuly na straně nabídky zdravotní péče u poskytovatelů - podle studie OECD). Realizací našich návrhů by vzniklé úspory v řádu přes 10 mld. Kč byly pak přerozděleny ve prospěch vyrovnaného hospodaření nemocnic a zabezpečovaly by vyrovnanou bilanci zdravotnictví včetně mzdových úprav.
Téměř nepotřebným výdajem z pohledu poskytování zdravotní péče se jeví již zmíněné tak zvané marketingové pobídky farmaceutických společností na podporu prodeje své produkce od propagace a reklamy až po ne zcela legální postupy, pohybující se souhrnně ročně v rozmezí 6 nebo 10 mld. Kč. O tyto vynaložené prostředky, zahrnuté v cenách léků, by výdaje za léky byly pro pacienty levnější!
Jaký je podíl zdravotních pojišťoven?
To, že není nutné zdražovat zdravotní péči pro pacienty potvrzuje i souhrnná bilance zdravotních pojišťoven. Jako jeden z hlavních argumentů pro razantní navýšení spoluúčasti pacientů používala ODS dluh VZP. Sečteme-li kumulovanou ztrátu VZP (ke konci roku 2004) a kumulované rezervy (zisky) zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, tak výsledkem je celková ztráta ve výši cca 1,3 mld. Kč. Do nástupu vlády ODS, KDU-ČSL a SZ stát odkoupil nedobytné pohledávky od zdravotních pojišťoven ve výši 3,8 mld. Kč, minimalizoval ztrátu VZP a zvýšil platby za tzv. státní pojištěnce, takže dnešní celková bilance je kladná. Vzhledem k tomu, že VZP financuje zdravotní péči pro 57 % tzv. státních pojištěnců (většinou důchodci a malé děti, patřící do skupiny 20 % obyvatelstva, která čerpá 80 % prostředků zdravotního pojištění), tak je z hlediska skladby pojištěnců vůči zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám jimi diskriminována. O zbývajících 43 % se dělí 8 zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a 1 státní pojištěnec znamená pro pojišťovnu minimálně 5x nižší příjem než průměrný zaměstnanec.
Jak plyne již z jejich názvu - zaměstnanecké - se portfolium jejich pojištěnců skládá převážně ze zaměstnaných, relativně zdravých (silové resorty) nebo dobře placených (finanční oblast) jedinců.
Vytvořením jediné zdravotní pojišťovny (nebo jediného státního fondu - viz např. návrh reformy připravované vládou Merkelové v SRN), jak navrhuje KSČM, by vznikly značné úspory administrativních nákladů (snížení počtu pracovníků, uvolnění prostor, odstranění neproduktivních nákladů z důvodu odstranění konkurence pojišťoven atd.). Tím by zároveň došlo k odstranění diskriminací i k významným úsporám.
A co léková politika?
Náklady na léky jsou jednou z nejvýznamnějších položek výdajů ve zdravotnictví silně ovlivňovanou farmaceutickou lobby. Roční výdaje farmaceutických společností na tzv. marketingové pobídky se udávají v souhrnné částce 6-10 mld. Kč. Tyto výdaje, zahrnující jejich různé aktivity od reklamy až po »osobní pobídky« některým lékařům (což je v podstatě korupce hrazená z veřejných peněz přes předepisování drahých léků), se zahrnují do cen léků a musí se jim se ziskem vrátit. Pro snížení této částky, a tím zlevnění léků, navrhuje KSČM řadu opatření.
U lékařů upřednostňuje KSČM jejich zainteresovanost na zvýšení podílu předepisovaných tzv. generik oproti drahým originálům. Ty jsou obvykle min. 3x dražší!
U lékáren prosazujeme degresivní sazbu obchodní marže a snížení počtu lékáren ve větších městech. V souhrnu představují navržená opatření úspory ve výši několika miliard korun ročně. Za údajnou starostí a péčí o kvalitu poskytované péče a nejlepší léky, se ve skutečnosti skrývají snahy o maximalizaci zisků a osobní výhody hrazené z veřejných prostředků. To se KSČM v navrhovaných opatřeních snaží minimalizovat, a tím snížit neproduktivní výdaje ve zdravotnictví v sumární hodnotě v miliardách korun.
Je u nás nadměrná konkurence?
Ano, zejména v ambulantní sféře. V průběhu 10 let narostl počet ambulantních lékařů na dvojnásobek. To znamená nejen nárůst výdajů za poskytnutou zdravotní péči, ale zejména s tím spojený růst výdajů za předepsané léky. Křivka výdajů ze zdravotního pojištění za léky je přímo úměrná růstu počtu lékařů v ambulantní sféře.
KSČM proto navrhuje, stejně jako Asociace zdravotních pojišťoven, snížení počtu smluv v ambulantní sféře hlavně ve větších a velkých městech řádově o 15 %. To v žádném případě nemůže ohrozit kvalitu poskytované zdravotní péče. Snížení počtu ambulantních specialistů by současně významně omezilo problémy po zavedení nového Zákoníku práce, posílily by se počty lékařů v nemocnicích bez masivního získávání lékařů z nových zemí EU, jak vyhrožuje ministr Julínek. I toto opatření by ušetřilo výdaje ze zdravotního pojištění v řádu miliard korun.
Ne stropu pojistného!
S výší spoluúčasti pacientů úzce souvisí procento povinného veřejného zdravotního pojištění a zavedení stropu pro placení pojistného. Podle představ ODS snížení procenta povinného solidárního veřejného zdravotního pojištění jen pro nákladnou a neočekávanou zdravotní péči a zavedení maximální výše příjmu, z které bude placeno toto pojistné (obojí podle rad Světové banky a MMF), by znamenalo výpadek příjmu pojišťoven v řádu mnoha desítek miliard. Ty by museli nahradit potřební ze svých osobních příjmů, např. z důchodů. Jelikož je znám fakt, že 20 % pojištěnců čerpá 80 % vybraného pojistného, bylo by to přesně podle »antijánošíkovského« hesla »chudým brát a bohatým dávat«.
KSČM trvá na zachování stávajícího procenta a pravidel povinného veřejného solidárního zdravotního pojištění, nesouhlasí se zavedením jakéhokoliv omezení při stanovení jeho výše, trvá i na odstranění stávajících omezení.
Ne přeměně pojišťoven na akciové společnosti!
Změna právní formy zdravotních pojišťoven na akciové společnosti a jejich vzájemná konkurence by znamenala podstatné zhoršení dostupnosti potřebné zdravotní péče pro velkou část obyvatelstva proti současnému stavu. Zdravotní pojišťovny s charakterem obchodních společností čerpají podstatně větší část svých příjmů z pojištění na vlastní náklady a požadovaný zisk (u nás zákonem limitován 3 %, ale např. v USA se toto pohybuje v rozmezí až 20 % a více). Změny navrhované ODS (snížení povinného solidárního pojištění, zavedení osobního doplňkového pojištění, zavedení stropu pojistného, zavedení různých poplatků pro pacienty, zvýšení spoluúčasti, rozšíření přímých plateb atd.) budou nejen pro velkou část obyvatel znamenat značné finanční problémy, ale v souhrnu i zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva.
KSČM vychází ze zkušeností Evropy i světa.
Ve své závěrečné zprávě ke zvýšení efektivity zdravotnictví OECD uvádí jeho současné 2 největší nedostatky:
- pacientům jsou z finančních důvodů poskytovány výkony, které pro zlepšení jeho zdravotního stavu nejsou nutné a mohou pro něj znamenat riziko v budoucnosti
- pacienti nemohou využívat současnou úroveň medicíny, protože nemají dostatek finančních prostředků na její úhradu
Pro zmírnění, případně odstranění těchto nedostatků a zvýšení efektivity zdravotnictví jako veřejné služby se jako možné stimuly uvádějí:
- provést opatření buď na straně pacientů, to, co pod pojmem reforma chystá pan Julínek, což přinese zdražení zdravotní péče a většinou se projeví v oblasti prevence nebo přesunem nákladů do budoucna
- nebo na straně poskytovatelů - jako je redukce nadměrných kapacit, redukce nadměrné péče, omezení plýtvání finančními prostředky a pod., které přináší očekávané výsledky v relativně krátké době.
KSČM ve svém přístupu vychází důsledně z opatření na straně poskytovatelů. Naše návrhy vycházejí i ze zkušeností »starých« zemí EU se zdravotnictvím jako s veřejnou službou. Přinesou dostatečné úspory ve struktuře současných výdajů, při současném posílení příjmů nemocnic, nezvyšování spoluúčasti pacientů, zajištění stávající kvality péče a při vyrovnané bilanci celého systému. Tento názor je podložen propočty vývoje příjmů a výdajů ve zdravotnictví a prognózami vývoje HDP, průměrné mzdy i inflace.
Závěrem
Tzv. reforma zdravotnictví z dílny ODS - privatizace zdravotních pojišťoven, nemocnic, zavedení poplatků, omezení zdravotní péče placené z povinného zdravotního pojištění, zavedení doplňkového zdravotního pojištění, zdražení léků atd. - podstatně »rozevře nůžky« mezi skupinou bohatých a ostatními občany. Lidé jsou neustále lživě strašeni nutností zvýšení spoluúčasti pod záminkou zhoršení kvality poskytované péče, podle hesla stokrát opakovaná lež se postupně stane pravdou. Ve skutečnosti jde pouze o snahu získat jako zdroj velkých zisků veřejné prostředky, vkládané do zdravotnictví. Rovněž navrhované zavedení ekologických daní, které mají být kompenzovány snížením zdravotního pojištění, bude zejména pro převážnou část seniorů a rodin s malými dětmi znamenat podstatné zhoršení jejich situace. To KSČM jednoznačně odmítá a navrhuje svá východiska řešení ve prospěch všech občanů České republiky.
21.5.2007
Autoři: S. Marková, poslankyně KSČM, O. Nápravník, expert KSČM pro oblast zdravotnictví
-  -
|
| |
|
| |
